CS / EN
09.01.2004

Tak, kdo doopravdy skončil?

To, na co Státní veterinární správa ČR upozorňovala, dá se říci již léta, se nyní začíná naplňovat. Některé zpracovatelské provozy ukončují svou činnost, protože nejsou schopny dostát především požadavkům na technologické vybavení, ale i požadavkům hygienickým, jak vyplývá z naší veterinární legislativy, která je nyní plně v souladu i v této oblasti s veterinární legislativou EU.

Na konci loňského listopadu se zdálo, že to bude ještě kolem 320 provozů, které nebudou moci vyrábět a uvádět své výrobky do oběhu, to znamená, že do konce roku fakticky skončí. Po prověření zbývajících provozů jednotlivými krajskými veterinárními správami se však ukázalo, že takovýchto provozů bude o něco více. Tedy za loňský prosinec ukončilo činnost 543 provozů. Z toho největší množství – 455 provozů – neschválily orgány státního veterinárního dozoru v období od 16. prosince do konce roku.

Pro přesnost údajů uvádím, že za celý loňský rok ukončilo svou činnost celkem 991 provozů, z toho od 1. 7. 2003 do konce roku 671 provozů a za měsíc prosinec to činilo oněch 543 provozů, tedy více než oněch 320, jejichž konec se v prosinci očekával.

Je třeba ale poznamenat, že ortel nemusí být zdaleka definitivní. Úřední postup je takový, že nevyhovující zpracovatel obdrží od veterinárního dozorového orgánu – krajské veterinární správy – tzv. předběžné opatření, které mu zakazuje vyrábět a uvádět výrobky do oběhu a ukládá mu formou závazného pokynu povinnost odstranit vyjmenované závady. Pakliže zpracovatel tyto závody odstraní, vyrozumí náš dozor, a ten, shledá-li, že je vše v pořádku, provoz schválí a ten může dále fungovat.

Možnost zlepšení tedy stále existuje, byť je v mnoha případech pouze hypotetická. Je třeba si ale uvědomit, že ono předběžné opatření nemá odkladný účinek, to znamená, že do doby napravení zpracovatel nesmí vyrábět.

Odkaz na původní článek