Mor malých přežvýkavců

(Pseudorinderpest, Peste des Petits Ruminants, Small Ruminants’ Plague)

Dne 23. 6. 2018 byl poprvé na území Evropské unie potvrzen v Bulharsku mor malých přežvýkavců. Místo výskytu bylo lokalizováno v regionu Yambol, v blízkosti hranic s Tureckem (10 km), kde se onemocnění endemicky vyskytuje.

Druhý případ výskytu moru malých přežvýkavců byl potvrzen dne 28. 6. 2018. Nákaza byla zjištěna na farmě s celkem 151 ovcemi a 9 kozami ve vesnici Kosti, v oblasti Tsarevo, v regionu Burgas.

Dne 9. 7. 2018 byla v Bulharsku vyhlášena další 4 ohniska moru malých přežvýkavců u ovcí a koz v regionu Yambol. Poslední ohnisko moru malých přežvýkavců ze dne 18. 7. 2018 bylo lokalizováno ve stejné oblasti.

V letech 2019 a 2020 Bulharsko už žádný další případ moru malých přežvýkavců nehlásilo. Mor malých přežvýkavců zůstal za hranicemi Turecka, kde bylo v roce 2020 nahlášeno 52 ohnisek.

 

Mapa č. 1: Přehled ohnisek moru malých přežvýkavců v roce 2020

Zdroj: ADNS

 

Mimo Turecko jsou postižené i ostatní státy v Asii, Africe, na Blízkém a Středním východě. Poslední aktuální mapa výskytu z roku 2020 je zveřejněna na stránkách Mezinárodní organizace pro zdraví zvířat OIE. Nyní probíhá celosvětový program pro kontrolu a eradikaci moru malých přežvýkavců v zemích výskytu (https://www.oie.int/en/animal-health-in-the-world/ppr-portal/gsce/).

 

Mapa č. 2: Přehled ohnisek moru malých přežvýkavců ve světě v roce 2020

Zdroj: ADNS

 

Mapa č. 3: Přehled zemí prostých moru malých přežvýkavců

Zdroj: OIE

 

Jedná se o nebezpečnou nákazu virového původu, která postihuje především ovce a kozy. Projevuje se horečkou, anorexií, zánětlivě nekrotickými ložisky v dutině ústní, průjmy, záněty plic a úhyny postižených zvířat. Původcem moru malých přežvýkavců je RNA virus z čeledi Paramyxoviridae, rodu Morbillivirus.  Je antigenně blízký viru moru skotu, spalniček a psinky.

K moru malých přežvýkavců jsou nejvnímavější kozy, v menší míře pak ovce. Přirozená infekce se vyskytuje též u volně žijících přežvýkavců chovaných v zajetí a u velbloudů. Skot a prasata mohou prodělat inaparentní (bez příznaků) infekci, ale onemocnění nepřenáší. K přenosu infekce dochází především inhalační cestou, přímým kontaktem zdravých a nemocných zvířat. Podobně jako u moru skotu, zdrojem viru jsou všechny sekrety a exkrety infikovaných zvířat. Inkubační doba je cca 5 dnů. V závislosti na virulenci viru může nemocnost dosahovat až 100% a úmrtnost 50 – 100%. Virus není nebezpečný pro člověka.

Léčba ani vakcinace se neprovádí. V případě výskytu této nákazy se nařizuje utracení zvířat a další související opatření v souladu se zákonem č. 166/1999 Sb. a vyhláškou č. 299/2003 Sb.  Tato opatření vychází z evropské legislativy, směrnice Rady č. 92/119/EHS, kterou se zavádějí obecná opatření Společenství pro tlumení některých nákaz zvířat a zvláštní opatření týkající se vezikulární choroby prasat, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:01992L0119-20090618&qid=1529915289800&from=CS.

 

 

Informace k moru malých přežvýkavců je možné nalézt na stránkách:

1. Evropské komise: https://ec.europa.eu/food/animals/animal-diseases/control-measures/further-diseases_en 
2. Mezinárodní organizace pro zdraví zvířat, OIE: http://www.oie.int/en/animal-health-in-the-world/ppr-portal/
3. Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, EFSA: https://efsa.onlinelibrary.wiley.com/doi/epdf/10.2903/j.efsa.2015.3985