V Paříži tento týden probíhá 93. valné zasedání Světové organizace pro zdraví zvířat (WOAH – World Organisation for Animal Health). Mezi delegacemi 183 členských zemí tradičně nechybí ani česká účast, letos v čele s ústředním ředitelem Státní veterinární správy (SVS) Zbyňkem Semerádem. WOAH v rámci zasedání zveřejnila Zprávu o zdraví zvířat ve světě, ve které upozorňuje, že státy nedostatečně investují do zdraví zvířat.
WOAH ve své zprávě uvádí, že z celkových světových výdajů do zdravotnictví směřuje na zdraví zvířat jen 0,6 procenta výdajů. Nemoci zvířat přitom každoročně ničí více než pětinu světové živočišné produkce. Například mezi lety 2025 a 2026 bylo hlášeno více než 2 000 ohnisek vysoce patogenní ptačí chřipky v 64 zemích, což vedlo k likvidaci nebo ztrátě více než 140 milionů kusů drůbeže. Dopady jsou nejvíce pociťovány v ekonomicky méně rozvinutých zemích, kde zdraví zvířat hraje klíčovou roli pro zajištění obživy obyvatel, potravinové bezpečnosti a ekonomické odolnosti.
Nedávné škrty v rozpočtech na mezinárodní pomoc tlak ještě zvyšují. Rozvojová pomoc ve zdravotnictví klesla v roce 2025 na přibližně 39 miliard USD, přičemž zdraví zvířat tvoří méně než 2,5 % z této částky. Na základě hodnocení 54 zemí WOAH se odhaduje, že by bylo potřeba průměrné navýšení rozpočtu o 52 %, aby se pokryly skutečné roční náklady na efektivní veterinární služby.
Tři čtvrtiny nově vznikajících infekčních nemocí u lidí pochází od zvířat. Z toho vyplývá, že systémy ochrany zdraví zvířat hrají zásadní roli a stojí v první linií obrany proti epidemiím. Zpráva dále naznačuje, že tyto systémy jsou pod tlakem, přičemž 18 % nedávno hodnocených zemí vykazuje pokles veterinární kapacity. Podfinancování veterinárních služeb může vést k pozdnímu odhalování výskytu nákaz. Nemoci se pak více šíří a jejich kontrola se prodražuje. Posílení těchto systémů je proto důležitým a efektivním způsobem, jak lze snížit rizika.
Zpráva WOAH vyzývá jednotlivé vlády, aby zvýšily financování systémů zdraví zvířat a začlenily je do širších strategií v oblasti zdraví, ekonomiky a bezpečnosti, a aby upřednostnily financování dlouhodobé prevence před reakcí na krize, která bývá mnohem dražší.
Kromě popsané problematiky financování Zpráva WOAH zmiňuje další významná témata, jako je klimatická změna či antimikrobní rezistence. Klimatická změna v současnosti významně ovlivňuje zdraví zvířat i lidí a představuje jednu z největších výzev. Rostoucí teploty, změny srážkových režimů a častější výskyt extrémních klimatických jevů vytvářejí podmínky pro šíření nákaz do oblastí, kde se dříve nevyskytovaly. Současně dochází ke změnám v populacích volně žijících zvířat a jejich migračních trasách, což může ovlivňovat hostitelské spektrum některých původců nákaz a zvyšovat riziko přenosu na hospodářská zvířata i člověka.
Významný dopad má klimatická změna také na welfare zvířat. V některých regionech vede sucho a nedostatek vody ke zhoršení podmínek chovu, omezení dostupnosti krmiv a snižování produkční schopnosti hospodářských zvířat. Zajištění dostatečné péče, ochrany zdraví a dobrých životních podmínek zvířat se tak stává stále náročnějším úkolem.
Velkým globálním tématem je rovněž antimikrobní rezistence (AMR), která snižuje možnosti účinné léčby infekčních onemocnění u zvířat. V souladu s principem One Health představuje nárůst antimikrobní rezistence významné riziko i pro zdraví lidí. Ochrana zdraví zvířat, odpovědné používání antimikrobních látek a důsledná prevence nákaz jsou proto klíčovými nástroji pro zajištění bezpečné a udržitelné budoucnosti.
Petr Vorlíček
tiskový mluvčí SVS
Post
