Po zimě se už ze spánku probouzejí i medvědi hnědí, dokonce se i probudila medvědice lední se svými dvěma ratolestmi v brněnské zoo. Ovšem od té žádné nebezpečí lidem nehrozí, neb se nachází v zajištěném výběhu. Setkání s medvědy, kteří žijí v Tatrách, či v Pyrenejích anebo na jiných místech Evropy, to však nemusí být nic příjemného. Sice jsou přirozeně plaší, ale u vyhládlých jedinců po zimním spánku to nemusí platit. A na to by si jarní turisté v těchto končinách měli dát pozor.
Právě asi v polovině se března medvědi probouzejí po nepravém zimním spánku (nespí tak tvrdě, tělesná teplota poklesne minimálně, tlak poklesne asi na 3 a nevylučují trus ani moč); a mohou návštěvníka probouzející se přírody vyplašit. Medvěd je v podstatě plachý a cizí teritorium respektuje. To své, v našich evropských podmínkách, tj. asi 10 – 30 kilometrů čtverečních, si označuje draním kůry stromů asi ve výšce člověka a močením. Co poradit? Turistům lze doporučit jít medvědům z cesty, nezanechávat po sobě lákavé odpadky a když je turista medvědem sledován, je vhodné odlákat jeho pozornost například odhozenou svačinou a vzdálit se. Největší nebezpečí hrozí při setkání s medvědicí s mláďaty. V nepřehledném terénu, kde se výskyt medvědů dá předpokládat, je vhodné se chovat hlučněji. Chovatelům hospodářských zvířat lze doporučit, aby stejně jako na obranu proti jiným šelmám „teritorium pro svá zvířata“ jasně vymezili, například elektrickým ohradníkem, či je chránili pasteveckými psy.
V ČR se medvědi objevují zřídka, občas v Beskydech nebo na Vsetínsku, kde byl zaznamenán chlupáč naposledy v roce 2006. Případy, kdy medvědi „rozeberou“ včelařům úly, se dají spočítat na prstech jedné ruky, stejné to je s napadením například ovcí. V takovém případě patří chovateli náhrada na základě ustanovení zákona (č. 115/200). Jinak je medvěd převážně vegetarián, asi ze 60 – 80 %. A pokud požívá obratlovce, dává přednost mršinám.
Když už je řeč o medvědech, je možná vhodné říci pár slov i o medvědech chovaných „v zajetí“. Pro chov medvědů v zoo a cirkusech platí zvláštní předpisy, ale pro zájmový chov medvědů, stejně jako pro další druhy šelem a jedince „nebezpečných druhů zvířat“ uvedené ve vyhlášce č. 75/1996 Sb., si chovatel musí vyžádat souhlas příslušné krajské veterinární správy. Chovatel takových zvířat pak musí inspektorům umožnit minimálně jednou ročně zkontrolovat podmínky, za kterých jsou zvířata chována. (V roce 2007 inspektoři provedli v těchto chovech 800 kontrol. Nedostatky byly zjištěny ve 25 případech a týkaly se 363 zvířat a v dalších 19 případech proběhlo sankční řízení pro neplnění stanovených podmínek. Bohužel je třeba konstatovat, že po celou dobu sledování, tedy celých 15 let, je počet zjišťovaných závad u zájmově chovaných „nebezpečných druhů zvířat“ stále poměrně vysoký.)
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR
Post
