Další informace k nákaze

 

Infekční anemie koní

Infekční anémie koní je virové onemocnění lichokopytníků (koně, osli, zebry), probíhající v akutní až chronické či latentní formě a je charakterizováno anemií, kolísavou horečkou, poškozením různých orgánů a celkovým chřadnutím. Onemocnění je rozšířeno po celém světě, Česká republika je od roku 1989 této nákazy prostá. Nákaza je povinná hlášením.

Přenos nákazy

Virus se přenáší nejčastěji krev sajícím bodavým hmyzem, který však slouží pouze jako mechanický vektor. Podle dostupných zdrojů byl virus infekční anémie detekován na ústním ústrojí komárů hodinu po sání, za 4 hodiny po sání již přítomen nebyl. Vzhledem k tomu, že se onemocnění šíří prostřednictvím krevních buněk, jsou pro přenos nákazy rizikové všechny veterinární zákroky spojené s možným přenosem krve (nejčastější způsob nákazy!!) Na injekční jehle při pokojové teplotě vydrží virus až 4 dny. Ze stejného důvodu mohou být nebezpečné i ošetřovatelské, podkovářské a jiné chovatelské pomůcky (hřebla, udidla, postroje). Přenos nákazy sekrety a exkrety nemocných zvířat (společné ustájení) je pro nízkou koncentraci viru ojedinělý.

Virus infekční anémie je relativně odolný vůči fyzikálním a chemickým vlivům. Teploty 56°C a 60°C C ničí virus za 60 min, teplota 100°C C za 15 min. V chladničkových teplotách (0°C-8°C) zůstává virus infekční několik měsíců až několik let. Mráz virus rovněž neničí. Dezinfekční prostředky virus likvidují.

Klinické příznaky

Inkubační doba se pohybuje zpravidla mezi 2 až 4 týdny. Klinické příznaky připomínají obraz akutní, nebo chronické sepse a vyskytují se ve čtyřech formách: akutní, subakutní, chronická a latentní.

K příznakům akutního průběhu patří rychlý nástup, vysoké horečky až 41 C, bledé sliznice, apatie a postoj jako při schvácení kopyt. V některých případech vznikají drobné krváceniny na sliznicích; zejména na spodině jazyka kolem „uzdičky“.

Při subakutním průběhu jsou příznaky obdobné jako u akutní formy, jsou však mírnější. Teplota bývá pouze zvýšená, popřípadě lze zaznamenat návratnou horečku. Kromě bledých sliznic můžeme pozorovat i bledou spojivku. Při zátěži dochází k dušnosti a pocení.

Při chronickém průběhu se kromě anemie projeví i hubnutí a celková slabost. Dochází k poruchám krevního oběhu a následkem toho k otokům zejména na spodině břicha a na končetinách.

Klinické příznaky latentního průběhu často příznaky nemusí být vůbec zpozorovány, jsou netypické a jedná se o sníženou výkonnost a únavu.

Diagnostika

Vzhledem k velice různorodému klinickému průběhu nákazy je pro její potvrzení vždy nezbytné laboratorní vyšetření, Laboratorní diagnostika spočívá v sérologickém vyšetřením ze vzorku krve. Používá se mezinárodně uznávaný Cogginsův test, což je imunodifuzní test. Vyšetření trvá 48 hodin a stojí 135,- Kč. Jako screeningovou metodu lze využít ELISA test. Izolace a kultivace viru infekční anémie koní je obtížná a rutinně se neprovádí. Virus je možné prokázat molekulárně biologickými metodami (např. nested RT-PCR) v krvi a orgánech infikovaných koní. Vyšetření by trvalo 24 hodin a stálo by 800,- Kč.

Zvířata, která onemocnění překonají, zůstávají celoživotními nositeli této nemoci a tím představují riziko pro ostatní zvířata. Léčení zvířat se neprovádí, rovněž v současnosti není k dispozici vakcína. Z těchto důvodů musí být všechna infikovaná zvířata utracena.

Výskyt a monitoring

Poslední výskyt této nákazy na území České republiky byl v roce 1988. V České republice je pro rok 2015 povinností chovatele vyšetřovat na infekční anemii jedenkrát ročně hřebce před odběrem spermatu a koně starší dvou let jednou za 24 měsíců při přemístění mimo území kraje. Rozsah povinných preventivních vyšetření na jednotlivé roky stanovuje Metodika kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace schvalovaná MZe a dostupná zde.

Hlavní preventivní opatřením

  1. Kontrola přesunů – jedná se především o kontrolu při nákupu koní ze zahraničí, kdy je třeba zjistit skutečný původ koně a zvážit možná rizika. Sérologické vyšetření vypovídá pouze o přítomnosti protilátek, nikoli o přítomnosti infekce. Proto je vhodné při nákupu koní z rizikových oblastí, umístit koně po příjezdu do karantény a cca za 1měsíc provést opakované sérologické vyšetření. Rovněž je nutné znát skutečný původ koní, byly zaznamenány dovozy původně Rumunských koní přes Německo.
    Při účasti na závodech, svodech, dostizích i při běžných dovolených doporučujeme, aby si chovatelé zjistili aktuální nákazovou situaci v regionu, kam chtějí cestovat a pokud je v této oblasti zvýšené riziko výskytu nákazy, tuto cestu zvážili, případně přijali další preventivní opatření.
  2. Dodržování správné chovatelské praxe a pravidel biologické bezpečnosti – v praxi to znamená používat svoje chovatelské pomůcky (hřebla, udidla, postroje, kopytní nože). V případě, že jsou tyto pomůcky používány pro více koní z různých stájí je nutné tyto pomůcky očistit a ošetřit běžnými desinfekčními prostředky. To samé platí pro kovářské pomůcky (rašple, kopytní kleště, kopytní nože, podkovářské hřeby aj.), které mohou přijít do styku s krví. Samozřejmostí by mělo být dodržování těchto pravidel pro veterinární lékaře.
  3. Ochrana před vektory – protože virus je přenášen hmyzem mechanicky má tato ochrana význam především v oblastech s výskytem nákazy, v oblastech se zvýšeným rizikem, nebo při přesunech koní přes tyto oblasti.
  4. Pravidelné sledováni zdravotního stavu koní – v případě změny zdravotního stavu, sníženého příjmu krmiva, změny chování kontaktovat veterinárního lékaře a situaci konzultovat. V případě podezření na nákazu kontaktovat místní krajskou veterinární správu, která stanoví další kroky. Obecně platí, že pokud se v chovu vyskytne podezření na hromadné onemocnění zvířat, nesmí být zvířata, jejich produkty a ani jiné prostředky, či předměty do příjezdu úředního veterinárního lékaře přemísťovány mimo chov.

Opatření SVS

Na základě nepříznivé nákazové situace změnila SVS od 4. 6. 2015 veterinární podmínky pro svody. Pořadatelé akcí (závody, soutěže, výstavy, atd.), na základě nových pravidel musí doložit, že vyšetření koní na infekční anémii není starší 6 měsíců. Pouze pro akce, které se konají po 4. červnu, ale pro něž byly veterinární podmínky stanoveny již dříve, tyto podmínky nadále platí. V případě účasti zahraničních koní na akcích v tuzemsku musí nově být údaje o koních zadány do veterinárního informačního systému EU (TRACES). Nestačí již pouze zdravotní potvrzení, tak, jak je tomu i v jiných členských státech.

Veterinární podmínky, vydávané pořadateli jednotlivých akcí, jsou kontrolovány soukromým veterinárním lékařem, který při této činnosti ověřuje i požadavky stanovené SVS a plní i funkci dozorovou. Proto je třeba rozhodnutí veterinárního lékaře provádějícího přejímku plně respektovat.

V případě potvrzení nákazy by opatření spočívala v utracení pozitivních zvířat a umístění  ostatních koní  umístěni do karantény a v jejich  vyšetřováni až do vyloučení nebo potvrzení nákazy. V řadě případů jsou na jednom hospodářství chováni koně více majitelů. Proto i nařízení mimořádných veterinárních opatření by se v takovém případě týkalo jmenovitě majitelů jednotlivých koní.

Snahou SVS je udržet současnou dobrou nákazovou situaci a ochránit naše chovy před zavlečením této infekce a umožnit tak chovatelům a všem milovníkům koní užívat si radost z těchto krásných, ušlechtilých zvířat.

Pokračováním v používání stránek, souhlasíte s použitím cookies. Další informace

Nastavení cookie na této webové stránce jsou nastaveny na "povoleny cookies", aby vám umožnily nejlepší procházení. Budete-li i nadále používat tuto webovou stránku bez změny nastavení souborů cookie nebo klepnutí na tlačítko "Souhlasím" dole, dáváte souhlas.

Zavřít