Ptačí chřipka – influenza drůbeže

 

goose-809471xOnemocnění je známé od r. 1901. Viry influenzy drůbeže jsou zařazeny do čeledi Orthomyxoviridae. Jsou klasifikovány do typů A, B nebo C na základě rozdílů mezi jejich nukleoproteiny a antigenní strukturou. Viry ptačí chřipky patří do typu A. Dále jsou tyto viry kategorizovány do subtypů podle antigenů hemaglutininu a neuramidázy. Existuje 16 subtypů hemaglutininu a 9 subtypů neuraminidázy. Rozlišení se provádí pomocí nespecifických antisér.

Ptačí chřipka je nebezpečná nákaza kura domácího, krůt, vodní drůbeže, pernaté zvěře, exotických ptáků a volně žijícího ptactva, vyvolaná virem influenzy A. Rizikovými jsou viry influenzy typu A, subtypy H5 a H7, které mohou být buď vysoce, nebo nízce patogenní. Viry ptačí chřipky se běžně vyskytují u volně žijících ptáků, častěji u vodních, kteří jsou přirozeným rezervoárem viru aviární influenzy. Vodní drůbež je bez klinických příznaků a úhyny jsou vzácné.

Většinou nákaza propukne u domácí drůbeže po kontaktu s infikovaným vodním ptactvem. Infikovaní ptáci vylučují virus ve vysokých koncentracích trusem a také nosním a očním sekretem. Nejvýznamnější způsob šíření mezi farmami je mechanický přenos kontaminovanými osobami, automobily, nářadím apod. Významnou roli hraje kontakt drůbeže na trzích a aukcích. K přenosu nákazy dochází zejména perorálně prostřednictví trusu, kontaminovaného krmiva a vody. Aerogenní přenos aviární influenzy je možný především v uzavřených objektech a halách.

Klinické příznaky jsou velmi variabilní, závislé na faktorech virulence, druhu postižených ptáků, věku, pohlaví. Projevují se především náhlými úhyny velkého množství zvířat bez výraznějších příznaků. U nosnic se objevuje pokles snášky a poruchy skořápek vajec. Lalůčky a hřebínky jsou cyanotické s případnými krváceninami. Je zjišťován profúzní vodnatý průjem a vysoká žíznivost. Nemocní ptáci projevují nechuť k pohybu, v semikomatózním stavu se hlava stáčí na záda. Mortalita se pohybuje mezi 50 – 100 %.

Viry vysoce patogenní aviární influenzy (především H5N1) mohou způsobit rozsáhlé ztráty u domácí drůbeže, naopak u volně žijících vodních ptáků (např. kachen) jsou úhyny vzácné, nicméně tito ptáci jsou k nákaze vnímaví a velice často jsou hlavním rezervoárem nákaz.

Vakcinace proti nákaze se neprovádí a v současnosti je i zakázána, protože sledování nákazy je založeno na průkazu specifických protilátek. Postižené hejno drůbeže se likviduje.

Na území České Republiky je zaveden systém surveillance aviární influenzy ptáků v souladu s evropskou legislativou. Program dozoru je zaměřen především na zjišťování výskytu nákazy virem aviární influenzy podtypů H5 a H7 u různých druhů drůbeže a u volně žijících ptáků.

Tabulka č. 1 – Přehled výskytu HPAI a LPAI na území ČR od roku 2006

Rok

Vysocepatogenní ptačí chřipka (HPAI)

Nízcepatogenní  ptačí chřipka (LPAI)

chov drůbeže

volně žijící ptáci

chov drůbeže

volně žijící ptáci

2006

 

HPAI H5N1 (labuť)

 

 

2007

HPAI H5N1

HPAI H5N1 (labuť)

 

 

2008

 

 

 

 

2009

 

 

LPAI H5N3; H7N9

 

2010

 

 

LPAI H6N9

LPAI různé subtypy a v jednom případě subtyp H5N3 (kachny)

2011

 

 

 

LPAI H7N7 (labuť)

2012

 

 

 

LPAI H4N6 (kachny)

2013

 

 

 

 

2014

 

 

 

 

2015

 

 

 

 

2016

k 22. 11. 2016 žádné ohnisko u drůbeže ani případ LPAI nebo HPAI u volně žijících ptáků

 

Informace Ministerstva zemědělství pro veřejnost a chovatele drůbeže

Přílohy

Informace pro veřejnost (44,2 KB)

 

 

Informace SVS pro veřejnost a drobnochovatele drůbeže

Přílohy

Ptačí chřipka – informace pro drobnochovatele (224,9 KB)

 

Pokračováním v používání stránek, souhlasíte s použitím cookies. Další informace

Nastavení cookie na této webové stránce jsou nastaveny na "povoleny cookies", aby vám umožnily nejlepší procházení. Budete-li i nadále používat tuto webovou stránku bez změny nastavení souborů cookie nebo klepnutí na tlačítko "Souhlasím" dole, dáváte souhlas.

Zavřít