Sledované nákazy ryb

 


Herpesviróza Koi (KHV)

Patří dle legislativy mezi neexotické nákazy. Koi herpesviróza je nebezpečná nákaza ryb. Jedná se o kontagiózní onemocnění kapra a jeho barevné variety. Původce onemocnění je koi herpesvirus, patřící do čeledi Herpesviridae, který má dvouvláknitou DNA. Vnímavý k této nákaze je kapr obecný a kapr koi (Cyprinus carpio). Vnímavé vůči chorobě jsou všechny věkové kategorie – plůdek, juvenilní i dospělé ryby. Onemocnění je vysoce nakažlivé s vysokou mortalitou. Důležitým faktorem pro vznik onemocnění je teplota vody. Po přesunu infikovaných ryb z chladnějšího prostředí do vody o teplotě 23 – 28°C dojde k rychlému vzplanutí nákazy spojené s vysokou úmrtností. Napadené ryby jsou dezorientované se zvýšenou frekvencí dýchání. Kůže a žábry jsou bledé a nepravidelně zbarvené. Objevuje se také silná nekróza žaber, povrchové hemoragie kůže a zapadlé oko. Léze jsou patrné na kůži, žábrách, ledvině, játrech a slezině. Diagnóza vychází z posouzení epizootologické situace, průběhu onemocnění, klinických příznaků a hlavně nekrotických změn na žábrách. V současné době je nejefektivnější metoda PCR, druhou metodou je izolace viru. Terapie není známa.

KHV patří mezi nákazy, na které je zaměřen monitoring. V Metodice kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace je uvedena pod kódem EpU400. Vzorky se odebírají u kapra obecného na vybraných hospodářstvím v období od června do září (z důvodu teplotního optima pro působení viru – 15 – 26°C). Ryby se zasílají na vyšetření živé, nejlépe v plastikových pytlích s kyslíkovou atmosférou. Po vytlačení vzduchu se do pytle napustí kyslík až do mírného přetlaku. KVS SVS zajistí odběr vzorků, vyplnění Objednávku laboratorního vyšetření ryb a zajistí odvoz do laboratoře Státních veterinárních ústavů nebo do Národní referenční laboratoře (NRL) při VÚVeL Brno.

Při podezření na nákazu (klinické příznaky, hynutí ryb) se odeberou vzorky v rozsahu, který určí NRL pro virové choroby ryb po domluvě s příslušnou KVS SVS. Při odběru vzorků se vyhodnotí klinické příznaky a míra hynutí ryb.

 

Virová hemoragická septikémie (VHS), Infekční hematopoetická nekróza (IHN)

Patří dle legislativy mezi neexotické nákazy.

Virová hemoragická septikémie je nebezpečná nákaza ryb, kterou způsobuje RNA virus patřící do čeledi Rhabdoviridae, rod Novirhabdovirus stejně jako virus IHN. Dle vyhlášky č. 59/2013 se za vnímavé druhy na VHS považují: pstruh duhový, pstruh obecný, lipan podhorní, síh, štika obecná, sleď, treska skvrnitá, treska, treska obecná, treska hlubinná, pakambala velká, šprot, platýs rodu Paralichthys olivaceus. Virová hemoragická septikémie je vysoce infekční virové onemocnění. Postihuje všechny věkové kategorie ryb, ale přednostně ryby ve věku jednoho roku při teplotě vody 8 – 10°C. Při vyšších teplotách má onemocnění mírný průběh a při teplotách nad 15°C se projevuje vzácně. Dalšími predispozičními faktory mohou být stresy při nešetrné manipulaci s rybami, znečištění vody, nesprávně krmení a dávkování krmiva v chladné vodě a nedostatečný přísun vitamínů. Nemocné ryby jsou apatické, lze pozorovat ztmavnutí povrchu těla a exoftalmus, často doprovázený periokulárními krváceninami. Tělní dutina je zvětšená a žábry jsou bledé barvy. Krváceniny mohou být jak na povrchu těla, tak na žábrách, ve svalovině i na vnitřních orgánech. V ledvinách a játrech dochází k degenerativním změnám, což vede k poruše krvetvorby a anémii. V některých případech dochází k napadení nervové tkáně a lze pozorovat ryby s poruchami plavání. Diagnóza je založena na klinickém, patologickoanatomickém a histologickém vyšetření a na metodách průkazu původce zahrnujících izolaci viru na buněčných liniích a jeho identifikaci. Terapie není známa.

Infekční hematopoetická nekróza neboli infekční nekróza krvetvorné tkáně je nebezpečná nákaza ryb, jejíž původce je RNA virus patřící do čeledi Rhabdoviridae, rod Novirhabdovirus. Vnímavý k této nákaze je dle vyhlášky č. 59/2013: pstruh duhový nebo migrující, losos obecný, losos keta, losos kisuč, losos masu, losos nerka, losos pacifický rodurus, losos čavyča. Štika obecná, pstruh obecný, síhové a lipan jsou odolnější, ale mohou působit jako přenašeči. Choroba postihuje obvykle plůdek a mladé ryby ve věku 5 – 12 měsíců (6 – 12 cm). Klinické příznaky a mortalita u větších ryb je vzácná, ale právě starší ryby mohou být nosiči a virus bývá přítomen v pohlavních produktech. Onemocnění propuká nejčastěji při teplotě 10 – 12°C, kdy mortalita může dosáhnout 80 – 100%. Nemocné ryby projevují malátnost, poruchy plavání, nechutenství, ztrátu reflexů či náhlé hynutí za příznaků dušení. Při zevním ohledání je vidět ztmavnutí, exoftalmus, zvětšená dutina tělní a krváceniny u báze ploutví a v kůži. Diagnóza je založena na klinickém, patologickoanatomickém a histologickém vyšetření a na metodách průkazu původce zahrnujících izolaci viru na buněčných liniích a jeho identifikaci. Terapie není známa.

V Metodice kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace jsou tyto dvě nákazy uvedeny pod kódem EpU210.

Cílený dozor na VHS a IHN se provádí u vnímavých ryb ze společného vzorku. Dle vyhlášky č. 290/2008 ve znění pozdějších předpisů se za vnímavé druhy na VHS považují: pstruh duhový, pstruh obecný, lipan podhorní, síh, štika obecná, sleď, treska skvrnitá, treska, treska obecná, treska hlubinná, pakambala velká, šprot, platýs rodu Paralichthys olivaceus. Vnímavé ryby k IHN jsou pstruh duhový nebo migrující, losos obecný, losos keta, losos kisuč, losos masu, losos nerka, losos pacifický rodurus, losos čavyča. Dvakrát ročně se na všech hospodářstvích s chovem vnímavých druhů ryb odebírá plůdek/roček v období od března do května a následně podruhé v období od listopadu do prosince. Jsou-li v hospodářství vytírány generační ryby, je nutné v jednom z termínů nahradit odběr plůdku/ročka odběrem ovariálních tekutin.

V době odběru vzorků musí být teplota vody nižší než 14°C.  K vyšetření se odebírá 30 kusů ryb nebo ovariální tekutina od 30 kusů generačních ryb. Pokud je na hospodářství chován pstruh duhový, bude celý vzorek přednostně tvořen pouze tímto druhem, i když jsou zároveň na hospodářství chovány další vnímavé druhy ryb. V případě, že na hospodářství není chován pstruh duhový, odebírají se poměrné vzorky ostatních vnímavých druhů do celkového počtu 30 kusů ryb. Pro vyšetření se přednostně zasílají ryby slabé, či vykazující změny v chování. Ryby se zasílají na vyšetření živé, nejlépe v plastikových pytlích s kyslíkovou atmosférou. Po vytlačení vzduchu se do pytle napustí kyslík až do mírného přetlaku.

Při podezření na nákazu (klinické příznaky, hynutí ryb) se odeberou vzorky v rozsahu, který určí NRL pro virové choroby ryb po domluvě s příslušnou KVS SVS. Při odběru vzorků se vyhodnotí klinické příznaky a míra hynutí ryb.

 

ISA

Patří mezi neexotické nebezpečné nákazy ryb. Infekční anémie lososů je onemocnění, které způsobuje RNA virus patřící do čeledi Orthomyxoviridae. Vnímavý k této nákaze je především losos obecný (Salmo salar), pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss) a pstruh obecný (Salmo trutta). Optimální teplota ke vzplanutí nákazy je okolo 10°C. Nemocné ryby jsou apatické a lapají po vzduchu. Bývá pozorován exoftalmus, který je doprovázený intra- a periokulárními krváceninami. Hemoragie mohou být i na povrchu těla a v okolí ploutví. Tělní dutina je zvětšená s přítomností tekutiny. Žábry jsou bledé. Ve vnitřních orgánech jsou krváceniny a hemoragická nekróza. Játra mají výrazně tmavé zbarvení, slezina a ledviny bývají postižené edémem. V konečných stádiích onemocnění je zjišťována chudokrevnost vysokého stupně. Diagnostika je založena na klinickém, patologickoanatomickém a histologickém vyšetření a na metodách průkazu původce zahrnující izolaci viru na buněčných liniích a průkaz viru v tkáních či buněčných liniích imunofluorescenční technikou či RT-PCR. Terapie není známa. ISA nepatří do nebezpečných nákaz ryb. ČR je na základě historických podkladů ISA prostá.

V ČR je zaveden pasivní monitoring infekční anémie lososů (v případě podezření na nákazu jsou odebírány a vyšetřovány vzorky).

 

EHN

Epizootická nekróza krvetvorné tkáně je systémové onemocnění způsobené virem epizootické hematopoetické nekrózy, který řadíme do čeledi Iridoviridae, rod Ranavirus. Mezi vnímavé druhy patří pstruh duhový a okoun říční. Ohnisko Epizootické nekrózy krvetvorné tkáně se v České Republice nikdy nepotvrdilo.

 

Pokračováním v používání stránek, souhlasíte s použitím cookies. Další informace

Nastavení cookie na této webové stránce jsou nastaveny na "povoleny cookies", aby vám umožnily nejlepší procházení. Budete-li i nadále používat tuto webovou stránku bez změny nastavení souborů cookie nebo klepnutí na tlačítko "Souhlasím" dole, dáváte souhlas.

Zavřít