Dosud nebyl jednoznačně prokázán případ přenosu ptačí chřipky z člověka na člověka – jde přece o ptačí chřipku. Pokud by k řetězovému přenosu došlo, už by nešlo o ptačí chřipku, ale zřejmě o nový, ten tolik očekávaný a obávaný zmutovaný virus. A to by už nebyl problém veterinární, ale humánní medicíny.
Nicméně tato téměř hamletovská otázka „Zmutuje nebo nezmutuje?“, zaměstnává laickou i odbornou veřejnost po celém světě. Zejména po informaci britské laboratoře, že jeden ze zkoumaných tureckých kmenů H5N1 vykazuje určitou změnu, která způsobuje větší schopnost se vázat na receptory savčích buněk. Jedna z těchto mutací se již vyskytla v jihovýchodní Asii již roce 2003 a 2005. Avšak podle WHO (Světové zdravotnické organizace) tyto údaje nenaznačují posun směrem k možnému přenosu z člověka na člověka.
Tudíž i nyní lze říci, že podle dosavadních zkušeností, poznatků a i informací z WHO byla naprostá většina nákazy člověka podmíněna přímým kontaktem s nemocnými ptáky, tj. manipulací s nimi, s jejich produkty – peřím, podestýlkou a exkrementy.
O případné mutaci lze tedy i nadále zatím pouze spekulovat.
Post
