Africký mor prasat (AMP) je akutní, vysoce nakažlivé onemocnění prasat podobné klasickému moru prasat. AMP je charakteristický vysokou, téměř 100 % letalitou. Touto nákazou může onemocnět prase domácí i divoké všech věkových kategorií. Původním rezervoárem bylo prase bradavičnaté, od kterého se infikovala klíšťata.

Virus se nachází v krvi, tkáňových tekutinách, vnitřních orgánech a sekretech a exkretech nemocných zvířat. Je vysoce rezistentní vůči nízkým teplotám i vysušení. Virus se může vylučovat sekrety a exkrety již 1-2 dny před klinickými příznaky, nejvíce však v době septikémie.

Onemocnění se projevuje vysokou horečkou až 42 °C, která může podle průběhu trvat i několik dnů. První příznaky se objevují při poklesu teploty.  Zvířata jsou malátná, těžce dýchají, nepřijímají potravu, trpí krvavým průjmem, zvrací a mají cyanotickou kůži. Klinické příznaky se podobají klasickému moru prasat (KMP), ale průběh je rychlejší.

Patologickoanatomické změny charakterizuje výrazné zvětšení sleziny na rozdíl od KMP, petechie v mízních uzlinách, ledvinách a dalších vnitřních orgánech.

AMP se přenáší přímým kontaktem, nebo nepřímo produkty živočišného původu. Nepřenáší se vzduchem, vnímaví jsou pouze prasatovití, není přenosný na lidi. Ochrana chovu spočívá zejména v dodržování zásad biologické bezpečnosti – v tomto případě především zamezení kontaktu s volně žijícími prasaty (kvalitní oplocení) a v bezpečnosti krmiva (zákaz krmení kuchyňskými odpady).

Vakcinace je v EU zakázaná a ani ve světě vakcína proti této nákaze v současné době neexistuje. 

V České republice se africký mor prasat v minulosti nikdy nevyskytoval. V roce 2008 byl africký mor prasat potvrzen v Azerbajdžánu. Odtud se nákaza postupně šíří na západ a od roku 2014 se vyskytuje v pobaltských státech a Polsku a i přes zavedená opatření nedochází k eradikaci tohoto onemocnění. Od letošního roku jsou prostřednictvím ADNS k dispozici data i z Ukrajiny. Zde se ASF vyskytuje na celém území a poslední pozitivní nález u divokého prasete (30. 5. 2017) byl jen cca 60 km od slovenských hranic. Proto jsou již od roku 2014 na celém území ČR vyšetřována všechna nalezená uhynulá divoká prasata na ASF. Od roku 2014 do konce roku 2016 bylo virologicky vyšetřeno celkem 467 vzorků, s negativním výsledkem na AMP. V roce 2017 k datu 27. 6. 2017 bylo na vyšetření zasláno 87 vzorků, u dvou z nich byl potvrzen virus AMP u volně žijících prasat. Vyšetření se provádí ve Státních veterinárních ústavech metodou PCR k průkazu viru, konfirmaci zajišťuje Národní referenční laboratoř při SVÚ Jihlava.

Mapa výskytu AMP u divokých prasat v Evropě v roce 2017 dle ADNS (k 31. 12. 2017)

Mapa výskytu AMP u domácích prasat v Evropě v roce 2017 dle ADNS (k 31. 12. 2017)