Aktuální informace o situaci afrického moru prasat v ČR jsou dostupné zde
Africký mor prasat (AMP) je velmi nebezpečné, nakažlivé onemocnění domácích i divokých prasat všech plemen a věkových kategorií. Vnímavé jsou i další druhy z čeledi prasatovití (Suidae). AMP je charakteristický vysokou, téměř 100 % letalitou. Na člověka se nepřenáší.
Původcem nákazy je DNA virus, který se u nakažených prasat nachází v krvi, tkáňových tekutinách, vnitřních orgánech a všech sekretech a exkretech a může být vylučován již 1-2 dny před klinickými příznaky; nejvíce však v době septikémie.
U nakažených zvířat vyvolává onemocnění AMP širokou škálu klinických příznaků. Při perakutním průběhu dochází k náhlému úhynu bez typických příznaků AMP.
V případě akutního průběhu se AMP projevuje vysokou horečkou až 42 °C, ztrátou chuti k přijímání potravy, malátností, ztíženým dýcháním, krvavým průjmem, zvracením. Objevují se krváceniny v kůži a vnitřních orgánech. Kůže končetin, uší, hrudníku a břicha je překrvená nebo namodrale zbarvená. Březí prasnice mohou zmetat. Klinické příznaky se podobají klasickému moru prasat (KMP), ale průběh je rychlejší. K úhynu dochází většinou do 5 dnů.
Při chronické formě je průběh pozvolnější a příznaky mírnější; tato forma se objevuje častěji v endemicky zamořených oblastech.
Část nakažených prasat (3 – 5 %) může infekci přežít.
Patologickoanatomické změny charakterizují krváceniny v mízních uzlinách, ledvinách a dalších vnitřních orgánech. Typickým nálezem je, na rozdíl od klasického moru prasat, výrazné zvětšení sleziny.
Léčba AMP neexistuje. V současné době není k dispozici účinná vakcína, což významně komplikuje možnosti prevence proti této nebezpečné nákaze.
Ve vnímavé populaci prasat se virus AMP může přenášet nejen přímým kontaktem s nakaženým zvířetem, ale i prostřednictvím produktů získaných z nakažených zvířat (tepelně neošetřené vepřové maso a produkty z něj, neošetřené trofeje a zbytky lovu) nebo kontaminovanými předměty a krmivem. Hlavním zdrojem šíření AMP v populaci prasat divokých jsou kadávery uhynulých nakažených prasat. V poslední době se ale největším rizikem šíření na velké vzdálenosti stává člověk a jeho činnost (mezinárodní obchod, cestování).
Ve vnějším prostředí je virus AMP velice odolný. Je vysoce rezistentní vůči nízkým teplotám i vysušení (v mraženém mase přežívá i několik let).
Ochrana chovu spočívá zejména v dodržování zásad biologické bezpečnosti – v tomto případě především zamezení kontaktu s volně žijícími prasaty (kvalitní oplocení) a v bezpečnosti krmiva (zákaz krmení kuchyňskými odpady).
Původní oblastí výskytu AMP je subsaharská Afrika, kde se vyskytuje především u prasat bradavičnatých a je zde přenášen klíšťáky (Ornithodoros).
Do EU bylo onemocnění zaneseno z Asie. V roce 2007 byl AMP potvrzen v Gruzii. Odtud se nákaza postupně rozšířila do Arménie, Ruska, Ázerbájdžánu, na Ukrajinu a do Běloruska a Moldavska. V lednu 2014 se vyskytl první případ AMP v Litvě a od tohoto roku je také pravidelně hlášen z Lotyšska, Estonska a Polska a i přes zavedená opatření se zde nedaří toto onemocnění eradikovat; naopak v Polsku během roku 2018 dochází k eskalaci a šíření do nových oblastí.
V ČR se až do r. 2017 AMP nikdy nevyskytoval. Přesto, s ohledem na jeho výskyt v Pobaltí, Polsku a na Ukrajině, jsou od roku 2014 v rámci monitoringu prováděného Státní veterinární správou (SVS) sérologicky a virologicky vyšetřována všechna nalezená uhynulá divoká prasata.
Historicky první výskyt AMP v ČR byl potvrzen v populaci prasat divokých dne 26. 6. 2017. Vyšetření provedená ve Státních veterinárních ústavech v Olomouci a Jihlavě prokázala nákazu u dvou kusů uhynulých divokých prasat nalezených 21. a 22. 6. 2017 v katastrálním území Příluky u Zlína.
Státní veterinární správa (SVS) ihned přijala řadu opatření, kterými se podařilo zabránit šíření nákazy. Do konce roku 2017 bylo diagnostikováno 205 pozitivních případů AMP a to výhradně u prasat divokých. Všechny pozitivní nálezy pocházely z relativně malé oblasti v okrese Zlín (vysoce riziková oblast v rámci zamořené oblasti).
Nebyly zjištěny žádné případy AMP u domácích prasat.
Mapa výskytu AMP u divokých prasat v Evropě v roce 2017 dle ADNS (k 31. 10. 2018)
Mapa výskytu AMP u domácích prasat v Evropě v roce 2017 dle ADNS (k 31. 10. 2018)
Nákazová situace v EU a na Ukrajině – AMP – počty hlášených případů dle ADNS k 31. 12. 2018
ZEMĚ |
2014 |
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
|||||
prasata |
prasata |
prasata |
prasata |
prasata |
||||||
domácí |
divoká |
domácí |
divoká |
domácí |
divoká |
domácí |
divoká |
domácí |
divoká |
|
Estonsko (EE) |
0 |
41 |
18 |
723 |
6 |
1052 |
3 |
637 |
0 |
231 |
Lotyšsko (LV) |
32 |
148 |
10 |
753 |
3 |
865 |
8 |
947 |
10 |
685 |
Litva (LT) |
6 |
45 |
13 |
111 |
19 |
303 |
30 |
1328 |
51 |
1446 |
Polsko (PL) |
2 |
31 |
1 |
53 |
20 |
80 |
81 |
741 |
109 |
2443 |
Maďarsko (HU) |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
138 |
Rumunsko (RO) |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
2 |
0 |
1163 |
182 |
Bulharsko (BG) |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
1 |
5 |
Ukrajina (UA) |
chybí relevantní údaje |
124 |
37 |
105 |
41 |
|||||
Sardinie (IT) |
40 |
70 |
16 |
76 |
22 |
166 |
18 |
110 |
25 |
65 |
Belgie (BE) |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
163 |
Česká republika (CZ) |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
202 |
0 |
28 |
Celkem |
80 |
335 |
58 |
1716 |
70 |
2466 |
266 |
4002 |
1464 |
5427 |
Přílohy
Výskyt afrického moru prasat (AMP) v Evropě - mapy - zdroj ADNS (643,3 KB)
Diagnostická příručka afrického moru prasat

Africký mor prasat (ASF) - mapa ohnisek Evropa 2007 - 2016

Související odkazy
Plánované akce
Oznámení o konání 12. jednání stálé expertní skupiny k africkému moru prasat:
Oznámení o konání 12. jednání stálé expertní skupiny k africkému moru prasat ve dnech 11. - 12. 3. 2019