Mezi hlavní úkoly Státní veterinární správy (SVS) dlouhodobě patří především ochrana území ČR před zavlečením nákaz, které by mohly znamenat riziko pro člověka nebo pro zdraví zvířat. V případě výskytu těchto nákaz SVS přijímá opatření k zamezení jejich šíření. O stále dobré nákazové situaci svědčí mezinárodní statusy země prosté, které uděluje Evropská komise, nebo Světová organizace pro zdraví zvířat (WOAH). ČR se v roce 2025 podařilo udržet všechny v minulosti získané nákazové statusy. V prosinci 2025 se navíc ČR podařilo obnovit status země prostá afrického moru prasat (AMP). Podrobné informace o činnosti SVS v oblasti ochrany zdraví zvířat v loňském roce jsou dostupné v dokumentu, který SVS aktuálně zveřejnila na svém webu.
SVS v loňském roce výrazně zaměstnala opatření proti nebezpečné nákaze slintavce a kulhavce (SLAK), která se vyskytla v Maďarsku a na Slovensku. Před jejím zavlečením se podařilo území ČR uchránit a zamezit tak obrovským ekonomickým škodám. Opatření proti možnému zavlečení SLAK významně zaměstnala síly a prověřila schopnosti veterinárního dozoru v období od začátku března až do konce května 2025. Ve spolupráci s policií, celníky, chovateli a mnoha dalšími subjekty se podařilo zavlečení nákazy do českých chovů zabránit. Na hranicích bylo v rámci těchto akcí dezinfikováno přes 400 000 vozidel, bylo zkontrolováno přes 1500 vozidel s veterinárním zbožím a postupně vydáno 22 mimořádných veterinárních opatření. Celkové náklady SVS dosáhly téměř 33 milionů korun. Pokud by se však nákaza do ČR dostala, škody by byly řádově mnohem vyšší.
V roce 2025 byl potvrzen pouze jeden případ AMP u nalezeného uhynulého prasete divokého, jehož datum úhynu bylo stanoveno na srpen 2024. Tento pozitivní případ neměl vliv na pozitivní vývoj nákazové situace. V roce 2025 nadále pokračoval pasivní monitoring AMP u domácích prasat, kdy jsou v indikovaných případech vyšetřovány prasnice po zmetání, hromadné úhyny prasat nebo podezření na nákazu na celém území ČR. Všechna vyšetření provedena v průběhu roku 2025 byla negativní na AMP. Jak bylo zmíněno výše, v prosinci 2025 se ČR podařilo obnovit příznivý nákazový status na AMP.
V loňském roce došlo v ČR stejně jako v předešlém roce k výskytu ohnisek/případů vysoce patogenní ptačí chřipky (HPAI) subtypu H5N1, a to jak v chovech drůbeže a ptáků chovaných v zajetí, tak u volně žijících ptáků. Celkem bylo potvrzeno 12 ohnisek HPAI v chovech drůbeže (z toho 1 na jatkách) a 27 ohnisek u ptáků chovaných v zajetí. Dále bylo zjištěno 16 případů HPAI u volně žijících ptáků.
V roce 2025 došlo ke zhoršení nákazové situace v ČR vzhledem k Newcastelské chorobě drůbeže (NCD). V roce 2025 bylo v ČR potvrzeno celkem 17 ohnisek NCD v malochovech drůbeže. Z toho ve 2 případech bylo vyhlášeno uzavřené pásmo na základě analýzy rizika provedené prostřednictvím krajské veterinární správy (KVS), zároveň se v těchto 2 ohniscích nacházelo více než 50 ks drůbeže. Nadále však platí, že ČR je od 24. 7. 2018 prostá NCD dle WOAH, poněvadž tento status by ČR ztratila až při výskytu NCD v komerčním chovu drůbeže.
Od roku 2007 probíhají v chovech drůbeže programy tlumení výskytu salmonel. Ze závěrů programů za rok 2025 vyplývá, že i v roce 2025 bylo ve všech kategoriích drůbeže dosaženo cílů stanovených evropskou legislativou. Jedná se celkově o nejlepší výsledky od zavedení programů.
Nebezpečným parazitem pro člověka je Trichinella spp. Případným rizikem pro člověka může být maso prasat divokých, v němž se mohou vyskytovat vývojová stadia tohoto parazita. Proto je prováděno vyšetřování všech ulovených prasat divokých na přítomnost vývojových stádií trichinel. V roce 2025 byly zjištěny dva pozitivní případy.
Vzteklina je virové onemocnění teplokrevných živočichů, včetně člověka, které napadá nervový systém a končí vždy smrtí. Poslední případ vztekliny byl v ČR zaznamenán u lišky v dubnu roku 2002. Od roku 2004 má ČR status státu prostého vztekliny. Riziko rozšíření nákazy na naše území však stále existuje, zejména vzhledem k nákazové situaci v Polsku. Proto stále pokračuje monitoring zahrnující vyšetření čtyř lišek nebo psíků mývalovitých na 100 km². Za rok 2025 bylo laboratorně vyšetřeno celkem 2 541 zvířat – celkem 2 455 volně žijících zvířat (z toho 2 369 lišek), celkem 86 domácích zvířat (z toho 63 koček, 21 psů a dva tuři). Všechna vyšetření byla negativní. V ČR je nadále povinná vakcinace psů starších 3 měsíců a také platí pro chovatele povinnost předvést zvíře, které poranilo člověka, ke klinickému vyšetření veterinárním lékařem, a to bezprostředně po poranění a 5. den po poranění V roce 2025 bylo takto vyšetřeno celkem 1 577 zvířat, přičemž nebyl zjištěn žádný případ onemocnění vzteklinou.
Nejčastějším zdravotním problémem v chovech včel, který byl řešen SVS v roce 2025, byl mor včelího plodu a hniloba včelího plodu. V roce 2025 bylo v ČR potvrzeno celkem 138 ohnisek moru včelího plodu. Ve srovnání s předchozím rokem jde o nárůst počtu nově vyhlášených ohnisek za rok. V roce 2025 byl zaznamenán nejvyšší počet ohnisek v Moravskoslezském kraji. V roce 2025 byl na stanovištích včel ve čtyřech krajích prokázán výskyt hniloby včelího plodu. Celkem se jednalo od 72 ohnisek, přičemž nejvyšší počet ohnisek byl zaznamenán v Olomouckém a Moravskoslezském a Královehradeckém kraji.
Petr Vorlíček
tiskový mluvčí SVS
Post
