Den zvířat – zdraví není samozřejmost

O mezinárodním Dnu zvířat, který je zítra, 4. 10. na svátek sv. Františka, jemného a laskavého člověka, který to uměl v některých případech více se zvířaty než lidmi, se hodně hovoří o vztazích lidí a živočichů. Mluví se o vztahu člověka ke zvířatům a o tom, že člověk má povinnost se o svá zvířata, domácí i hospodářská, řádně starat.

Ovšem řádná péče o zvířata je zásadně podmíněna nikoli proklamovanými sympatiemi, ale skutky, a to především péčí o životní podmínky zvířat a péčí o jejich zdraví. Chovatel by měl zvířeti zajistit vhodné životní podmínky i to, aby mohlo projevovat svou přirozenost. V současné době jsme občas svědky polidšťování zvířat, je však třeba připomenout, že ne vše, co je dobré pro člověka, je dobré i pro zvířata. A proto by měl dobrý chovatel vědět, co jeho zvíře potřebuje, a nejde jen o krmení a o ustájení. Chovatel by svým zvířatům měl zajistit takové podmínky, aby se zvířata mohla chovat pokud možno přirozeně a mohla uspokojovat své fyziologické potřeby. V prostředí, ve kterém je zvíře chováno, by také neměla existovat rizika poranění či ohrožení jeho zdraví.

A zdraví, to není samozřejmost. V naší republice je velmi dobrá nákazová situace. Snad lze zopakovat, že od roku 2002 se u nás nevyskytuje vzteklina, přičemž od roku 2004 jsme uznáni za zemi prostou této nákazy. Jsme dále prosti celé řady onemocnění hospodářských i domácích zvířat, například tuberkulózy a leukózy skotu, brucelózy skotu, brucelózy ovcí a koz, Aujeszkyho choroby prasat, nevyskytuje se u nás klasický mor prasat, ani ptačí chřipka u drůbeže, zvládli jsme hrozbu katarální horečky ovcí, a tak by se dalo pokračovat.

Nelze však usnout na vavřínech a polevit ve veterinárním dozoru. V posledních letech se objevují nové hrozby, jako je například africký mor prasat, slintavka a kulhavka, které se blíží hranicím EU, riziko Západonilské horečky, Q horečky apod. Znamená to být obezřelí a za prioritu, při zachování kontrol welfare, neboli pohody zvířat, nezapomínat na kontroly zdraví! Platí čím dál více, že prevence je lepší než léčba a také je mnohem levnější. Proto je stále třeba klást velký důraz na preventivní opatření a monitoring výskytu nákaz.

I svatý František by zřejmě souhlasil, že mají-li zvířata přinášet užitek a popřípadě i rozumět člověku, musí být o ně dobře postaráno, a to i o jejich zdraví.

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR