Výskyt onemocnění africkým morem prasat v Evropě
Původní oblastí výskytu afrického moru prasat (dále jen „AMP“) je subsaharská Afrika, kde se vyskytuje především u prasat bradavičnatých a je zde přenášen klíšťáky (z rodu Ornithodoros).
Do Evropské unie (dále jen „EU“) bylo onemocnění zavlečeno z Asie. V roce 2007 byl AMP potvrzen v Gruzii a odtud se nákaza postupně rozšířila do Arménie, Ruska, Ázerbájdžánu, na Ukrajinu a do Běloruska a Moldavska. V lednu 2014 se vyskytl první případ AMP v Litvě a v tomto roce došlo k rozšíření nákazy také do Lotyšska, Estonska a Polska. V pobaltských státech (Estonsko, Lotyšsko a Litva) a v Polsku se prozatím AMP nepodařilo eradikovat ani v jedné z těchto zemí. V pobaltských státech AMP zasahuje prakticky celé území těchto zemí a vyskytuje se jak u divokých, tak i u domácích prasat.
V roce 2025 byl AMP hlášen do evropského systému hlášení nákaz zvířat (Animal Disease Information System – ADIS) z celkem 19 evropských zemí, přičemž se jedná o 14 členských států EU (Bulharsko, Rumunsko, Polsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Itálie, Maďarsko, Německo, Slovensko, Česká republika, Španělsko, Řecko a Chorvatsko) a dále o Ukrajinu, Srbsko, Moldavsko, Severní Makedonii, Bosnu a Hercegovinu. Během roku 2025 došlo oproti roku 2024 ke značnému zvýšení počtu ohnisek AMP v chovech domácích prasat. Ve srovnání s předešlými třemi lety (2022 – 7307 případů, 2023 – 7 757 a 2024 – 7 868) došlo v Evropě k výraznému nárůstů počtu případů AMP v populaci prasat divokých. Celkem bylo v roce 2025 nahlášeno 944 ohnisek AMP v chovech domácích prasat (764 ohnisek v roce 2024) a 11 193 pozitivních případů AMP u prasat divokých.
Počty hlášených ohnisek nebo případů za jednotlivé roky zobrazuje tabulka uvedena dolu v Přílohách – Africký mor prasat: nákazová situace v EU a na Ukrajině – počty hlášených případů dle ADIS 2018-2026.
Nákazová situace v některých vybraných státech EU
V Polsku již od roku 2018 dochází k postupnému šíření AMP do nových oblastí. Nepříznivá nákazová situace je v severní části Polska (oblast Gdaňsk, Gdyně, Štětín), dochází k šíření nákazy do dříve prostých oblastí. Situace u hranic s ČR je již delší dobou klidná, poslední pozitivní případy v blízkosti hranic s ČR byly potvrzeny v zimním období 2024. V roce 2025 a 2026 jsou z Polska hlášeny případy AMP u prasat divokých a taky ohniska nákazy v chovech domácích prasat.
V Německu se AMP vyskytuje od roku 2020. První případy AMP byly potvrzeny u prasat divokých v oblastech navazujících na lokality s výskytem AMP v Polsku. Aktuálně se AMP u prasat divokých vyskytuje v několika spolkových zemích, nejvíce případů je hlášeno ze spolkových zemí: Hesensko a Severní Porýní-Vestfálsko.
Na Slovensku byly první pozitivní nálezy AMP zaznamenány v červenci 2019 u domácích prasat v okrese Trebišov. Následně byl v srpnu 2019 potvrzen první případ AMP u prasete divokého. Jednalo se o divočáka, který byl uloven v oblasti s výskytem AMP u domácích prasat (okres Trebišov) a který před ulovením vykazoval změny chování s podezřením na AMP. Na Slovensku se AMP u prasat divokých postupně šířil z východní části směrem na západ části země. Nejbližší pozitivní případy AMP byly potvrzeny cca 30 km od hranic s ČR. SVS proto situaci průběžně sleduje a vyhodnocuje.
V Rumunsku a Bulharsku je dlouhodobě nepříznivá nákazová situace, v současné době je postiženo téměř celé území těchto států včetně velkochovů prasat.
Od roku 2022 se AMP (genotyp II) vyskytuje v pevninské části Itálie (na Sardinii se AMP endemicky vyskytoval od 70 let – genotyp I) v regionu Piemont a pak v regionu Liguria. Itálie ihned přijala opatření bránicí šíření AMP do dalších oblastí. Navzdory přijatým opatřením došlo k rozšíření nákazy do dalších oblastí a do chovů domácích prasat.
V roce 2023 byl potvrzen AMP u prasat divokých a domácích v Řecku v blízkosti hranic s Bulharskem. V minulosti (2020) bylo v Řecku potvrzeno jedno ohnisko AMP u domácích prasat, které Řeci úspěšně eradikovali.
V červnu 2023 byl historicky první výskyt AMP potvrzen v Chorvatsku a v Bosně a Hercegovině. Zejména situace šíření AMP v Chorvatsku jak v chovech s domácími prasaty, tak v populaci prasat divokých je velice nepříznivá a vážná. Navzdory přijatým opatřením docházelo v Chorvatsku k rychlému a nekontrolovatelnému šíření AMP zejména v chovech s domácími prasaty. Situaci se podařilo dostat pod kontrolu a v roce 2025 bylo potvrzeno pouze několik desítek ohnisek nákazy u domácích prasat (oproti roku 2023 kdy to bylo 1 124 ohnisek).
Začátkem roku 2024 byl historicky první výskyt AMP u prasat divokých potvrzen také v Černé Hoře a Albánii.
Španělsko – v roce 2025 byl potvrzen případ AMP u dvou prasat divokých nalezených uhynulých v Barceloně nedaleko národního parku. Nejbližší případy nebo ohniska jsou od Španělska vzdálené stovky kilometrů. Poslední případy AMP byly hlášeny v letech 1994 – 1995. Španělsko přijalo opatření v souladu s legislativou a vymezilo pásma. Zdroj nákazy není zatím znám, šetření stále probíhá.
Z výše uvedených informací plyne, že i přes veškerá okamžitě přijímaná opatření se doposud nedaří toto nebezpečnou nákazu eradikovat a naopak postupně dochází k šíření AMP do dalších oblastí.
(921,1 KB) 
(515,6 KB) 
Post
