Jakmile přituhne, či napadne více sněhu, vzedme se vlna solidarity se zvířaty, a to jak s volně žijícími, tak s doma chovanými. Samozřejmě je to dobře!
Na druhou stranu je ale dobré neposuzovat zvířecí pohodu či pocity těmi našimi, lidskými. Nepersonifikovat. Zvíře, co má srst, vrstvu podkožního tuku, popřípadě peří, které si načepýří, aby ještě více izolovalo, dovede nepříznivé povětrnosti vzdorovat docela dobře.
Nicméně je dobré přikrmovat volně žijící ptactvo, zejména všemožnými semeny či suchým pečivem. To, že se k člověku slétnou racci, kachny, labutě či dokonce seběhnou veverky, to neznamená, že jsou na prahu smrti vyhladověním, a že teď je on zachránil před hořkým koncem. Je to spíš, jako když ve škole zazvoní před obědem. Určitě je ale dobře v zimě na zvířata volně žijící myslet. Ví to zajisté dobře i myslivci, kteří pravidelně podávají zvířatům píci i „jádro“.
Ovšem i u domácích miláčků je třeba počítat s tím, že, zejména ve městech, jim je v zimě krušněji. Je na místě krátkosrstým plemenům psů pořídit kabátek, je důležité, aby měl pes přikrytá záda a hlavně ledviny. A při návratu domů z marastu omýt jim tlapky a je dobré je i ošetřit krémem, lze použít například dětský olejíček nebo speciální krém na tlapky.
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR
Post
