To, co je jedinou zárukou bezpečnosti potravin na komunitárním trhu – jednotný kontrolní systém – to se stalo skutkem. Letošní rok je tím přelomovým datem, kdy pro celou EU platí jednotný veterinární informační systém TRACES. Naše republika jej přijala díky připravenosti a technologické vyspělosti Státní veterinární správy ČR okamžikem přijetí ČR do EU.
Právě proto, že SVS ČR věděla, že starší evropský informační systém ANIMO nahradí zmiňovaný systém TRACES, mohla se včas na novou situaci připravit. O co jde? Veterinární informační systém TRACES, který je zaváděn na základě rozhodnutí Komise č. 24/2003 a č. 292/2004 má za cíl dokonale monitorovat a upravovat ochod zvířaty a produkty živočišného původu uvnitř EU a zároveň kontroluje v místě určení veškeré zásilky s veterinárním zbožím ze třetích, tj. nečlenských zemí.
Zajet na tento nový systém není pro pracovníky státního veterinárního dozoru, kteří s ním jedině mohou pracovat, vůbec jednoduchý. Po první vlně školení, kdy bylo pro každou krajskou veterinární správu proškoleno kolem čtyř pracovníků, je na řadě další vlna, kdy se proškolují pracovníci z inspektorátů krajských veterinárních správ.
Proč tomu tak je? Práce s programem TRACES je práce s počítačovým programem, do kterého odpovídající inspektoři nevratně vkládají určité části veterinárního osvědčení pro obchod se zvířaty a produkty živočišného původu uvnitř EU, a to u těch, u kterých platné předpisy vyžadují předchozí oznámení (Směrnice Rady 90/425/EHS, Směrnice 89/662/EHS a Nařízení Parlamentu a Rady č. 1774/2002).
Kladem tohoto informačního systému je jednak to, že se tzv. zásilka s veterinárním zbožím nemůže ztratit, a jednak to, že přijímající strana dostává předem avizo, že je zásilka na cestě. Snad není třeba připomínat, že společného trhu EU se smějí zúčastnit pouze ty subjekty, které jsou pro tento trh schválené a registrované konkrétní krajskou veterinární správou.
Určitě stojí za zmínku, jak je tomu s veterinární kontrolou zásilek z členských i nečlenských zemí. Příslušná krajská veterinární správa reaguje na obdrženou informaci ze systému TRACES tak, že v místě určení se kontroluje každá zásilka zvířat z nečlenských zemí. Při obchodu v rámci EU se fyzicky kontroluje namátkově 20 % zásilek. Všechny zásilky i zvířata se kontrolují u těch zemí, kde není stejná nákazová situace, jako v naší republice. Při obchodování živočišnými produkty s členskými státy EU se provádí v místě určení namátková a „nediskriminační“ kontrola.
ČR má jediné vstupové místo do EU, a to pohraniční veterinární stanici v Praze Ruzyni, zde se pochopitelně do systému TRACES vkládají veškeré informace o všech veterinárních zásilkách, které tímto místem projdou a to včetně tranzitu.
Celý systém je propracován do mnoha podrobností, veterinární zásilky jsou například rozděleny do skupin, kromě zvířat například skupiny pro maso a jedlé droby, nebo ryby a korýši, měkkýši a jiní vodní bezobratlí, anebo surové kůže a kožky a usně.
Je tedy zřejmé, že odpovídat za obchod veterinárním zbožím, a za jeho odbavování, kontrolu a příjem, mohou z veterinárního hlediska jen pracovníci státního veterinárního dozoru. Je to též plně v souladu s legislativou EU, že jedinou zodpovědnou osobou za toto, tj. i za práci se systémem TRACES, je nejvyšší veterinární autorita v zemi. V našem případě Státní veterinární správa ČR a jí řízené krajské veterinární správy se svými inspektoráty.
Post
