Odlesňování

Globální odlesňování je hrozbou pro životní prostředí a stává se stále naléhavějším problémem. Hybnou silou odlesňování a znehodnocování lesů v celosvětovém měřítku je spotřeba v Unii. Evropská unie zasáhla přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1115 ze dne 31. května 2023 o dodávání na trh Unie a vývozu z Unie některých komodit a produktů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů a o zrušení nařízení (EU) č. 995/2010, v platném znění (dále jen „nařízení“), jež si klade za cíl zabránit tzv. relevantním komoditám a produktům přímo spojeným s odlesňováním a znehodnocováním lesů, aby byly uváděny na unijní trh nebo z něj vyváženy do třetích zemí.

Proč je odlesňování tak velký problém?

Lesy jsou nezbytné pro zachování biodiverzity, regulaci klimatu a produkci kyslíku. Obvykle les ustoupí ve prospěch zemědělské půdy nebo pastviny. Ničení lesů vede k výraznému zvýšení emisí skleníkových plynů, ztrátě půdní úrodnosti a narušení vodního režimu.

Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) v letech 1990 až 2020 na celém světě ubylo 420 milionů ha lesa. To představuje přibližně 10 % zbývajících lesů na světě a rozlohu větší než Evropská unie. Ročně tak mizí 10 milionů ha lesa.

Při posouzení dopadu nařízení se odhadovalo, že bez vhodného regulačního zásahu se spotřeba v Unii, jakož i produkce pouhých šesti komodit (skot, kakao, káva, palma olejná, sója a dřevo), zvýší tak, že do roku 2030 způsobí ročně odlesnění přibližně 248 000 ha plochy.

Národní lesnický institut, SVS a relevantní komodity a produkty

Zákonem č. 226/2013 Sb., o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh, ve znění pozdějších předpisů, je jako hlavní dozorová autorita stanoven Národní lesnický institut (NLI). Zajišťuje komplexní dohled nad všemi komoditami spojenými s odlesňováním. Zároveň poskytuje informace a podporu hospodářským subjektům při plnění požadavků nařízení. Novelou výše uvedeného zákona je dílčí dozorová kompetence nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem svěřena kromě SVS též dalším orgánům (SZPI, ÚKZÚZ, ČOI, MZe, krajské hygienické stanice, ČIŽP, MŽP).

Role SVS je dílčí a zaměří se na kontroly skotu, masa skotu a další relevantní komodity a produkty. Jenom skot se na odlesňování podílí 5 %. Kontroly SVS ověří, zda hospodářské subjekty a obchodníci plní požadavky nařízení a zda je vše v souladu s požadavky na prevenci odlesňování.

Pro lepší pochopení problematiky relevantních komodit a produktů je nezbytné pracovat s kombinovanou nomenklaturou (KN). Znalost zařazení zboží do KN je pro hospodářské subjekty a obchodníky klíčová. Podrobněji viz. samostatná záložka „relevantní komodity a produkty pod dozorem SVS“.

Dopady nařízení EU proti odlesňování

Nařízení zavádí systém referenčního srovnávání, který má zajistit, aby produkty uváděné na evropský trh nebo z něj vyvážené nepocházely z oblastí, kde dochází k ničení lesů. Výrazem „nezpůsobující odlesňování“ se ve smyslu nařízení proti odlesňování rozumí relevantní produkty spojené s komoditami, které byly vyprodukovány na půdě, na níž po 31. prosinci 2020 nedošlo k odlesňování. Na trhu EU nebo pro vývoz z něj budou povoleny pouze produkty, které byly vyprodukovány na půdě, na níž po uvedeném datu nedošlo k odlesňování nebo znehodnocování lesů.

Zároveň platí, že nařízení se týká skotu narozeného po 29. červnu 2023, tedy data, kdy nařízení vstoupilo v platnost. Skot narozený před tímto datem a stejně tak produkty z něj, nejsou nařízením dotčeny.

Evropská unie zavedla v rámci nařízení systém benchmarkingu, který klasifikuje země podle míry rizika spojeného s odlesňováním. Evropská komise 22. května 2025 zveřejnila počáteční rozřazení zemí do kategorií nízkého, standardního a vysokého rizika, přičemž Česká republika a ostatní členské státy EU spadají do nízkého rizika. Toto zařazení má přímý dopad na povinnosti náležité péče pro provozovatele hospodářských podniků. Při odběru komodit ze zemí s nízkým rizikem mohou provozovatelé uplatnit zjednodušenou náležitou péči dle čl. 13 nařízení, což znamená, že postačuje sběr informací a není nutné provádět posuzování a zmírňování rizik. Tento systém je dynamický a bude pravidelně aktualizován, s první revizí plánovanou na rok 2026, která zohlední nová data z Global Forest Resources Assessment (FAO FRA).

Pro hospodářské subjekty a obchodníky to znamená, že dovoz produktů z rizikových zemí bude spojen s přísnějšími požadavky. Budou muset doložit podrobnými dokumenty, že jejich produkty nepocházejí z oblastí, kde k odlesňování došlo.

Povinností hospodářských subjektů a obchodníků bude od roku 2025 mimo jiné pro každou relevantní komoditu a produkt vypracovat prohlášení o náležité péči, které prokáže, že při chovu či výrobě nedošlo k odlesňování a porušení legislativy. Prohlášení o náležité péči musí obsahovat detailní informace o produktu, včetně jeho původu a způsobu výroby (podrobněji viz také příloha II nařízení).

Účinnost nařízení a závěr

Používání nových pravidel EU proti odlesňování bylo již jednou odloženo. Nyní platí pro všechny kromě nejmenších firem (mikropodniků a malých podniků), že pravidla nařízení začnou být závazná a vymahatelná od 30. prosince 2025. Nejmenší firmy se pravidly budou řídit až od 30. června 2026. Důležité je také uvést, že Evropská Komise přislíbila poskytnutí zařazení zemí podle rizika odlesňování nejpozději do 30. června 2025.

Závěrem, odlesňování je komplexní problém, který vyžaduje koordinovaný přístup všech zúčastněných stran. SVS má v tomto procesu dílčí roli. Efektivní kontrola a prosazování nových právních předpisů přispěje k ochraně lesů a k zajištění udržitelnosti potravinářského systému.

Vizualizace příčin odlesňování

Vizualizace znázorňuje příčiny odlesňování, kde různé segmenty vnějšího kruhu představují podíly jednotlivých faktorů, které přispívají k odlesňování. Šířka segmentů naznačuje relativní podíl těchto komodit na celkovém odlesňování. Největší podíl mají palmový olej a sója. Komodity, které přispívají k odlesňování: palmový olej, sója, dřevo, kakao, káva, hovězí maso, pryž (guma).

Vizualizace příčin odlesňování

Relevantní komodity a relevantní produkty pod dozorem SVS

Zobrazit ˅

Následující tabulka obsahuje relevantní komodity a produkty spadající pod výkon dozoru SVS na něž se vztahuje nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2023/1115 uvedené jako seznam zboží, které je zařazeno do kombinované nomenklatury (KN). Kombinovaná nomenklatura je seznam kódů zboží, který se používá v Evropské unii pro celní a statistické účely.

Tabulka – Relevantní komodity a produkty spadající pod výkon dozoru SVS

Relevantní komodita	Relevantní produkty
Skot	0102 21, 0102 29 Živý skot
	ex 0201 Maso ze skotu, čerstvé nebo chlazené
	ex 0202 Maso ze skotu, zmrazené
	ex 0206 10 Jedlé droby ze skotu, čerstvé nebo chlazené
	ex 0206 22 Jedlá játra ze skotu, zmrazená
	ex 0206 29 Jedlé droby ze skotu (kromě jazyků a jater), zmrazené
	ex 1602 50 Jiné přípravky a konzervy z masa, drobů nebo krve ze skotu
	ex 4101 Surové kůže a kožky ze skotu (čerstvé nebo solené, sušené, vápněné, piklované nebo jinak konzervované, avšak nevyčiněné, nezpracované na pergamen ani jinak neupravené), též odchlupené nebo štípané
	ex 4104 Kůže a kožky vyčiněné nebo zpracované na crust ze skotu, odchlupené, též štípané, avšak dále neupravené
	ex 4107 Usně ze skotu dále upravené po vyčinění nebo zpracování na crust, včetně kůží zpracovaných na pergamen, odchlupené, též štípané, jiné než usně čísla 4114

Zařazení zboží do kombinované nomenklatury zobrazené výše vychází z nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, v platném znění. Toto nařízení stanovuje pravidla pro kombinovanou nomenklaturu a společný celní sazebník.

Pro hospodářské subjekty je důležité znát zařazení svého zboží do kombinované nomenklatury, protože to má vliv na:

Výši cla: Pro různé druhy zboží platí různé celní sazby.
Statistické vykazování: Pro účely statistiky je nutné uvádět kód kombinované nomenklatury zboží.
Další administrativní požadavky: Některé druhy zboží mohou podléhat specifickým dovozním nebo vývozním omezením.

Pro více informací souvisejících se zařazením zboží a kombinovanou nomenklaturou kontaktujte Celní správu ČR, v jejíž kompetenci se problematika nachází.

Povinnosti hospodářských subjektů a obchodníků

Zobrazit ˅

Hospodářský subjekt je fyzická či právnická osoba, která v rámci obchodní činnosti uvádí na trh EU (vč. dovozu ze třetích zemí) nebo vyváží relevantní komodity či produkty, jakož i následný zpracovatel a v dalších stupních dodavatelského řetězce také obchodník, který není malým a středním podnikem.

Příklad: pokud společnost A dováží hovězí maso ze třetích zemí, u kterého již byla vykonána náležitá péče, a společnost B z něj vyrobí masný výrobek a uvede jej na trh EU, pak obě společnosti jsou hospodářskými subjekty a musí splňovat požadavky nařízení.

Relevantní pojmy užívané nařízením:

Hospodářským subjektem se podle nařízení rozumí každá fyzická nebo právnická osoba, která v rámci obchodní činnosti uvádí relevantní produkty na trh nebo je vyváží.

Obchodníkem je každá osoba v dodavatelském řetězci jiná než hospodářský subjekt, která v rámci obchodní činnosti dodává relevantní produkty na trh Unie.

Uvedením na trh je první dodání relevantní komodity nebo relevantního produktu na trh Unie

Pokud relevantní produkty uvádí na trh fyzická nebo právnická osoba usazená mimo Unii, považuje se za hospodářský subjekt ve smyslu tohoto nařízení první fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která tyto relevantní produkty dodává na trh.

Povinnosti pro hospodářské subjekty:

Provést důkladné posouzení (náležitou péči) relevantních produktů před jejich uvedením na trh nebo vývozem.
Vypracovat a zpřístupnit prohlášení o náležité péči dozorovému orgánu.
Uchovávat záznamy o prohlášeních o náležité péči po dobu 5 let.
Zamezit uvedení na trh/vývozu produktů, které nesplňují požadavky, nebo pokud nebylo provedeno posouzení.
Neprodleně hlásit úřadům a odběratelům jakékoli riziko nesouladu u produktu, který byl již uveden na trh.
Spolupracovat s úřady při kontrolách a poskytovat jim potřebné informace.
Informovat odběratele a další subjekty v dodavatelském řetězci o provedené náležité péči produktu. Hospodářské subjekty sdělí hospodářským subjektům a obchodníkům na dalších stupních dodavatelského řetězce relevantních produktů, které uvedly na trh nebo vyvezly, veškeré informace nezbytné k prokázání toho, že byla vykonána náležitá péče a že nebylo zjištěno žádné riziko nebo bylo zjištěno pouze zanedbatelné riziko, včetně referenčních čísel prohlášení o náležité péči vztahujících se k těmto produktům. Nařízení dále stanoví, že: „Hospodářské subjekty, které nejsou malými nebo středními podniky, mohou odkazovat na prohlášení o náležité péči, která již byla předložena v souladu s článkem 33, až poté, co se přesvědčí, že náležitá péče ve vztahu k relevantním produktům obsaženým v relevantních produktech nebo z nich vyrobených byla vykonána v souladu s čl. 4 odst. 1. Referenční čísla takových prohlášení o náležité péči zahrnou do prohlášení o náležité péči, která předloží.“
Pro malé a střední podniky (SME) platí určité výjimky z povinnosti provádět náležitou péči u produktů, které již byly posouzeny.
I při odkazování na dřívější prohlášení nese hospodářský subjekt plnou odpovědnost za soulad produktu s požadavky.

Povinnosti pro obchodníky:

Obchodníci, kteří nejsou malými a středními podniky (SME), se v podstatě považují za hospodářské subjekty a platí pro ně stejné povinnosti jako pro ně, tedy zejména: provést důkladné posouzení (náležitou péči), vypracovat a zpřístupnit prohlášení o náležité péči, uchovávat záznamy, zamezit uvedení na trh/vývozu nevyhovujících produktů, hlásit rizika, spolupracovat s úřady atd.
Obchodníci, kteří jsou SME, mohou dodávat relevantní produkty na trh pouze tehdy, pokud mají určité informace.
Obchodníci (SME) musí shromažďovat a uchovávat následující informace o produktech, které dodávají na trh:
- Kontaktní údaje (jméno, název, adresa, e-mail, web) dodavatelů a referenční čísla prohlášení o náležité péči.
- Kontaktní údaje (jméno, název, adresa, e-mail, web) odběratelů.
Obchodníci (SME) musí uchovávat tyto informace po dobu nejméně 5 let a na požádání je poskytnout úřadům.
Obchodníci (SME), kteří se dozví o riziku nesouladu u produktu, který dodali na trh, musí to neprodleně nahlásit úřadům a informovat odběratele.
Všichni obchodníci (bez ohledu na velikost) musí poskytnout úřadům veškerou potřebnou součinnost při kontrolách.