CS / EN
27.01.2006

Vysvětlovat hloupost je často obtížné

Nad slunce jasnější je hloupost, že se v Čechách stahují kočky za živa. Tato informace zřejmě původně z Britských ostrovů byla medializována již několikrát a několikrát byla vyvrácena. Naposledy se ohradila za naši republiku Státní veterinární správa ČR na konci loňského prosince (19. 12. 2005).

Nesmysl, že se v ČR týrají kočky a že se zaživa stahují z kůže, má zřejmě původ v tom, že si někdo popletl Českou republiku s jinou zemí. Naše republika je právě jednou z těch zemí, které se k nelidskému zacházení s kočkami a psy již dříve vyjadřovaly a protestovaly na mezinárodní úrovni.

Ostatně již na počátku roku 2003 Ústřední komise na ochranu zvířat upozornila na to, že celá řada hraček, napodobenin zvířat a podobných výrobků z asijských zemí je vyrobena z kožek psů a koček, kteří jsou převážně velice drasticky usmrcováni. S tímto stanoviskem se ztotožnila i Státní veterinární správa ČR a i veřejně vyjádřila odsudek.

V ČR platí stejná veterinární legislativa jako v zemích EU, a ta samozřejmě zapovídá týrat zvířata. Již v roce 1992 byl u nás přijat zákon na ochranu zvířat proti týrání. A tato veterinární legislativa je u nás dodržována. Potvrdily to dosud všechny mise z Bruselu.

Při této příležitosti lze uvést, že od roku 1992 do konce roku 2005 naši veterinární inspektoři provedli nespočet dozorových akcí a za toto období třinácti let evidovali pouze 8 případů nedovoleného a následně stíhaného a potrestaného usmrcení koček.

K podobně medializovaným údajným faktům o konzumaci masa koček a psů lze říci, že zákon o potravinách nezná psí maso a maso koček jako maso určené k výživě lidí. Tudíž samozřejmě není možné takovéto maso uvádět do oběhu. Zajisté nelze vyloučit, že někdo soukromě psa nebo kočku sní. Určitě nelze s takovýmto počínáním souhlasit, ale v tomto smyslu soukromí lidí není předmětem státního veterinárního dozoru. Kdyby však měl kdokoli podezření, že někdo nedovoleným způsobem zachází se zvířaty, neřku-li je týrá, má povinnost toto oznámit policii, popřípadě místně příslušné krajské či městské veterinární správě.

Odkaz na původní článek