CS / EN
31.01.2013

Ptačí chřipka by nás neměla překvapit

Státní veterinární správa nebere na lehkou váhu včerejší upozornění FAO (Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství), že je třeba počítat s možným vzplanutím aviární influenzy, ptačí chřipky, jako tomu bylo v roce 2006. Tehdy mělo problémy s touto nákazou ptáků, a tudíž i drůbeže, více než 60 států.

FAO připomíná, že není na místě šetřit na preventivních opatřeních a monitoringu. Naše republika má, bohužel, nebo bohudíky?, zkušenost s výskytem ptačí chřipky v několika chovech drůbeže a víme jak zabránit dalšímu šíření a jak ohnisko zlikvidovat. Stále u nás situaci monitorujeme a všechny podezřelé úhyny volně žijících ptáků i drůbeže vyšetřujeme.

Nicméně je varování před aviární influenzou na místě, neboť v Evropě již byl zaznamenán výskyt vysoce patogenního viru, a sice subtypu H7N1, u volně žijících ptáků v Dánsku. Je tedy nanejvýš vhodné v obezřetnosti nepolevovat.

FAO uvádí, že v některých asijských zemích a na Středním východě existují endemické rezervoáry viru H5N1. Sice existuje celá řada omezení obchodů s drůbeží a ptáky ze zemí mimo EU, je však třeba jejich plnění pečlivě kontrolovat. Dále musí pokračovat pečlivé kontroly na vstupních místech, tj. na pohraničních veterinárních stanicích na hranicích EU, v ČR na pohraniční veterinární stanici na Letišti Václava Havla v Praze.

Státní veterinární správa každoročně monitoruje situaci aviární influenzy na našem území. Při monitoringu se provádí odběr a vyšetření vzorků v chovech drůbeže různých kategorií a také se při zvýšeném úhynu volně žijících ptáků odebírají vzorky s cílem zjistit přítomnost viru. Během roku 2012 bylo odebráno a vyšetřeno celkem 188 vzorků v chovech drůbeže různých kategorií, žádný ze vzorků nebyl pozitivní. Dále bylo vyšetřeno celkem 102 vzorků uhynulých volně žijících ptáků s jediným pozitivním nálezem v  Ústeckém kraji, kde se potvrdil výskyt nízcepatogenní aviární influenzy u volně žijících kachen a to subtypu H4N6. Ve vztahu k možnému přenosu na člověka jsou za nejrizikovější považovány subtypy H5 a H7.

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS

Odkaz na původní článek