Informace o nákaze:

V roce 2015 se nákaza rozšířila z Asie (Turecka) do Evropy, konkrétně do Řecka a v roce 2016 pak do dalších zemí na Balkánském poloostrově. Díky přísným veterinárním opatřením a rozhodnutí postižených států o plošné vakcinaci skotu se podařilo šíření nákazy zastavit. Významný podíl na tlumení šíření nákazy má Evropská komise, která zajistila nákup a distribuci vakcíny z Jihoafrické republiky i do nečlenských zemí EU.

V roce 2017 jsou nová ohniska evidována v Turecku, Makedonii, Albánii a dva případy v Řecku.  V roce 2018 se díky plošné vakcinaci podařilo situaci stabilizovat a nová ohniska jsou hlášena pouze z území Turecka.

Nodulární dermatitida skotu je nebezpečná virová nákaza charakterizovaná vznikem boulí, tzv. nodulů na kůži a různých částech těla, u kterých často dochází k sekundární infekci. Vnímavý je hlavně skot, méně zebu a buvol indický. Onemocnění není přenosné na člověka.

V postiženém stádě onemocní (morbidita) cca 5 – 50 % zvířat, úhyny (mortalita) však bývají nízké, do 10 %. Největší ztráty představuje pokles užitkovosti zvířat (dojivosti), zmetání březích zvířat, ztráta kondice zvířat a znehodnocení kůže nemocných zvířat. U býků může infekce způsobit jejich neplodnost.

Původcem onemocnění je Capripox virus příbuzný s ovčími neštovicemi. Virus je poměrně odolný vlivům vnějšího prostředí a do těla neprostupuje neporušenou kůží nebo sliznicemi. Incidence (výskyt) je největší ve vlhkém letním období. Nejčastější výskyt je podél vodních toků a v nížinách, což jsou místa s největší koncentrací krev sajícího hmyzu (některé duhy komárů, muchničky a bodalky), který slouží jako přenašeč (vektor) onemocnění. Přenos onemocnění je možný mezi zvířaty i prostřednictvím krmiva nebo vody kontaminované (znečištěné) slinami z infikovaných zvířat.

Inkubační doba je 4 až 14 dnů a počáteční klinické příznaky jsou charakterizovány horečkou, slzením, nosním výtokem a hypersalivací. Březí krávy mohou zmetat. V další fázi se objevují charakteristické vyrážky – noduly, ale pouze u cca 50 % infikovaných zvířat. Noduly (vyrážky) jsou ohraničené, kulaté, lehce vypouklé, pevné a bolestivé. Postihují celou kůži a sliznici gastrointestinálního (trávicího) a  respiratorního (dýchacího) traktu a sliznici pohlavních orgánů. Kožní noduly jsou vyplněny pevnou, krémově šedou nebo žlutou hmotou. Regionální mízní uzliny jsou zvětšené. Ve vemeni, hrudi a na končetinách vzniká edém. Někdy dojde k sekundární infekci nodulů, což vede ke hnisání. Noduly časem ustoupí nebo vzniká nekróza kůže.  Vznikají vředy, které se později hojí a zanechávají jizvy. 

V rámci diferenciální diagnostiky je třeba vyloučit pseudonodulární dermatitidu skotu způsobenou herpesvirem nebo infekci bakterií Dermatophilus congolensis, která rovněž způsobuje vznik kožních nodulů. 

Léčba se neprovádí. K prevenci lze použít vakcínu. Momentálně není v EU registrovaná žádná vakcína. V postižených oblastech proto byla v rámci ochranných opatření použita živá vakcína z Jihoafrické republiky.

 

 

Informace Evropské komise:
http://ec.europa.eu/food/animals/animal-diseases/control-measures/further-diseases/index_en.htm

Informační leták – Nodulární dermatitida skotu:
Informační leták - Nodulární dermatitida skotu (529,8 KB)

 

 

Aktuální nákazová situace v Evropě

V roce 2015 byla tato nákaza potvrzena v Řecku, kam byla rozšířena z Turecka. Za celý rok 2015 bylo v Řecku potvrzeno celkem 117 ohnisek.

V roce 2016 se nákaza z Řecka rozšířila do Bulharska, Makedonie, Srbska, Kosova, Albánie a Černé Hory. Za celý rok 2016 bylo potvrzeno celkem 1 129 ohnisek, z toho 106 v Turecku a 104 v Řecku.

V roce 2017 bylo celkově nahlášeno 514 ohnisek, nejvíce z Albánie (494), dále jsou evidována ohniska v Makedonii (4), Turecku (14) a dva případy v Řecku. Nákazu se podařilo eliminovat v Bulharsku, Srbsku, Kosovu, Albánii a Černé Hoře.

V roce 2018 se díky plošné vakcinaci podařilo situaci stabilizovat a nová ohniska jsou hlášena pouze z území Turecka (46).

 

Ohniska nodulární dermatitidy skotu v roce 2018 (stav k 6. 2. 2019)

Zdroj: ADNS a OIE