Zejména vlhké podzimní popřípadě jarní období přeje plísním. Právě příliš zateplené a nevětrané stáje mohou prospět plísňovým a houbovým onemocněním kůže a sliznic chovaných zvířat.
Zkušený chovatel dobře ví, že právě v těchto dnech je nanejvýš nutné sledovat u dobytka okolí očí, tlamy, uší, kožních řas u konečníku a okolí pohlavních orgánů. Včas zjištěné a rozpoznané změny lze snáze diagnostikovat a léčit, a to dříve, než si je zvíře rozškrábe a než se onemocnění rozšíří na další partie těla.
Asi nejnebezpečnějším a také nejúpornějším plísňovým onemocněním je opar lysivý, lidově nesprávně zvaný herpes. Způsobují jej nejčastěji houby rodu Trychophyton, proto se také správně nazývá trichofytóza.
Opar lysivý se přenáší kontaktem mezi nemocnými zvířaty. Onemocnět může skot, koně, ovce nebo prasata. Je přenosný i na člověka a obtížně se léčí. Na napadených místech se nejprve ježí srst, posléze se láme a vypadává, tvoří se charakteristická kruhová krvácivá ložiska. Nakažené zvíře je třeba izolovat a desinfikovat ustájení i všechno nářadí. Proti trichofytóze lze úspěšně dobytek vakcinovat, musí to samozřejmě provést jedině veterinární lékař.
Naštěstí se dnes v chovech s trichofytózou setkáváme zřídka, a pokud ano, je to nejspíš znakem špatné péče o zvířata. Je nicméně třeba i s tímto onemocněním počítat, a zejména při nákupu nových zvířat do chovu je vhodné nové kusy před zařazením do stáda alespoň 14 dnů držet odděleně a pozorovat.
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR
Post
