Dne 13. listopadu 2009 se uskutečnil v Kravsku odborný seminář „Zvěřina a její uvádění do oběhu“. Seminář byl pořádán společností Moravialov s.r.o. ve spolupráci se Státní veterinární správou ČR, Potravinářskou komorou a Středoevropským Institutem ekologie zvěře.
Odborného semináře se zúčastnili zástupci kontrolních orgánů – veterinární správy, orgánů ochrany veřejného zdraví (Ministerstva zdravotnictví), Potravinářské komory, zástupci myslivecké obce a v neposlední řadě také zpracovatelé a výkupčí zvěřiny v ČR.
Na semináři byly prezentovány výsledky probíhajících kontrol proškolených osob a dodávání zvěřiny do oběhu. A dalším významným cílem bylo vyjasnit některá legislativní ustanovení a problémy, které byly v rámci těchto kontrol odhaleny.
Zejména se jednalo o tyto otázky:
- ,
- Kdo konkrétně je zodpovědný za vyšetření na svalovce u druhů vnímavých k trichinelóze a jakým způsobem se zachází s kusy, u kterých ještě není znám výsledek vyšetření na svalovce?
- Jak je vymezena oblast ve které působí proškolená osoba?
- Jaké jsou možnosti sankce vůči nelegálním postupům v rámci prodeje zvěřiny?
,
,
K problematice vyšetření na svalovce hovoří evropská legislativa i národní legislativa o povinnosti vyšetřit druhy volně žijící zvěře, které jsou k onemocnění trichinelózou vnímavé. V našich krajích se jedná zejména o prase divoké. Pokud je ulovený kus prodán do schváleného a registrovaného zařízení pro nakládání se zvěřinou (jejich seznam je možno najít na webových stránkách www.svscr.cz), pak je vyšetření na svalovce provedeno v rámci úřední veterinární prohlídky.
Nejasnosti ovšem vznikaly v případě, kdy ulovený kus měl být uveden pro tzv. „přímý prodej“, nebo byl ponechán lovci pro osobní spotřebu. Dle ustanovení veterinárního zákona, musí být i tyto kusy vyšetřeny na svalovce a za vyšetření zodpovídá lovec. Veterinární zákon používá v tomto případě legislativní zkratku, kdy je pod pojmem lovec zahrnut oprávněný uživatel honitby. Proto za vyšetření na svalovce u kusů určených pro osobní spotřebu myslivce nebo určených pro „přímý prodej“ zodpovídá oprávněný uživatel honitby. Ten je také první majitelem uloveného kusu, a protože pro přímý prodej nelze uvolnit kus před známým výsledkem vyšetření na svalovce, musí toto vyšetření zabezpečit právě oprávněný uživatel honitby – nejčastěji myslivecké sdružení. Proto se případné kontroly této povinnost uskutečňují vždy se zástupcem oprávněného uživatele honitby a tento je také zodpovědný za plnění této zákonné povinnosti. Stejný princip je uplatňován také v případě osobní spotřeby.
Do doby, než bude znám výsledek vyšetření, není možné kus prodat do přímého prodeje, nebo zkonzumovat v rámci osobní spotřeby. Kus, který bude určen dále pro přímý prodej, musí být uskladněn v odpovídajících hygienických podmínkách (zejména skladování v chladu, ve visu a tak, aby bylo zabráněno kontaminaci). Stejný princip doporučujeme také u kusů určených pro osobní spotřebu.
Dalším tématem bylo vymezení působnosti proškolené osoby. Proškolená osoba může provádět prvotní vyšetření kusu a vydávat osvědčení o tomto vyšetření u kusů, které byly uloveny v honitbě, kterou obhospodařuje myslivecké sdružení, kterého je proškolená osoba členem, nebo byly uloveny na lovu, kde je proškolená osoba fyzicky přítomna. Zásadou prvotního vyšetření je totiž to, aby byl kus vyšetřen co nejdříve po ulovení, kdy ještě nejsou plně rozvinuté postmortální změny – zejména na orgánech uloveného kusu. Vyšetření, které proškolená osoba provede za více než 18 hod po ulovení, není již považováno za včasné.
V rámci semináře byly diskutovány také probíhající kontroly v oblasti zvěřiny, prováděných ve spolupráci Státní veterinární správy a Ministerstva zdravotnictví. Tyto kontroly jsou zaměřeny zejména na zvěřinu dodávanou do stravovacích zařízení – restaurací. Od srpna, kdy byly kontroly zahájeny, bylo provedeno téměř 1 000 kontrol. Nejzávažnější nedostatky byly zjištěny právě při společných kontrolách SVS ČR a OOVZ ve stravovacích zařízeních. Majitelé stravovacího zařízení připravovali pokrmy z masa ulovené zvěře, které však nesplňovalo zásadní požadavky. Maso nebylo prohlédnuto úředním veterinárním lékařem, a tudíž nebylo posouzeno, jako vhodné k lidské spotřebě. Často se také majitelům nepodařilo věrohodně doložit původ zvěřiny, a tím nesplnili základní požadavek potravinového práva na dosledovatelnost surovin a potravin uváděných do oběhu. Do veřejného stravování může být dodána pouze a výhradně zvěřina, která byla posouzena úředním veterinárním lékařem během veterinární prohlídky ve schváleném a registrovaném zařízení pro nakládání se zvěřinou.
V těchto případech bylo zjištěno jednak pochybení provozovatelů stravovacího zařízení – manipulace se zvěřinou neznámého původu a v neschválených a registrovaných prostorách. Maso ulovené zvěře se dostalo k provozovatelům nelegálně – prodejem od fyzické osoby buď přímo lovce, nebo jiné. Lovec sice smí prodávat malá množství ulovené volně žijící zvěře konečnému spotřebiteli, ale v tomto případě se musí vždy jednat o celý nestažený kus u kterého byla provedeno prvotní vyšetření proškolenou osobou. V žádném případě nelze tímto způsobem prodávat stažené kusy nebo rozbourané maso. Také fyzická osoba, která si koupí ulovený kus v kůži /peří, nesmí tento kus stahovat a bourat za účelem dalšího prodeje. Kus může použít pouze pro spotřebu ve své domácnosti. Tyto činnosti (stahování, bourání…) zásadně spadají pod úřední dozor orgánů veterinární správy.
Tato nelegální činnost má stanoveny také sankce – pro provozovatele stravovacího zařízení za nedodržení požadavků potravinového práva EU (zejména povinnost schválení a registrace dle čl. 4 nařízení EP a R (ES) č. 852/2004). V případě, že nesplní svou povinnost proškolená osoba (ve vztahu k § 27b odst. 3 až 5 veterinárního zákona), uloží jí krajská veterinární správa pokutu do výše 10 000 Kč, pokud nejsou splněny požadavky předpisů Evropských společenství, může činit pokuta za tento přestupek až 20 000 Kč. Pro provozovatele honitby pak existuje nebezpečí sankce v případě neplnění povinností uložených v odst. 1 a 2 §27b veterinárního zákona až ve výši 300 000 Kč, jde-li o právnickou nebo podnikající fyzickou osobu.
První přestupky uvedeného charakteru se již začínají řešit, byly např. zjištěny případy, kdy proškolená osoba svou činnost prováděla, ač nebyla účastníkem lovu nebo členem místního mysliveckého sdružení. Obdobně orgány ochrany veřejného zdraví řeší dodávky zvěřiny do provozoven veřejného stravování bez předepsané prohlídky úředním veterinárním lékaře. Orgány ochrany veřejného zdraví a veterinární správy již prokázaly dobrou spolupráci a schopnost ve vzájemné součinnosti řešit takové případy a v této spolupráci budou i nadále pokračovat.
Post
