Neštovice ovcí a koz

V Evropě a v Turecku bylo v roce 2025 (do 22. 8. 2025) potvrzeno 722 ohnisek. Z evropských států jsou postiženy Bulharsko, Rumunsko a Řecko (Bulharsko – 141 ohnisek, Rumunsko – 21 ohnisek, Řecko – 502 ohnisek). V Turecku bylo potvrzeno 58 ohnisek nákazy.

Celkem bylo v ohniscích 175 211 vnímavých zvířat (ovce, kozy), klinicky nemocných bylo 10 371 zvířat, uhynulo 922 zvířat a utraceno bylo 28 093 ks zvířat.

V Bulharsku bylo doposud utraceno 1 083 zvířat, v Rumunsku 3 677 zvířat, a v Řecku 23 333 zvířat.

Opatření přijatá v ohniscích v zemích EU:

utracení všech vnímavých druhů zvířat
dezinfekce
zákaz přesunů

Mapa – Ohniska v Evropě a v Turecku

Mapa Ohniska v Evropě a v Turecku

Mapa – Ohniska v Řecku

Mapa Ohniska v Řecku

Informace o nákaze

Neštovice ovcí a koz (SPV/GPV) je nakažlivé virové onemocnění ovcí a koz, způsobené rodem Capripoxvirus (CaPV) z čeledi Poxviridae. V současné době je infekce CaPV malých přežvýkavců (ovcí a koz) rozšířena ve střední Africe, na Středním východě, v Evropě a Asii. K přenosu dochází hlavně přímým nebo nepřímým kontaktem s infikovanými zvířaty. Infekce způsobuje vysokou morbiditu (75-100 % v endemických oblastech) a mortalitu (10-85 %). Diagnóza se do značné míry opírá o typické klinické příznaky, nákaza musí být vždy potvrzena laboratorně virologickým vyšetřením. Kontrola a eradikace nákazy závisí na včasném rozpoznání propuknutí choroby, omezení přesunů zvířat a veterinárních opatřeních přijatých v ohnisku nákazy.

Podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1882 se jedná o nákazu typu A.

Vnímavost k nákaze: druhy zvířat pro nákazu virem SPV/GPV se rozumí následující druhy zvířat: ovce a kozy.

Inkubační doba je obvykle 1–2 týdny, ale může být kratší (2–4 dny) po mechanickém přenosu bodavým hmyzem nebo při experimentální infekci.

Klinické příznaky

Prvními klinickými příznaky SPV/GPV jsou nosní a oční výtok, slinění, otok očních víček, zvýšená tělesná teplota (40–42 °C), potíže s dýcháním, deprese a nechutenství. Během 2–5 dnů se kožní léze nejprve objeví na bezsrstých částech těla: hlava (pysky, nozdry, oční víčka, uši), vemeno, tříselná oblast, perineum a pod ocasem. Objevují se jako erytematózní makuly (zarudnutí kůže) a vyvíjejí se do 0,5–1,5 cm dlouhých kruhových tvrdých otoků (papuly). Vzácně se z papul stávají vezikuly naplněné tekutinou. Během 4–5 dnů léze vyschnou a stanou se nekrotickými, vyvinou se do nažloutlých krust a poté přetrvávajících strupů, které zanechávají malé jizvy na přeživších zvířatech.

Změny na nozdrách a v dutině ústní Zdroj: ASM Microbel Library.org	Husté výtoky z nosu, nozder a očí Zdroj: Mirzaie et al. 2015
Léze neštovic na hlavě a uších Zdroj: Mirzaie et al. 2015	Papulární léze pod ocasem Zdroj: Zangana et Abdullah 2015

Odkaz na původní článek