Africký mor prasat (AMP)

 

 

Aktuální informace o situaci afrického moru prasat v ČR jsou dostupné zde

 

 

Africký mor prasat (AMP) je velmi nebezpečné, nakažlivé onemocnění domácích i divokých prasat všech plemen a věkových kategorií. Vnímavé jsou i další druhy z čeledi prasatovití (Suidae). AMP je charakteristický vysokou, téměř 100 % letalitou. Na člověka se nepřenáší.

Původcem nákazy je DNA virus, který se u nakažených prasat nachází v krvi, tkáňových tekutinách, vnitřních orgánech a všech sekretech a exkretech a může být vylučován již 1-2 dny před klinickými příznaky; nejvíce však v době septikémie.

U nakažených zvířat vyvolává onemocnění AMP širokou škálu klinických příznaků. Při perakutním průběhu dochází k náhlému úhynu bez typických příznaků AMP.

V případě akutního průběhu se AMP projevuje vysokou horečkou až 42 °C, ztrátou chuti k přijímání potravy, malátností, ztíženým dýcháním, krvavým průjmem, zvracením. Objevují se krváceniny v kůži a vnitřních orgánech. Kůže končetin, uší, hrudníku a břicha je překrvená nebo namodrale zbarvená. Březí prasnice mohou zmetat. Klinické příznaky se podobají klasickému moru prasat (KMP), ale průběh je rychlejší. K úhynu dochází většinou do 5 dnů.

Při chronické formě je průběh pozvolnější a příznaky mírnější; tato forma se objevuje častěji v endemicky zamořených oblastech.

Část nakažených prasat (3 – 5 %) může infekci přežít.

Patologickoanatomické změny charakterizují krváceniny v mízních uzlinách, ledvinách a dalších vnitřních orgánech. Typickým nálezem je, na rozdíl od klasického moru prasat, výrazné zvětšení sleziny.

Léčba AMP neexistuje. V současné době není k dispozici účinná vakcína, což významně komplikuje možnosti prevence proti této nebezpečné nákaze.

Ve vnímavé populaci prasat se virus AMP může přenášet nejen přímým kontaktem s nakaženým zvířetem, ale i prostřednictvím produktů získaných z nakažených zvířat (tepelně neošetřené vepřové maso a produkty z něj, neošetřené trofeje a zbytky lovu) nebo kontaminovanými předměty a krmivem. Hlavním zdrojem šíření AMP v populaci prasat divokých jsou kadávery uhynulých nakažených prasat. V poslední době se ale největším rizikem šíření na velké vzdálenosti stává člověk a jeho činnost (mezinárodní obchod, cestování).

Ve vnějším prostředí je virus AMP velice odolný. Je vysoce rezistentní vůči nízkým teplotám i vysušení (v mraženém mase přežívá i několik let).

Ochrana chovu spočívá zejména v dodržování zásad biologické bezpečnosti – v tomto případě především zamezení kontaktu s volně žijícími prasaty (kvalitní oplocení) a v bezpečnosti krmiva (zákaz krmení kuchyňskými odpady).

Původní oblastí výskytu AMP je subsaharská Afrika, kde se vyskytuje především u prasat bradavičnatých a je zde přenášen klíšťáky (Ornithodoros).

Do EU bylo onemocnění zaneseno z Asie. V roce 2007 byl AMP potvrzen v Gruzii. Odtud se nákaza postupně rozšířila do Arménie, Ruska, Ázerbájdžánu, na Ukrajinu a do Běloruska a Moldavska. V lednu 2014 se vyskytl první případ AMP v Litvě a od tohoto roku je také pravidelně hlášen z Lotyšska, Estonska a Polska a i přes zavedená opatření se zde nedaří toto onemocnění eradikovat; naopak v Polsku během roku 2018 dochází k eskalaci a šíření do nových oblastí.

V ČR se až do r. 2017 AMP nikdy nevyskytoval. Přesto, s ohledem na jeho výskyt v Pobaltí, Polsku a na Ukrajině, jsou od roku 2014 v rámci monitoringu prováděného Státní veterinární správou (SVS) sérologicky a virologicky vyšetřována všechna nalezená uhynulá divoká prasata.

Historicky první výskyt AMP v ČR byl potvrzen v populaci prasat divokých dne 26. 6. 2017.  Vyšetření provedená ve Státních veterinárních ústavech v Olomouci a Jihlavě prokázala nákazu u dvou kusů uhynulých divokých prasat nalezených 21. a 22. 6. 2017 v katastrálním území Příluky u Zlína.

Státní veterinární správa (SVS) ihned přijala řadu opatření, kterými se podařilo zabránit šíření nákazy. Do konce roku 2017 bylo diagnostikováno 205 pozitivních případů AMP a to výhradně u prasat divokých. Všechny pozitivní nálezy pocházely z relativně malé oblasti v okrese Zlín (vysoce riziková oblast v rámci zamořené oblasti).

Nebyly zjištěny žádné případy AMP u domácích prasat.

 

Mapa výskytu AMP u divokých prasat v Evropě v roce 2017 dle ADNS (k 31. 10. 2018)


Mapa výskytu AMP u domácích prasat v Evropě v roce 2017 dle ADNS (k 31. 10. 2018)

 

Nákazová situace v EU a na Ukrajině – AMP – počty hlášených případů dle ADNS k 31.10. 2018

ZEMĚ

2014

2015

2016

2017

1.1. – 31. 10. 2018

prasata

prasata

prasata

prasata

prasata

domácí

divoká

domácí

divoká

domácí

divoká

domácí

divoká

domácí

divoká

Estonsko (EE)

0

41

18

723

6

1052

3

637

0

202

Lotyšsko (LV)

32

148

10

753

3

865

8

947

10

592

Litva (LT)

6

45

13

111

19

303

30

1328

51

1303

Polsko (PL)

2

31

1

53

20

80

81

741

109

2062

Maďarsko (HU)

0

0

0

0

0

0

0

0

0

45

Rumunsko (RO)

0

0

0

0

0

0

2

0

1068

86

Bulharsko (BG)

0

0

0

0

0

0

0

0

1

2

Ukrajina (UA)

chybí relevantní údaje

124

37

95

36

Sardinie (IT)

40

70

16

76

22

166

18

110

10

41

Belgie (BE)

0

0

0

0

0

0

0

0

0

76

Česká republika (CZ)

0

0

0

0

0

0

0

202

0

28

Celkem

80

335

58

1716

70

2466

266

4002

1344

4473

 

 

 

 

 

Přílohy

Výskyt afrického moru prasat (AMP) v Evropě - mapy - zdroj ADNS (643,3 KB)


Diagnostická příručka afrického moru prasat (178,1 KB)


Africký mor prasat (ASF) - mapa ohnisek Evropa 2007 - 2016 (515,6 KB)

 

Související odkazy

 

Plánované akce

Oznámení o konání 12. jednání stálé expertní skupiny k africkému moru prasat ve dnech 11. - 12. 3. 2019 (443,2 KB)

 

 

 

Pokračováním v používání stránek, souhlasíte s použitím cookies. Další informace

Nastavení cookie na této webové stránce jsou nastaveny na "povoleny cookies", aby vám umožnily nejlepší procházení. Budete-li i nadále používat tuto webovou stránku bez změny nastavení souborů cookie nebo klepnutí na tlačítko "Souhlasím" dole, dáváte souhlas.

Zavřít