Které zpracovatelské podniky to mají spočítané?

Tato otázka se stále přetřásá. Které podniky zpracovávající produkty živočišného původu nedožijí našeho vstupu do EU? Snaha o co nejkvalitnější výrobu, co nejbezpečnější zpracovávání potravin postihuje nejen naši republiku, ale všechny členské země EU. I zde totiž neustále probíhají kontroly z Bruselu a i zde zjišťují nedostatky. Jak je tomu ale s hodnocením provozů počínaje od A – asanačními podniky, přes B – bourárny, D – drůbeží porážky až po Z – Zpracovny střev? Státní veterinární správa, jak je dobře známo, vykonává veterinární dozor nad potravinami živočišného původu v celém procesu jejich vznikání i zacházení s nimi, až po obchody, kde dochází k jejich úpravě. Tak přibližně v měsíčních intervalech i aktualizuje, jak na tom zpracovatelské a výrobní podniky jsou z hlediska plnění veterinárních podmínek, to znamená, jak splňují kritéria pro bezpečnou, kvalitní a hygienickou výrobu. Podle jednotné metodiky a z hlediska možnosti vývozu do EU a splnění těch nejpřísnějších kritérií dělí Státní veterinární správa ČR podniky do tří skupin, a to A, B a C, přičemž každá se skládá ze tří podskupin. Pro představu, v říjnu dosahoval počet hodnocených provozů 16 019. Z toho bylo v „Áčkách“ 3801 provozů, v „Béčkách“ 9 476 provozů a ve skupinách C 1 až C 3 celkem 2 742. Je třeba říci, že se zatím podařilo uskutečnit to, na co Josef Holejšovský, ústřední ředitel během roku upozorňoval – aby do konce prvního pololetí u nás neexistovaly žádné provozy ve skupině C 3. Zde tedy již opravdu není zařazen žádný! Do konce roku pak musejí skončit všechny provozy dosud zařazené do skupiny C 2. To znamená, že těch 281 provozů budˇ skončí, nebo se jim podaří postoupit do C 1. Tak zvaná pasportizace – hodnocení zpracovatelských, zejména potravinářských, podniků – probíhá průběžně, takže nyní je pravděpodobné, že čísla jsou zase trochu jiná. Cílem je, aby všechny podniky u nás splňovaly ta nejpřísnější kritéria, aby mohly konkurovat cizím výrobkům nejen v zemích Unie, ale i cizím výrobkům na našem domácím trhu. Naději na existenci i po vstupu do EU tedy mají provozy zařazené do skupin A a B, mezi kterými je prakticky rozdíl v tom, zdali exportují do EU nebo jiných zemí. Všechny musejí splňovat podmínky na bezchybnou technologii výroby. Provozy zařazené do skupiny C 1 mají naději jedině tehdy, mají-li plán na splnění podmínek pro A nebo B a záruky na jeho naplnění. Těch bylo 2 461. Nejsou-li tedy žádné podniky zařazené do C 3, pak nejhůře jsou na tom provozy zařazené do skupiny C 2, a těch bylo v říjnu 281. Ty musejí budˇ skončit nebo se tak zlepšit, aby je bylo možné zařadit do skupiny C 1.