CS / EN

Nákazová situace AMP v Evropě a v ČR

 

Výskyt onemocnění africkým morem prasat v Evropě

Původní oblastí výskytu afrického moru prasat (dále jen „AMP“) je subsaharská Afrika, kde se vyskytuje především u prasat bradavičnatých a je zde přenášen klíšťáky (Ornithodoros).

Do Evropské unie (dále jen „EU“) bylo onemocnění zaneseno z Asie. V roce 2007 byl AMP potvrzen v Gruzii a odtud se nákaza postupně rozšířila do Arménie, Ruska, Ázerbájdžánu, na Ukrajinu a do Běloruska a Moldavska. V lednu 2014 se vyskytl první případ AMP v Litvě a v tomto roce došlo k rozšíření nákazy také do Lotyšska, Estonska a Polska.

V roce 2021 byl AMP hlášen do evropského systému hlášení nákaz zvířat (Animal Disease Information System – ADIS) z celkem 13 evropských zemí, přičemž se jedná o 10 členských států EU (Bulharsko, Estonsko, Itálie – výskyt pouze na Sardinii, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Německo, Polsko, Rumunsko a Slovensko) a dále o Ukrajinu, Srbsko a Moldavsko. Během roku 2021 došlo oproti roku 2020 k značnému nárůstu počtu ohnisek AMP v chovech domácích prasat, a taky k mírnému nárůstu počtu pozitivních nálezů u prasat divokých. Celkem bylo v roce 2021 nahlášeno 1 856 ohnisek AMP v chovech domácích prasat (1 243 ohnisek v roce 2020) a 12 036 pozitivních nálezů AMP u prasat divokých (11 139 případů v roce 2020).

Od 1. 1. do 1. 7. 2022 bylo do systému ADIS nahlášeno celkem 219 ohnisek AMP u prasat domácích z Bulharska, Rumunska, Slovenska, Německa, Polska, Srbska, Severní Makedonie, Itálie, Sardinie, Ukrajiny a Moldavska a celkem 3 922 případů AMP u divokých prasat z Bulharska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Itálie, Polska, Maďarska, Německa, Rumunska, Slovenska, Ukrajiny, Moldavska, Severní Makedonie a Srbska.

Nejzávažnější situace z pohledu České republiky je v Polsku, Německu a na Slovensku.

V Polsku již od roku 2018 dochází k eskalaci a šíření AMP do nových oblastí, přičemž v průběhu roku 2021 a 2022 došlo k výskytu AMP na západě Polska v oblasti, která je vzdálena pouhé 4 km od hranice s Českou republikou.

V roce 2020 byla potvrzena ohniska AMP u divokých prasat v Německu v oblastech navazujících na lokality s výskytem AMP v Polsku (nejbližší pozitivní nálezy jsou v obou těchto zemích jen cca 4-6 km od hranice s ČR). V průběhu července 2021 byl v Německu (Braniborsko) potvrzen africký mor prasat v 3 chovech s domácími prasaty (jednalo se o 2 malé chovy, které jsou od hranic ČR vzdálené cca 180 km a 1 větší chov, který je od hranic ČR vzdálen cca 80km), další výskyt AMP v chovech prasat domácích byl v Německu ve spolkové zemi Meklenbursko – Přední Pomořansko potvrzen v půlce listopadu 2021 – jednalo se o velkochov. I v roce 2022 se nákazová situace AMP v Německu vyvíjí velice dynamicky a nepředvídatelně: AMP u prasat divokých se vyskytuje ve třech spolkových zemích – Sasko, Braniborsko a Meklenbursko – Přední Pomořansko, v chovech domácích prasat byly v roce 2022 potvrzeny zatím 3 ohniska: 1. ohnisko bylo hlášeno v blízkosti obce Fochheim ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko poblíž hranic s Francií, 2. ohnisko bylo potvrzeno v okrese Emsland ve spolkové zemi Dolní Sasko poblíž hranic s Nizozemskem a 3. ohnisko bylo potvrzeno v okrese Uckermark  ve spolkové republice Braniborsko. Znepokojující je, že ohniska AMP v chovech domácích prasat se od sebe nacházejí několik stovek kilometrů.

Na Slovensku byl první pozitivní nález AMP zaznamenán 24. 7. 2019 u domácích prasat, druhý pak 30. 7. 2019 (oba okres Trebišov). Následně byl dne 8. 8. 2019 nahlášen první případ AMP u prasete divokého. Jednalo se o divočáka, který byl uloven v oblasti s výskytem AMP u domácích prasat (okres Trebišov) a který před ulovením vykazoval změny chování s podezřením na AMP. Na Slovensku se AMP u prasat divokých postupně šíří zejména ve východní, střední a jižní části země. V roce 2022 byly potvrzeny 2 ohnisko AMP v chovech domácích prasat.

V RumunskuBulharsku je v současné době postiženo téměř celé území těchto států včetně některých velkochovů prasat s 20-40 tisíci chovanými prasaty. Maďarsko pak hlásí výrazný nárůst případů AMP u prasat divokých (za celý rok 2018 jen 138 případů, nárůst na 1 605 případů v roce 2019 a v roce 2020 již 4 052 případů).

Na začátku ledna 2022 byl potvrzen první případ AMP (genotyp II) v pevninské části Itálie (na Sardinii se AMP endemicky vyskytuje od 70 let – genotyp I) v regionu Piemont a pak v regionu Liguria. Itálie ihned přijala opatření bránicí šíření AMP do dalších oblastí. Navzdory přijatým opatřením byl začátkem května potvrzen další případ u divokého prasete v blízkosti Říma v regionu Lazio a pak koncem května byl potvrzen AMP u prasete divokého sraženého dopravním prostředkem v blízkosti obce Borgo Velino vzdáleného cca 54 km severně od Říma. V první polovině června bylo potvrzeno ohnisko AMP v malochovu domácích prasat (10 ks) v regionu Lazio v blízkosti Říma. Ohnisko se nachází v oblasti, kde již byl potvrzen AMP u prasat divokých.

Z výše uvedeného je zřejmé, že i přes přijímaná opatření se doposud nedaří toto nebezpečné onemocnění eradikovat, naopak dochází k šíření do dalších oblastí.

 

 

Africký mor prasat v ČR

V ČR se až do roku 2017 AMP nikdy nevyskytoval. Přesto, s ohledem na jeho výskyt v Pobaltí, Polsku a na Ukrajině, jsou od roku 2014 v rámci monitoringu prováděného Státní veterinární správou (SVS) sérologicky a virologicky vyšetřována všechna nalezená uhynulá divoká prasata, což se ukázalo jako zásadní opatření, které umožnilo včasný záchyt AMP na našem území a následné přijetí účinných opatření k zabránění jeho šíření.

Historicky první výskyt AMP v ČR byl potvrzen v populaci prasat divokých dne 26. 6. 2017. Vyšetření provedená ve Státních veterinárních ústavech v Olomouci a Jihlavě prokázala nákazu u dvou kusů uhynulých divokých prasat nalezených 21. a 22. 6. 2017 v katastrálním území Příluky u Zlína.

Státní veterinární správa (SVS) ihned přijala řadu opatření, kterými se podařilo zabránit šíření nákazy v populaci prasat divokých a zejména jeho zavlečení do chovů domácích prasat.

Celkový počet pozitivních případů a to výhradně u prasat divokých byl 230 ks (z toho 212 nalezených uhynulých a 18 ulovených). Všechny pozitivní případy pocházely z relativně malého území v okresu Zlín (tzv. vysoce riziková oblast v rámci zamořené oblasti).

Nebyly zjištěny žádné případy AMP u domácích prasat.

Poslední pozitivní nálezy: u uloveného prasete divokého dne 8. 2. 2018, u nalezeného uhynulého prasete divokého 15. 4. 2018. Všechna další vyšetření na AMP byla negativní.

Na základě těchto výsledků Evropská komise dne 12. 3. 2019 prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2019/404 oficiálně potvrdila úspěšné dokončení eradikace AMP v ČR. Stejně tak Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE) dne 19. 4. 2019 obnovila pro ČR statut země prosté AMP.

Tímto byla ČR celosvětově znovu uznána za zemi prostou AMP.

Vzhledem k nepříznivé nákazové situaci a šíření AMP v Polsku a Německu vydala Státní veterinární správa (SVS) 12. 11. 2020 mimořádná veterinární opatření, kterými v Ústeckém a Libereckém kraji vymezila oblast při hranici s Polskem a Německem jako tzv. oblast s intenzivním odlovem prasat divokých. Více informací naleznete zde.

V ČR i nadále pokračuje celoplošný monitoring AMP:

  • u prasat divokých jsou na celém území ČR vyšetřována všechna nalezená uhynulá prasata divoká včetně prasat sražených dopravním prostředkem (podpořeno vyplácením nálezného 2 000 Kč / ks)
  • u prasat domácích je indikováno vyšetření v případě náhlých úhynů bez jasné příčiny nebo s podezřením na AMP, hromadných úhynů, zmetalek.

 

Mapa výskytu AMP u domácích prasat v Evropě v roce 2022 dle ADIS – stav k 20. 9. 2022

mapa č. 1 AMP u domácích prasat k 20.9.2022
 

Mapa výskytu AMP u prasat divokých v Evropě v roce 2022 dle ADIS – stav k 20. 9. 2022

mapa č. 2 AMP u prasat divokých k 20.9.2022

 

 

Přílohy

 

Související odkazy

 

 
Odkaz na původní článek