Zveřejněno: 27.06.2017

V České republice byl poprvé potvrzen výskyt afrického moru prasat

 

V České republice byl potvrzen historicky první výskyt afrického moru prasat (AMP) v populaci prasat divokých.  Vyšetření prokázalo nákazu u dvou kusů uhynulých divokých prasat na Zlínsku. Zdroj nákazy a další okolnosti jsou aktuálně předmětem šetření Státní veterinární správy (SVS). Nákazou mohou onemocnět všechny věkové kategorie prasete domácího i divokého. Není však přenosná na člověka ani další živočišné druhy.

SVS v současnosti připravuje mimořádná veterinární opatření. Na jejich základě bude kolem místa nálezu zvířete vymezeno pásmo (tzv. zamořená oblast). V něm bude platit zákaz lovu divokých prasat a zintenzivní se monitoring divokých prasat. Zároveň bude vyhotoven soupis všech chovaných prasat domácích v tomto pásmu a chovatelé budou mít povinnost hlásit změny zdravotního stavu prasat domácích. Dopředu budou také muset informovat příslušnou krajskou veterinární správu o případné plánované domácí porážce prasete.

„Je vidět, že naše veterinární správa pracuje efektivně, protože se jí zdroj nákazy podařilo rychle odhalit. Zatím tedy máme důvod k ostražitosti, nikoliv ale k přehnaným obavám. Pokud by se ale přece jen nákaza rozšířila do komerčních chovů, požadovali bychom pro naše chovatele po Evropské komisi mimořádné kompenzace za ušlé příjmy,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Všechna přijatá opatření mají za cíl především zamezit tomu, aby se nákaza dostala do chovů prasat domácích,“ doplnil ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.

V souladu s platnou legislativou bude vytvořena odborná skupina složená z veterinářů, lovců, odborníků na nákazy zvířat a expertů na volně žijící zvířata. Skupina bude asistovat krajské veterinární správě při analýze nákazové situace, definování infikované oblasti a při realizaci ozdravovacího programu.

AMP je akutní, vysoce nakažlivé onemocnění prasat podobné klasickému moru prasat. Je charakteristický vysokou, téměř 100% úmrtností. Původním zdrojem nákazy bylo prase bradavičnaté, od kterého se infikovala klíšťata. Onemocnění se projevuje vysokou horečkou až 42°C, která může podle průběhu trvat i několik dnů. První příznaky se objevují při poklesnutí teploty. Zvířata jsou malátná, těžce dýchají, nepřijímají potravu, trpí krvavým průjmem a zvrací. V populaci divokých prasat se virus šíří zejména přímým kontaktem, ale také krmivem, vodou a předměty.

Protože je africký mor prasat nebezpečná nákaza, platí při jejím výskytu na území členského státu EU závazná pravidla. ČR jako každý jiný členský stát bude muset do 90 dní od potvrzení prvního případu zaslat Evropské komisi plán opatření k vymýcení onemocnění v definované infikované oblasti.

Africký mor prasat se již několik let vyskytuje v některých zemích bývalého Sovětského svazu, v Pobaltí i v sousedním Polsku, v poslední době také na Ukrajině. Již od konce 70. let 20. století se vyskytuje také na Sardinii, odkud se však dál nešíří. Od roku 2014 je v ČR prováděn monitoring u všech uhynulých divokých prasat. Do konce roku 2016 bylo sérologicky a virologicky vyšetřeno celkem 467 vzorků, všechny s negativním výsledkem.

 

Petr Vorlíček

tiskový mluvčí Státní veterinární správy

 

 

Africký mor prasat (AMP) – informace o nákaze

 

 

 

 


 

DALŠÍ PŘÍSPĚVKY

 

Zveřejněno: 17.08.2017

Africký mor prasat v ČR; aktuální informace ke dni 17.8.2017

 

V České republice potvrzen historicky první výskyt afrického moru prasat v populaci prasat divokých. Vyšetření prokázala nákazu u dvou kusů uhynulých divokých prasat na Zlínsku. V následujícím článku naleznete aktualizované informace o vývoji nákazové situaci a činnosti SVS v souvislosti s případem. Naleznete zde také důležité související dokumenty.

 

Zveřejněno: 14.08.2017

Kebab a gyros původem z Německa obsahoval nepovolené přídatné látky

 

Úřední veterinární lékaři Státní veterinární správy v Libereckém kraji provedli v prvních dvou týdnech měsíce srpna 8 kontrol v provozovnách stravovacích služeb s prodejem kebabu. Ve dvou případech zjistili přítomnost mražených masných polotovarů, které obsahovaly nepovolené přídatné látky.

 

Zveřejněno: 10.08.2017

SVS nařizuje vyšetření belgických a nizozemských vajec na fipronil, až po negativním výsledku se uvolní na trh

 

V souvislosti s kauzou fipronil v belgických a holandských vejcích nařizuje s účinností od 10. srpna 2017 Státní veterinární správa (SVS) mimořádná veterinární opatření.