CS / EN

Sledované nákazy ryb

Herpesviróza Koi (KHV)

Koi herpesviróza je nebezpečná nákaza ryb a dle vyhlášky č. 290/2008 Sb., patří mezi neexotické nákazy. Jedná se o kontagiózní onemocnění kapra obecného a jeho barevné variety – koi kapra. Původce onemocnění je kapří herpesvirus 3 (Cyprinid herpesvirus 3, CyHV-3), patřící do čeledi Alloherpesviridae, který má dvouvláknovou DNA. Vnímavé vůči této nákaze jsou všechny věkové kategorie kapra a koi kapra – plůdek, juvenilní i dospělé ryby. Onemocnění je vysoce nakažlivé s vysokou mortalitou. Přenos nákazy je možný přímým kontaktem s infikovanými rybami nebo nepřímo vodou, rybolovným náčiním nebo také rybožravými ptáky. Důležitým faktorem pro vznik onemocnění je teplota vody. Po přesunu infikovaných ryb z chladnějšího prostředí do vody o teplotě 23 – 28°C dojde k rychlému vzplanutí nákazy spojené s vysokou mortalitou ryb. Postižené ryby jsou apatické, přestávají přijímat krmivo, shromažďují se u hladiny a nouzově dýchají. Mohou se vyskytnout i nervové příznaky (dezorientace, ztráta rovnováhy). Pro KHV je typické postižení žaber. Objevuje se silná nekróza žaber, skvrny na kůži (způsobené nepravidelnou tvorbou hlenu) a zapadlé oko (enoftalmus). Diagnóza vychází z posouzení epizootologické situace, průběhu onemocnění, klinických příznaků a hlavně nekrotických změn na žábrách. V současné době nejpoužívanější metodou detekce viru je PCR. Terapie není známá.

Důležitou úlohou proti zavlečením KHV do vlastního chovu je dodržovat preventivní opatření – nakupovat ryby z prověřených zdrojů (vyžádat si virologické vyšetření ryb před nákupem), provádět karanténu nově přisunutých ryb a provádět dezinfekci v chovu.  

V rámci pravidelného monitoringu na KHV prováděného Státní veterinární správou (SVS) jsou na celém území ČR prováděny odběry vzorků na hospodářstvích s chovem kaprů. Podle platné Metodiky kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace se na vybraných hospodářstvích 1x ročně odebere 30 ryb kapra obecného (K1, K2). Odběr se provádí v období od června do září (z důvodu teplotního optima pro působení viru 15 – 26°C) nebo v období květenříjen (pokud jsou ryby chovány 2 – 3 týdny při teplotě 15 – 26 °C) anebo mimo teplotní optimum pro působení viru v souvislosti s výlovem nebo jinou manipulací s rybami (vzorek je však nutné odebrat 24 – 72 hodin po této manipulaci). Ryby se zasílají na vyšetření živé, nejlépe v plastikových pytlích s kyslíkovou atmosférou. Odběr vzorů zajišťuje příslušná krajská veterinární správa Státní veterinární správy (KVS SVS). Vzorky jsou vyšetřovány v laboratořích Státních veterinárních ústavů – SVÚ Praha, Jihlava, Olomouc. SVÚ Jihlava je Národní referenční laboratoří pro virové choroby ryb (NRL).

 

Virová hemoragická septikémie (VHS), Infekční hematopoetická nekróza (IHN)

VHS a IHN patří dle legislativy mezi neexotické nákazy.

Virová hemoragická septikémie je nebezpečná nákaza ryb, kterou způsobuje RNA virus patřící do čeledi Rhabdoviridae, rod Novirhabdovirus stejně jako virus IHN. Dle vyhlášky č. 290/2008 Sb., se za vnímavé druhy na VHS považují: pstruh duhový, pstruh obecný, lipan podhorní, síh, štika obecná, sleď, treska skvrnitá, treska, treska obecná, treska hlubinná, pakambala velká, šprot, platýs rodu Paralichthys olivaceus. VHS je vysoce infekční virové onemocnění, které postihuje všechny věkové kategorie ryb, ale přednostně ryby ve věku jednoho roku při teplotě vody 8 – 10°C. Při vyšších teplotách má onemocnění mírný průběh a při teplotách nad 15°C se projevuje vzácně. Dalšími predispozičními faktory mohou být stresy při nešetrné manipulaci s rybami, znečištění vody, nesprávné krmení a dávkování krmiva v chladné vodě a nedostatečný přísun vitamínů. Přenos nákazy je možný přímým kontaktem zdravých a infikovaných ryb, ale také nepřímo prostřednictvím vody nebo kontaminovaným vybavením. Nemocné ryby jsou apatické, mají poruchy plavání a udržování rovnováhy. Lze pozorovat ztmavnutí povrchu těla, krváceniny u bází ploutví a vypouklé oko (exoftalmus), často doprovázené periokulárními krváceninami. Tělní dutina je zvětšená a žábry jsou bledé barvy. Krváceniny se vyskytují i ve svalovině a na vnitřních orgánech. V ledvinách a játrech dochází k degenerativním změnám, což vede k poruše krvetvorby a anémii.

Infekční hematopoetická nekróza (infekční nekróza krvetvorné tkáně) je nebezpečná nákaza lososovitých ryb, jejíž původce je RNA virus patřící do čeledi Rhabdoviridae, rod Novirhabdovirus. Vnímavými druhy ryb k této nákaze jsou dle vyhlášky č. 290/2008 Sb., pstruh duhový nebo migrující, losos obecný, losos keta, losos kisuč, losos masu, losos nerka, losos pacifický rodurus, losos čavyča. Nákaza postihuje obvykle plůdek a mladé ryby ve věku 5 – 12 měsíců (6 – 12 cm). Přenos nákazy je možný přímým kontaktem zdravých a infikovaných ryb, ale také nepřímo prostřednictvím vody nebo kontaminovaným vybavením. Klinické příznaky a mortalita u větších ryb je vzácná, ale právě starší ryby mohou být nosiči a virus u nich bývá přítomen v pohlavních produktech. Onemocnění se projevuje nejčastěji při teplotě 10 – 12°C, kdy mortalita může dosáhnout 80 – 100%. Nemocné ryby projevují malátnost, poruchy plavání, nechutenství, ztrátu reflexů či náhlé hynutí za příznaků dušení. Při zevním ohledání je vidět ztmavnutí povrchu těla, exoftalmus, bledé žábry, zvětšená dutina tělní a krváceniny u báze ploutví, ve svalovině a vnitřních orgánech.

Diagnóza VHS a IHN je založena na klinickém, patologicko-anatomické vyšetření a definitivní diagnóza je prováděna molekulárními metodami PCR nebo kombinací izolace viru na buněčných liniích s následnou infikací viru dalšími metodami. Terapie není známa.

V rámci pravidelného monitoringu na VHS a IHN prováděného SVS jsou na celém území ČR prováděny pravidelné odběry vzorků na hospodářstvích s chovem vnímavých ryb podle platné Metodiky kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace. Dvakrát ročně se na hospodářstvích schválených produkčních podniků akvakultury a na hospodářstvích registrovaných zařízení pro chov živočichů pocházejících z akvakultury, chovajících odpovídající počet vnímavých druhů ryb, odebírá plůdek až do stáří 18 měsíců v období vzdálených od sebe minimálně čtyři měsíce s tím, že teplota vody musí být při odběru méně nebo rovna 14 °C. Jsou-li v hospodářství vytírány generační ryby, je nutné v jednom z termínů nahradit odběr ryb odběrem ovariálních tekutin.

Vyšetření na VHS a IHN se provádí z jednoho vzorku, který se skládá z 30 kusů ryb. Pokud je na hospodářství chován pstruh duhový, je celý vzorek přednostně tvořen pouze tímto druhem, i když jsou zároveň na hospodářství chovány další vnímavé druhy ryb. V případě, že na hospodářství není chován pstruh duhový, odebírají se poměrné vzorky ostatních vnímavých druhů do celkového počtu 30 kusů ryb. Pro vyšetření se přednostně zasílají ryby slabé, či vykazující změny v chování. Ryby se zasílají na vyšetření živé, nejlépe v plastikových pytlích s kyslíkovou atmosférou. Vzorky jsou vyšetřovány pouze v SVÚ Jihlava (NRL).

Při podezření na nebezpečnou nákazu ryb (klinické příznaky, hynutí ryb) příslušná KVS SVS odebere vzorky ryb k vyšetření a zašle je do NRL pro virové choroby ryb.

 

Infekční anémie lososů (ISA)

Infekční anémie lososů patří mezi neexotické nákazy ryb. ISA je onemocnění, které způsobuje RNA virus patřící do čeledi Orthomyxoviridae. Vnímavými druhy ryb k této nákaze jsou dle vyhlášky č. 290/2008 Sb., losos obecný, pstruh duhový a pstruh obecný. ISA je generalizované onemocnění projevující se anémii, ascitem a vysokou mortalitou, které se vyskytuje zejména v mořském odchovu lososa obecného. Virus se šíří především kontaktem zdravých a infikovaných ryb. Nemocné ryby jsou apatické, zdržující se u hladiny a nepřijímají krmivo. Diagnostika je založena na klinickém, patologicko-anatomickém a histologickém vyšetření a na metodách průkazu původce zahrnující izolaci viru na buněčných liniích s následnou identifikací dalšími metodami, případně je možné samostatné využití real-time RT-PCR. Terapie není známa. ČR je na základě historických podkladů ISA prostá.

V ČR je zaveden pasivní monitoring infekční anémie lososů (v případě podezření na nákazu jsou odebírány a vyšetřovány vzorky).

 

Epizootická nekróza krvetvorné tkáně (EHN)

Epizootická nekróza krvetvorné tkáně patří mezi exotické nákazy. Jedná se o systémové onemocnění způsobené DNA virem, který patří do čeledi Iridoviridae, rod Ranavirus. Mezi vnímavé druhy patří pstruh duhový a okoun říční. Epizootická nekróza krvetvorné tkáně se v ČR nikdy nepotvrdila.

Odkaz na původní článek

Pokračováním v používání stránek, souhlasíte s použitím cookies. Další informace

Nastavení cookie na této webové stránce jsou nastaveny na "povoleny cookies", aby vám umožnily nejlepší procházení. Budete-li i nadále používat tuto webovou stránku bez změny nastavení souborů cookie nebo klepnutí na tlačítko "Souhlasím" dole, dáváte souhlas.

Zavřít