Infekční bovinní rinotracheitida (IBR)

 


Informace o nákaze

IBR je specifické onemocnění skotu. Onemocnět mohou všechny kategorie skotu. Původcem onemocnění je bovinní herpesvirus typu 1 (BHV-1), který není patogenní pro ostatní druhy zvířat ani pro člověka.

BHV-1 je do stáda zavlečen nejčastěji infikovanými zvířaty. Virus se pak šíří přímým kontaktem mezi zvířaty, zejména aerosolem respiračních, očních a genitálních sekretů.

Vstupní bránou infekce jsou sliznice nosní dutiny, spojivka, tonzily (mandle) a sliznice genitálního (pohlavního) aparátu, kde dochází k replikaci (množení) viru. Obvykle následuje krátkodobá virémie a koncentrace viru v periferních leukocytech. V místech primární infekce vznikají fokální nekrózy.

Charakteristickým rysem biologického cyklu herpesvirů je schopnost vyvolat latentní (skrytou) infekci bez klinických příznaků, a to, že je zvíře pozitivní, se zjistí až při sérologickém vyšetření krve. Místem latentního uložení viru jsou trigeminální nervová ganglia při respiratorní infekci a sakrální ganglia při genitální formě infekce. Latentně uložený virus může být kdykoliv reaktivován a to zejména prostřednictvím stresových faktorů, které způsobí zvýšení hladiny kortikosteroidů – březost, transport, vliv nového prostředí po přemístění, souběžně probíhající virové nebo bakteriální infekce, špatné zoohygienické podmínky a chyby ve výživě.

V důsledku reaktivace se virus dostává zpět na sliznice, kde dochází k opětovné replikaci a vylučování do okolního prostředí, kde je opět zdrojem infekce pro další vnímavá zvířata.

Infekce BHV-1 je často komplikována sekundární infekcí bakteriálního nebo virového původu.

Inkubační doba po přirozené infekci je 4 – 6 dnů, přičemž infikované zvíře se stává doživotním nosičem viru a potencionálním zdrojem infekce pro ostatní zvířata.

 

Klinické příznaky

Průběh infekce může být akutní, chronický nebo subklinický bez zjevných klinických příznaků, což je nejčastější průběh. V klinické formě se nákaza v ČR naposledy vyskytla v roce 1995 po dovozu skotu Holštýnského plemene z Francie. Jednalo se o dovoz březích jalovic. K infekci BHV-1 se přidružila infekce bakteriální. Důsledky byly katastrofální. Třicet jalovic uhynulo a 40 zmetalo. K plnému rozvoji klinického obrazu napomohl přepravní stres, změna prostředí, výživy, atd.

Při akutním průběhu onemocnění rozeznáváme několik forem klinických příznaků závisejících na vstupu infekce do těla zvířete.

Respiratorní infekce

Onemocnění vzniká rychle a začíná u většiny zvířat vysokými teplotami (40 – 42 °C), následuje nechutenství a deprese. Přibližně za 24 hodin se objeví serózní výtok z očí, nosu, doprovázený záněty sliznice nosní, tracheální a spojivky. Zrychluje se dech, nastupuje dyspnoe (dušnost). Velmi charakteristický je suchý a vyčerpávající kašel. S rozvojem klinických příznaků se zvyšuje exsudace v dutině nosní, exsudát se zahušťuje, bývá promísen s krví a zasychá s příškvarky kolem mulce. Hyperemie (překrvení) nosní sliznice se může přenést až na mulec.

Genitální infekce – Infekční pustulární vulvovaginitida (IPV) a Infekční balanopostitida (IBP)

U IPV dochází ke změnám na pohlavních orgánech. Na sliznici pochvy dochází k mírné hyperemii a objevují se drobné krváceniny, uspořádané do dlouhých řad. Během dvou dnů se objeví pustulky (vředy) bílé barvy, uspořádané rovněž do řad. Sliznice je velmi bolestivá. Vulva je edematózní, překrvená a bolestivá. Zvíře často močí a ulevuje si hrbením hřbetu. Podobné změny se tvoří v případě IBP na předkožce a penisu býků. Změny jsou zejména na žaludu penisu. Sliznice je bolestivá. Pokud nedojde k bakteriálním komplikacím doprovázeným hnisavými procesy, pustulky se hojí během 8- 12 dnů.

Syndrom abortů

BHV-1 může vyvolat infekci plodu a aborty. U telat se mohou vyskytnout případy meningoencefalitidy, u mladého skotu konjunktivitida. I v těchto případech může dojít k narušení celkového zdravotního stavu a ke zvýšení tělesné teploty. U telat může dojít i k enterální formě onemocnění doprovázené průjmy.

 

Přenos

Přímý: Zavlečení viru do stáda je nejčastěji zprostředkováno infikovaným zvířetem, které nemusí projevovat příznaky onemocnění. Virus se vylučuje na sliznicích nemocného zvířete 10 – 12 dnů po propuknutí onemocnění a v některých případech byl zjištěn ve výtěrech nosních i za 60 dnů. Problémem je latentní přežívání viru v organizmu infikovaných zvířat. Jako ložisko pro dlouhodobou perzistenci viru je považována spojivka, odkud může být virus vylučován dlouhou dobu po infekci.

U IPV a IBP může být přenašečem býk a to jak při přirozené plemenitbě, tak semenem při inseminaci.

Nepřímý: kontaminovaným stelivem, krmivem, předměty, stájovou mechanizací, dopravními prostředky, ale také člověkem prostřednictvím kontaminovaných oděvů nebo pracovních nástrojů a předmětů.

Nejzávažnějším epizootologickým problémem u BHV-1 je jeho schopnost dlouhodobě perzistovat v infikovaném zvířeti v latentní subklinické formě, z níž je občas aktivován a vyvolává akutní klinický syndrom. K aktivaci latentní infekce dochází při stresových stavech, nadměrném zatížení organizmu a při jeho oslabení.

 

Národní ozdravovací program od IBR

Národní ozdravovací program od IBR (NOP) v České republice byl zahájen 1. 1. 2006. Po jedenácti letech ozdravování byl tento program k 31. 12. 2016 ukončen. Na začátku ozdravování v roce 2006 pouze 19 % hospodářství z celkového počtu hospodářství skotu bylo uznáno jako IBR prostá hospodářství. V průběhu jedenácti let ozdravování se postupně podařilo počet hospodářství s přiznaným statusem IBR prostého hospodářství zvýšit na 99,21 %. Infikovaná zvířata se na konci roku 2016 nacházela na posledních 27 hospodářstvích. Tato hospodářství jsou od 1. 1. 2017 pod mimořádnými veterinárními opatřeními (MVO).

Vyhodnocení NOP od IBR k 31. 12. 2016:
Zpráva o vyhodnocení NOP od IBR k 31.12.2016 (414,1 KB)

Po vyřazení posledního IBR pozitivního zvířete může Česká republika zažádat Komisi o přiznání statusu země prosté IBR. V případě, že nenastanou žádné komplikace ve smyslu reinfekce na již prostých hospodářstvích, lze předpokládat, že se tak stane v roce 2019.

Seznam členských zemí prostých IBR a které ozdravují od IBR je uveden v přílohách č. 1 a 2 rozhodnutí Komise (ES) č. 558/2004, jehož konsolidované znění je zde.

IBR - Informační leták pro chovatele (261,7 KB)

 

Seznam prostých hospodářství

Seznam prostých hospodářstvích od IBR

 

 

 

Pokračováním v používání stránek, souhlasíte s použitím cookies. Další informace

Nastavení cookie na této webové stránce jsou nastaveny na "povoleny cookies", aby vám umožnily nejlepší procházení. Budete-li i nadále používat tuto webovou stránku bez změny nastavení souborů cookie nebo klepnutí na tlačítko "Souhlasím" dole, dáváte souhlas.

Zavřít