Na jaře to budou tři roky, kdy se u nás naposledy vyskytla vzteklina u lišek. Letos v březnu byla naše republika Mezinárodním úřadem pro nákazy (OIE) uznána za zemi prostou vztekliny. Je to obrovský úspěch Státní veterinární správy ČR a myslivců, neboť organizovat a uskutečňovat vakcinaci lišek stálo spoustu peněz a úsilí.
Obavy, že lišek, jejichž populace už neredukuje vzteklina, bude přibývat, se však neukazuje jako oprávněná. Samozřejmé je, že vzteklina již mezi liškami neřádí, tudíž se zjara objevuje více liščat. Ale, jak je populace četnější, je kontakt mezi liškami častější a nastupuje jiný reducent – a tím je právě prašivina.
Prašivinu lišek, neboli správněji svrab, způsobuje zákožka svrabová, která způsobuje řídnutí srsti, celkové oslabování organismu, někdy dokonce i hluchotu a oslepnutí. Takto nemocné lišky zpravidla nepřežijí zimu.
Myslivcům i návštěvníkům lesa lze doporučit, aby se takto nemocných zvířat nedotýkali a zabránili zejména psům kontaktům s nimi. Každopádně je-li takovéto odlovené zvíře zasláno na vyšetření na vzteklinu, je na místě obezřetnost – zacházet s ním jedině v rukavicích a uložit je v nepropustném, nejlépe plastovém pytli.
Připomínám, že za zastřelenou lišku a odeslanou k vyšetření na vzteklinu, přísluší lovci tzv. zástřelné, a to ve výši 350 korun, které vyplácí příslušná krajská veterinární správa.
Post
