Slintavka a kulhavka (SLAK)

Ve spolupráci s Českomoravskou společností chovatelů je zřízena informační linka pro chovatele, kteří potřebují konzultaci ohledně SLAK. Telefonní číslo linky je +420 257 896 335, v provozu je linka každý pracovní den od 6:30 do 18:00.

Infolinka SLAK, telefon 257896335

Informace o nákaze

Slintavka a kulhavka (SLAK) je vysoce kontagiózní virové onemocnění sudokopytníků (skot, ovce, kozy, prasata, buvol, volně žijící zvířata). Přenos onemocnění může být jak přímou cestou mezi zvířaty (inhalační cesta, orální cesta), tak nepřímou cestou – mechanický přenos (obuv, oblečení, dopravní prostředky), vítr, živočišné produkty (maso, mléko, kůže, vlna), krmivo.

Typické klinické příznaky u zvířat jsou následující: v počáteční fázi infekce nastupuje deprese, horečka, snížení produkce mléka, snížení příjmu krmiva, následně se vyskytují vezikuly (puchýřky vyplněné tekutinou) v dutině ústní, na končetinách a mléčné žláze. Tyto puchýřky po cca 1 dnu praskají a léze přecházejí v otevřené eroze na postižených místech. Mohou se vyskytnout i aborty, odúmrť narozených mláďat. V důsledku lézí zvířata obtížně přijímají potravu, objevuje se slinotok, kulhání. Zhruba 4–7 den od výskytu puchýřků je viditelné hojení lézí (žluté fibrinové povlaky na původních erozích), v 7–10 dnu od výskytů puchýřků dochází k tvorbě nové tkáně a jizev. V případě sekundární infekce se hojení lézí prodlužuje. Takto popsané léze jsou nejlépe viditelné v dutině ústní u skotu. U prasat a malých přežvýkavců se léze v dutině ústní vyskytují taktéž, ale jsou hůře identifikovatelné. Obtížně identifikovatelné jsou také léze na končetinách, kdy klinickými příznaky poukazujícími na onemocnění je kulhání zvířat, většinově je nutné končetiny očistit pro lepší viditelnost lézí. Typicky se léze na končetinách nacházejí v korunkové linii nebo v mezi paznehtním prostoru, nejtypičtější výskyt lézí na končetinách je u prasat.

SLAK je vysoce kontagiózní nákaza, virus dokáže přežívat v prostředí, za určitých podmínek může být šířen i větrem. Existuje 6 sérotypů viru. Infekce proti jednomu sérotypu neposkytuje imunitu proti ostatním. Hostiteli mohou být jak domácí (skot, ovce, kozy, prasata), tak volně žijící zvířata. Z volně žijících zvířat je významný z epizootologického hlediska zejména africký buvol; v Evropě prase divoké, jelen evropský.
Onemocnění vykazuje vysokou morbiditu (nemocnost), ale nízkou mortalitu (úmrtnost). Typické je onemocnění velkého počtu zvířat na hospodářství. Nejčastěji se zvířata nakazí inhalační cestou – přímý přenos viru mezi zvířaty. Přenos prostřednictvím větru je možný zejména za vhodných meteorologických/klimatických podmínek v případě vysokých koncentrací viru v ovzduší (zejména v případě infikovaných prasečích farem – infikovaná prasata vylučují výrazně větší množství virových částic ve vydechovaném vzduchu než ostatní vnímavá zvířata). Častá je také nákaza prostřednictvím nepřímého přenosu viru – oblečení, obuv pracovníků, dopravní prostředky, živočišné produkty, pozřením neošetřených kontaminovaných masných výrobků (krmení kuchyňských zbytků) zvířaty (především prasaty). Nákaza je možná i při inseminaci kontaminovaným spermatem.

Inkubační doba (doba od nakažení do výskytu prvních klinických příznaků) se pohybuje v rozmezí 1-14 dní, nejčastěji bývá 2–6 dnů. Vylučování viru obvykle začíná již 2 dny před nástupem klinických příznaků a trvá okolo 6 dnů po výskytu vezikulů (s výjimkou esofageo-faryngeální tekutiny, kde může být virus zachycen po delší dobu). V mléku může být virus detekován již 4 dny před nástupem klinických příznaků.
Jedná se o nebezpečnou nákazu zvířat, dle evropské legislativy se jedná o nákazu typu A, kdy v případě výskytu jsou přijímána okamžitá opatření k eradikaci.

Nejedná se o zoonózu – tedy nákaza není přenosná na člověka.

Při podezření na SLAK jsou chovatelé v ČR povinni neprodleně kontaktovat místně příslušnou krajskou veterinární správu nebo soukromého veterinárního lékaře.
Fotografie klinických příznaků naleznete v informačních letácích ke SLAK.