„Máme na balkoně mrtvou pěnkavu, co máme dělat?“, to je jeden z dotazů, na jaké Státní veterinární správa ČR v poslední době odpovídá. Je však ale třeba uvést, že kvůli jednotlivým uhynulým drobným pěvcům nebo holubům či hrdličkám není potřeba podléhat panice.
Určité riziko mohou znamenat pouze náhlé a podezřelé hromadné úhyny ptáků, a to v podstatě v počtu nad pět kusů, a to především ptáků vodních, přičemž v případě labutí je vhodné hlásit i úhyn jednotlivých kusů. A komu hlásit? Místně příslušné krajské veterinárně správě, anebo Městské veterinární správě Praha, a to aby byli ptáci vyšetřeni. Vyšetřují se v Národní referenční laboratoři na ptačí chřipku ve Státním veterinárním ústavu Praha.
Pokud má někdo podezření na jakoukoli nákazu u uhynulého ptáčka, je vhodné s ním nemanipulovat a kontaktovat odborníky.
Pokud někdo najde uhynulého kosa, drozda, pěnkavu, či jiného drobného pěvce, může samozřejmě uvažovat o jeho tzv. neškodném odstranění v asanačním podniku, což je však asi pro většinu lidí obtížné zařídit, proto lze doporučit využít ustanovení veterinárního zákona, které umožňuje ptáka zahrabat. To znamená zahrabat jej na místě vhodném z hlediska ochrany zdraví lidí a zvířat a ochrany životního prostředí, a to do hloubky nejméně 80 cm s použitím dezinfekčních prostředků.
(Pro úplnost informace uvádíme, že toto ustanovení se samozřejmě týká kromě ptáčků i zvířat, která nenáležejí mezi přežvýkavce nebo prasata, a nejde o zvíře nemocné nebezpečnou nákazou. )
V souvislosti s ptačí chřipkou znovu opakujeme, že pokud lze hovořit o nutnosti vyšetřování, tak nikoli u jednotlivých úhynů holubů, či hrdliček, kteří jsou vůči ptačí chřipce velmi odolní, ani u jednotlivých uhynulých drozdů, kosů, pěnkav či sýkor, ale spíše u vodních ptáků, jako jsou labutě husy, či kachny.
K dnešnímu dni bylo od 1. 1. 2006 vyšetřeno mimo jiné již 12 labutí, 9 volavek, a dohromady zhruba 120 uhynulých volně žijících ptáků. Všechna vyšetření negativní. Ptačí chřipka v ČR zatím není (17. 2. 2006).
Post
