zatím k tomu není důvod. Toto je odpověď na časté dotazy, zda je na místě se obávat onemocnění koček ptačí chřipkou. Samozřejmě je třeba počítat s tím, že volně žijící ptáci nerespektují státní hranice a ptačí chřipka se může objevit i u nás. S touto možností počítáme, i když si pochopitelně přejeme, aby tomu tak nebylo.
Pohlédneme-li na okolní státy, tak kromě Rujany šlo dosud o izolované nálezy a také není postiženo celé území Polska, Slovenska, ani Rakouska. S obdobnou možností počítáme i my.
Dalším častým dotazem je, jak nakládat s uhynulými ptáky. Lze říci, že veškeré úhyny zvířat v katastru obce, u kterých není znám majitel, a to se týká i uhynulých ptáků, by měly podle ustanovení veterinárního zákona (jde o asanační činnost) řešit obce. Vyšetření pak zajistí místně příslušné krajské veterinární správy, popřípadě jejich inspektoráty. Je možná spolupráce s policií, asanačními firmami apod. V případě nejasností je možné se obrátit na místně příslušnou veterinární správu.
Zatím platí mimořádná veterinární opatření, která mají minimalizovat zavlečení ptačí chřipky do chovů drůbeže a ta se týkají chovatelů podnikatelů. Drobnochovatelé byli informováni, že by měli obdobným způsobem postupovat též – buď uzavřít drůbež, anebo zamezit jejímu kontaktu s volně žijícími ptáky. Kdyby se ptačí chřipka vyskytla v určitém místě, nařídila by veterinární správa další opatření, která by se týkala konkrétní situace – zákaz chovu venku, postižený chov utratit, ostatní sledovat, vyšetřovat, provádět desinfekci, a také držet domestikované kočky v domech, aby se zabránilo možnému kontaktu s infikovanými ptáky. To vše v okruhu do 10 km od ohniska, ať už od místa nálezu divokého ptáka, u kterého by se potvrdila ptačí chřipka, anebo od postiženého chovu.
Na další četné dotazy lze odpovědět v kostce: potraviny živočišného původu, a to i drůbeží maso a vejce, které jsou uváděny do oběhu, prošly veterinární kontrolou, zde riziko není, ze zdravých drobnochovů (pro vlastní spotřebu) taktéž nikoli, navíc je známo, že z drůbežího masa ani vajec po tepelné úpravě onemocnět nelze. Prostřednictvím trusu ano, ale zase by muselo jít o trus nemocných ptáků. A srážet hnízda třeba jiřiček či vlaštovek na zápraží, anebo i hnízda jiných ptáků taktéž nemá smysl. Ani se s touto možností ani teoreticky nepočítá.
V tento okamžik lze potvrdit, že z téměř tisícovky uhynulých ptáků, kteří byli do dnes v Národní referenční laboratoři pro ptačí chřipku ve Státním veterinárním ústavu Praha vyšetřeni, žádný ptačí chřipku neměl.
Post
