Co je chřipka ptáků?
Ptačí chřipka neboli aviární influenza je nebezpečná virová nákaza kura domácího, krůt, vodní drůbeže, holubů, pernaté zvěře, exotických ptáků a volně žijícího ptactva, vyvolaná virem influenzy A. Vakcinace proti nákaze se neprovádí. Postižené hejno drůbeže se likviduje.
Vysoce patogenní ptačí chřipka se šíří Evropou. Nákaza je potvrzována u nalezených uhynulých volně žijících ptáků a také v chovech drůbeže. Postižená zvířata mají dýchací potíže, trpí ztrátou chuti a masivně hynou v průběhu 1 – 2 dnů. Je potřeba věnovat zvýšenou pozornost dodržování zásad biologické bezpečnosti a preventivních opatření v chovech drůbeže.
Chřipka ptáků způsobuje rovněž ekonomické problémy v důsledku zákazu importu drůbeže a drůbežích produktů ze zemí, které jsou nákazou postiženy a může mít za následek likvidaci činností spojených
s chovem a zpracováním drůbeže v důsledku toho, že v případě výskytu nákazy vždy a
v některých zemích i v případě podezření musí být postižená hejna likvidována.
Jak se ptačí chřipka přenáší?
K přenosu dochází především trusem nemocných ptáků. Lidé se mohou infikovat pouze kontaktem s infikovanými ptáky nebo jejich exkrety (výkaly, peří, uhynulá zvířata apod.). Nelze vyloučit přenos ptačí chřipky z nemocných ptáků na drobné savce (kočky, psi apod.). V USA byl prokázán virus HPAI u dojnic a virus byl potvrzen také u lidí, kteří byli v těsném kontaktu s infikovanými dojnicemi jako pracovníci v nakažených chovech skotu.
Dosud nebyl zaznamenán případ přenosu ptačí chřipky z volně žijících ptáků na člověka. Dosud nebyl prokázán přenos nákazy z člověka na člověka.
Jaké má ptačí chřipka příznaky?
Infikovaná zvířata jsou otupělá a mají načepýřené peří, jsou netečná, odmítají se pohybovat, mají dýchací potíže, jsou apatická (obr. 1). Příjem krmiva je výrazně snížen nebo se objeví úplné nechutenství. Rovněž snáška se výrazně snižuje nebo se úplně zastaví. Vejce jsou deformovaná a mají tenkou skořápku. Některá zvířata vykazují příznaky nachlazení (výtok z nosu, kýchání). Během jednoho až dvou dnů dochází k vysokému úhynu. Zjišťovány jsou krváceniny a nekrotické změny na hřebínku a lalůčcích (obr.2), edém hlavy (obr. 3). Mohou se objevit otoky a krváceniny na končetinách (obr. 4).
V případě podezření na výše uvedené příznaky u ptáků informujte ihned o události soukromého veterinárního lékaře nebo místně příslušnou krajskou veterinární správu. Řiďte se přesně podle jejich instrukcí. Nedovolte vstup cizím osobám do postiženého místa.
Jaké je nebezpečí pro člověka?
Při dodržení základních ochranných pravidel je pravděpodobnost nakažení minimální. Je třeba se vyvarovat všech zbytečných kontaktů s podezřelými zvířaty, uhynulými kusy, ale i s jejich trusem, peřím, apod.
Potraviny v obchodech jsou bezpečné. Důsledný veterinární dozor začíná v chovech drůbeže a veterinární kontrola zdravotní nezávadnosti veškerých živočišných produktů je dále zajišťována ve fázi jejich zpracování až po pult prodejen. Po nákupu a při kuchyňském zpracování stačí dbát na základní hygienická pravidla. Běžnou tepelnou úpravou (vaření, pečení, apod.) drůbežího masa a vajec je virus spolehlivě zničen při dosažení 70 ºC v jádře potraviny, a to již za jednu sekundu.
O tom, jak se nákaza přenáší na člověka je málo informací a v současné době neexistuje žádná vakcína a proto je nutno pro bezpečnost lidí zaměstnaných v zemědělství, na jatkách a závodech na zpracování masa přijmout protinákazová opatření.
Vyslovit podezření na chřipku ptáků u lidí můžeme, jestliže
- jsou podezření na výskyt chřipky ptáků v okolí cca 10 km od jejich pracoviště
- onemocní s příznaky vysoké teploty, bolestí hlavy, kašle, obtíží při dýchání přibližně po 7 dnech od kontaktu a podezřelým potenciálně nemocným zvířetem
Upozornění: pravděpodobnost onemocnění chřipkou ptáků je extrémně malá. Přesto: konzultujte lékaře a žádejte vyšetření na chřipku ptáků.
Obecné zásady ochrany člověka před nákazou
- chránit se kontaktu s uhynulými ptáky, nedotýkat se ptačích výkalů,
- poučit děti, aby se nedotýkaly nalezených nemocných nebo mrtvých ptáků a nehrály si
- s drůbeží,
- nezpracovávat nemocnou drůbež,
- dbát o osobní hygienu (umývání rukou, přezouvání, převlékání po kontaktu s drůbeží),
- informovat o nálezu většího počtu uhynulých ptáků veterinární správu,
- ochrana domácích miláčků – psů, koček apod. – zabránit jim v kontaktu s uhynulými nebo nemocnými ptáky
- při zahraničních cestách do rizikových oblastí postižených ptačí chřipkou, se vyhýbat trhům s drůbeží, nekonzumovat zde jídla na ulici. Dbát dalších doporučení vydaných
Evropským centrem pro kontrolu a prevenci nemocí a Ministerstvem zdravotnictví, která jsou zveřejněna na www.mzcr.cz
Předběžný návod Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí [ECDC – European Centre for Disease Prevention and Control] k minimalizaci rizika nákazy lidí vysoce patogenní ptačí chřipkou v důsledku jejich expozice infikovanými ptáky nebo zvířaty.
Předběžný návod ECDC k minimalizaci rizika nákazy lidí vysoce patogenní ptačí chřipkou v důsledku jejich expozice infikovanými ptáky nebo zvířaty 
(254,5 KB)
Zpracování drůbežího masa a vajec z hlediska ochrany zdraví člověka před možností nakažení virem H5N1
- pokud by byl virus H5N1 přítomen v drůbežím mase, není inaktivován chlazením nebo mrazením
- běžnou tepelnou úpravou (vaření, pečení) je virus spolehlivě zničen při dosažení 70° C v jádře potraviny, a to již za pouhou jednu sekundu
- v případě vajec platí v podstatě totéž, tedy používat vejce pouze do potravin, které jsou následně tepelně opracovány (vařeny, pečeny)
- určité riziko představuje manipulace s infikovanou živou nebo uhynulou drůbeží při likvidaci ohniska nákazy
- obecně jako prevence je důležité dodržovat základní hygienické návyky při manipulaci se syrovým masem (používat jiné nástroje – nože, na syrové maso a jiné nástroje na práci s ostatními potravinami, tak aby se zabránilo případné zkřížené kontaminaci).
Jaká je inkubační doba?
Inkubační doba je časový úsek mezi kontaktem s původcem nákazy a vzplanutím klinických příznaků. V případě influenzy je to pouze několik dní. První příznaky se obvykle objeví do jednoho týdne.
Virus je ničen teplotou 70 °C již za 1 sekundu.
Jaké jsou zásady pro drobnochovatele drůbeže?
- ideální je drůbež chovat v uzavřených objektech a chránit ji před kontaktem s volně žijícím ptactvem (zasíťování oken, větracích otvorů, zamezení vstupu volně žijícího ptactva do hal, zastřešení venkovních voliér),
- v chovech, kde není možno zajistit chov v uzavřeném objektu, přijmout opatření, která v nejvyšší možné míře zabrání kontaktu s volně žijícími ptáky,
- oddělit hrabavou a vodní drůbež,
- krmivo a vodu umístit uvnitř budovy, v krajním případě pod přístřeškem,
- pokud možno zamezit pobytu na vodních plochách, kde jsou i volně žijící vodní ptáci,
- pokud možno nenapájet neošetřenou vodou z povrchových vodních nádrží, ke kterým mají přístup volně žijící ptáci
- venkovní vodní nádrže dle možností chránit před volně žijícími ptáky (sítě, ploty, zábrany),
- pokud je to možné a vhodné využít plašičů, např. siluetu nebo maketu dravce,
- zamezit znečištění krmiva a vody trusem volně žijících ptáků,
- oznámit zvýšený úhyn, onemocnění nebo změnu chování ptáků veterináři,
- nekrmit zvířata masem uhynulých ptáků.
Jaká jsou opatření pro velkochovy?
- zákaz vstupu nepovolaným osobám do hal a chovů drůbeže;
- dodržování zoohygienických zásad v chovu;
- jednorázové naskladňování a vyskladňování turnusů;
- aktivace dezinfekčních rohoží před vstupy do jednotlivých hal a vjezdů na farmu;
- zasíťování oken, větracích otvorů a zamezení vstupu volně žijícího ptactva do hal;
- u chovů, které jsou prováděné na výběhu, zamezit hlavně v podzimním období styku drůbeže s tažnými volně žijícími ptáky a to omezením výběhové chovu nebo výstavbou zastřešených venkovních voliér, minimálně však zamezit kontaktu volně žijících ptáků s krmením a napájecí vodou pro drůbež;
- organizovat chov v uzavřených prostorách – halách a zamezit styku drůbeže s volně žijícím ptactvem;
- vést řádnou evidenci o chovu drůbeže, úhynech, přesunech a veterinárních zákrocích, jak vyplývá z legislativy;
- hlásit příslušné krajské veterinární správě státní veterinární správy (KVS SVS) nebo městské veterinární správě v Praze státní veterinární správy (MěVS SVS) zvýšené úhyny a hromadné úhyny drůbeže. Kontakty na jednotlivá regionální pracoviště naleznete na webu Státní veterinární správy Přehled elektronických podatelen. Kontakty na krizové linky krajských veterinárních správ, které fungují nepřetržitě, jsou dostupné na tomto linku Krizové linky. V případě chovatelů, kteří chovají drůbež, jako podnikatelé platí povinnost hlásit KVS SVS nebo MěVS SVS pokles v příjmu potravy a vody o více než 20%, pokles v produkci vajec o více než 5% po dobu delší než 2 dny a hlásit zvýšenou úmrtnost o více než 3% týdně;
- při chovu v halách v době, kdy nebude mít drůbež přístup na výběh, je třeba pamatovat na zajištění dostatečného podestýlání, zajištění dostatečného krmného prostoru (krmítek) a napáječek. Rovněž je třeba dodržovat doporučené množství kusů drůbeže podle jednotlivých kategorií na jednotku prostoru a dbát na dostatečnou výměnu vzduchu zvýšeným větráním.
Viz veterinární požadavky na chov zvířat ve vyhlášce č. 176/2023, Sb. o zdraví zvířat a jeho ochraně a o oprávnění a odborné způsobilosti k výkonu některých odborných veterinárních činností.
Co by měli zaměstnanci podniku dělat v případě, že mají podezření na chřipku ptáků?
Informujte ihned svého zaměstnavatele, který je povinen zavolat neprodleně veterinárního lékaře. Nedovolte vstup cizím osobám a dalším zaměstnancům do postižené stáje. Řiďte se přesně podle instrukcí soukromého nebo úředního veterinárního lékaře. Jakýkoliv pokus zatajit podezření je pod sankcí podle veterinárního zákona.
Nejčastější dotazy k ptačí chřipce neboli aviární influenze naleznete ve FAQ.
Post
