CS / EN
18.07.2007

Ptačí chřipka a horka

Letos, jakoby nestačily problémy s aviární influenzou, neboli ptačí chřipkou, ještě sužují chovanou drůbež enormní horka.

Ke dnešnímu dni bylo kvůli riziku šíření ptačí chřipky v Tisové, Noříně, Chocni, Netřebech, Zářecké Lhotě a Loučkách utraceno 199 334 kusů drůbeže. Šlo o krůty, brojlery a rodičovská hejna nosnic. K tomuto množství drůbeže utracené z velkochovů je třeba připočíst  1868 kusů drůbeže od drobnochovatelů. Je nutné dodat, že všem v souladu s veterinární legislativou přísluší náhrada.

V ohniscích výskytu probíhají dezinfekce provozů, v Tisové a Noříně již byly všechny práce spojené s vyklízením a desinfekcí ukončeny a v Chocni a Netřebech vyklízení a desinfekce budou pokračovat ještě v příštích dnech. Bohužel je třeba uvést, že přestože je v ČR schváleno na 500 firem, které se zabývají desinfekcí, desinsekcí a deratizací, je těch, které jsou ochotné pracovat v ohnisku nákazy velmi málo. Všechny firmy mají potřebné vybavení a technické prostředky, přesto je problém zajistit, aby odpovídající práce probíhaly co nejrychleji.

Právě v souvislosti s nebezpečím ptačí chřipky věnuje nyní Státní veterinární správa ČR velkou pozornost všem úhynům drůbeže. Bohužel současná vedra mají na svědomí úhyny drůbeže způsobené přehřátím. Každoročně se s několika případy setkáváme, nejinak je tomu i letos. Ovšem letos s tím rozdílem, že všechny hromadné úhyny jsou vyšetřovány, zda nešlo o ptačí chřipku. Dosud se žádné podezření nepotvrdilo, ať už šlo o 2000 brojlerů v Písku, 800 krůt v Kuřimi, či 1000 brojlerů v Kardašově Řečici a v 800 brojlerů v Dobřenicích..

Nejčastěji trpí horkem drůbež těsně před vyskladněním na jatka, zejména v ranních hodinách, a je to způsobeno především nedostatečným větráním způsobeným výpadkem elektrického proudu. Proto lze doporučit, aby chovatelé počítali s náhradním zdrojem energie. Je potřeba myslet na to, aby drůbež měla dostatek napájecí čerstvé vody a je třeba počítat s možným náhradním větráním. Ovšem při otevření vrat nezapomenout na zabránění kontaktu s vnějším prostředím například sítěmi, či pletivem. Lze též ochlazovat pláště chovných hal mlžením vodou. A samozřejmě prostory nepřeplňovat.

V současné době orgány státního veterinárního dozoru kontrolují, jak jsou chovy zabezpečeny a Státní veterinární správa ČR opět (již na počátku léta tak učinila poprvé) upozorňuje na to, že  v současných horkách je nutné počítat se zvýšenými riziky.

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR

Odkaz na původní článek