CS / EN

Novela veterinárního zákona – nejdůležitější změny – účinnost od 1. 10. 2022

 

A. Povinnosti chovatelů

Chovatelé psů

Ve veterinárním zákoně je již nějakou dobu zakotvena povinnost čipovat psy, ale vzhledem k výkladovým nejasnostem a navazujícím problémům v praxi byla upravena a upřesněna v § 4.  Nově se uvádí, na které chovatele se povinnost čipování nevztahuje (chovatelé pokusných zvířat, dodavatelé pokusných zvířat nebo uživatelé pokusných zvířat podle zákona na ochranu zvířat proti týrání, ozbrojené síly, bezpečnostní sbory, Vojenská policie nebo obecní policie, pokud jde o psy používané k plnění úkolů obecní policie).

V § 4a a 4c se dále stanovují kompetence k provádění označování zvířat. Kromě soukromého veterinárního lékaře je nově umožněno čipovat zvířata v zájmovém chovu a vydávat pas zvířete v zájmovém chovu vysokým školám s magisterskými studijními programy z oblasti veterinárního lékařství a hygieny. Uvedený identifikační doklad, který umožňuje zjistit totožnost zvířete a zkontrolovat jeho nákazový status, je nově právně chráněn jako veřejná listina.

Chovatelé včel

Chovatelé včel nejsou nadále povinni hlásit případy úhynů více než 25 procent včelstev. Povinnost hlášení úhynů souvisejících s podezřením na nákazu dostatečně ukládá chovateli § 11 veterinárního zákona (chovatel musí neprodleně oznámit KVS podezření na výskyt nákazy). Včelař má také možnost podat podnět krajské veterinární správě (KVS), pokud pojme podezření na otravu včelstev chemickými přípravky na ochranu rostlin.

Dosavadní oznamovací povinnost chovatele hospodářských zvířat (podnikatele) ohlásit na KVS nejméně 7 dnů předem zahájení a ukončení podnikatelské činnosti je z veterinárního zákona vypuštěna. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a k němu vydaná nařízení Komise v přenesené pravomoci zakotvují povinnosti provozovatelů, mezi něž patří také povinnost chovatele hospodářských zvířat (podnikatele) registrovat svůj chov – „zařízení“. Vyjmenované typy zařízení podléhají schválení.

Zrušuje se povinnost chovatele vyžádat si veterinární osvědčení k přemístění včelstev mimo území kraje (§ 6). Zrušen je rovněž dosud používaný vzor veterinárního osvědčení.

POZOR povinnost vyšetření na MVP stanovené MKZ před přemístěním včelstev zůstává!

Chovatelé hospodářských zvířat

  • § 5a a 5b stanovuje obecnou povinnost subjektů požádat o schválení nebo registraci a svěřuje kompetenci k registraci nebo schvalování, včetně pozastavení nebo odejmutí schválení krajským veterinárním správám (KVS). Zároveň stanovuje subjekty, na které se tato povinnost nevztahuje:
    – chovatelé evidovaných zvířat podle plemenářského zákona, kteří jsou povinni evidovat svá hospodářství podle plemenářského zákona
    osoby podle § 13a odst. 1 zákona na ochranu zvířat proti týrání, které mají oznamovací povinnost podle zákona na ochranu zvířat proti týrání.

KVS nadále registruje:                                                                                                           

zařízení provozovatelů podle čl. 84 nařízení Evropského parlamentu Rady (EU) 2016/429  („Provozovatelé provozující zařízení, jež chovají suchozemská zvířata či odebírají, vyrábějí, zpracovávají nebo skladují zárodečné produkty“)

dopravce podle čl. 87 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a podle čl. 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035 („Dopravci chovaných kopytníků, kteří tato zvířata přepravují mezi členskými státy, nebo mezi členským státem a třetí zemí“)

provozovatele svodu zvířat podle čl. 90 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 („Provozovatelé provádějící nezávisle na zařízení svody chovaných kopytníků a drůbeže, včetně těch, kteří zvířata nakupují nebo prodávají“).

  • § 5b upravuje povinnosti provozovatele zařízení akvakultury nebo skupiny zařízení akvakultur (pojmy „zařízení akvakultury“ nebo „skupina zařízení akvakultury“ nahrazují dříve používané pojmy „produkční podnik akvakultury“ a „zařízení pro chov živočichů pocházejících z akvakultury“).

V novém ustanovení § 5c se zakotvuje obecná kompetence, která umožní krajské veterinární správě schvalovat soukromé veterinární lékaře pro zařízení, pro která to příslušné předpisy EU budou v konkrétních případech vyžadovat.

Provozovatel, který chová hmyz určený k lidské spotřebě nebo k výrobě zpracované živočišné bílkoviny, je nově v souladu s § 5d povinen požádat krajskou veterinární správu o registraci svého zařízení.

Zařízení a provozovatelé registrovaní nebo schválení v souladu s dosavadními právními předpisy před dnem použitelnosti nařízení (EU) 2016/429 se považují za registrované či případně schválené v souladu s uvedeným nařízením (nová úprava tedy nepřinese nové administrativní povinnosti dosavadním subjektům).

 

B. Centrální evidence psů

Aktuálně schválená novela veterinárního zákona zavádí poprvé v České republice centrální evidenci psů, která má v jiných státech EU již své pevné místo. Problematika byla řešena s ohledem na finanční, technickou a legislativní stránku a v blízké budoucnosti lze očekávat náročné období související se zaváděním této povinnosti. Tvorba, provoz i aktualizace dat v systému bude výzvou jak pro provozovatele registru, tak pro kompetentní orgány, samosprávy obcí, soukromé veterinární lékaře i samotné chovatele.

Správcem a provozovatelem informačního systému centrální evidence psů (dále jen „CEP“) bude Komora veterinárních lékařů. CEP nebude veřejně přístupný. Do CEP bude mít přístup soukromý veterinární lékař za účelem zápisu údajů nebo nahlížení do něj pro potřebu plnění povinností stanovených tímto zákonem, orgán veřejné moci za účelem nahlížení do něj v souvislosti s výkonem své působnosti v rozsahu stanoveném postupem podle zákona o základních registrech a chovatel psa za účelem zápisu čísla svého telefonu nebo nahlížení do evidence v rozsahu údajů vedených o tomto chovateli a jím chovaném psu (veterinární zákon, § 5e odst. 1).

 

C. Přemístění a přeprava zvířat

Ruší se pojem shromažďovací středisko – nově se označují tyto subjekty jako zařízení pro svody kopytníků nebo zařízení pro svody drůbeže podle čl. 94 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 („zařízení pro svody kopytníků a drůbeže, z nichž jsou zvířata přemísťována do jiného členského státu nebo která přijímají zvířata z jiného členského státu“).

Zrušuje se povinnost dopravce, který je držitelem povolení k přepravě skotu, prasat, ovcí nebo koz, žádat krajskou veterinární správu o schválení prostor pro čištění a dezinfekci dopravních prostředků.

  • § 7 odst. 3 týkající se dopravních prostředků byl zrušen – podrobnější pravidla týkající se požadavků na dopravní prostředky a kontejnery a podrobnější požadavky na biologickou bezpečnost přepravy zvířat stanovují nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/688 (veterinární požadavky na přemísťování suchozemských zvířat a násadových vajec) a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/990 (požadavky na certifikaci pro přemísťování vodních živočichů a produktů živočišného původu z vodních živočichů).

Nově se formulují také kompetence příslušných orgánů v oblasti přemísťování zvířat, živočišných produktů a dalšího veterinárního zboží mezi členskými státy EU, včetně povolování výjimek. Ustanovení § 8a zakotvuje kompetence příslušných orgánů k povolení výjimek z veterinárních požadavků na přemísťování – zákon i nadále obecně svěřuje tuto kompetenci krajským veterinárním správám. Ústřední veterinární správa povoluje, a i v budoucnu bude povolovat, výjimky pro specifické, zákonem vyjmenované účely (přemísťování pro vědecké účely nebo v blízkosti hranic pro rekreační účely, sportovní a kulturní akce nebo za účelem pastvy nebo práce, či přemísťování zárodečných produktů do genových bank v jiném členském státě).

Nově je stanoveno (§ 8 odst. 3), aby vodní živočichové přemísťovaní z jiného členského státu byli v České republice vypuštěni do volné přírody, pouze pokud splňují podmínky uvedené v čl. 199 nařízení (EU) 2016/429. Znamená to, že vodní živočichové musí pocházet z oblasti úředně prosté nákazy uvedené na seznamu nákaz, která se vztahuje k přemísťovanému druhu.

Ustanovení § 9a a 9b, týkající se dosavadních shromažďovacích středisekobchodníků s hospodářskými zvířaty (osob, které jako podnikatelé přímo nebo nepřímo nakupují a prodávají skot, prasata, ovce či kozy), bylo ze zákona vypuštěno. Podmínky činnosti zařízení pro svody kopytníků a drůbeže stanovuje čl. 94 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/429. V případě, že obchodníci se zvířaty fyzicky nevlastní žádné hospodářství (stáj), budou nově registrováni podle čl. 94 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/429 jako provozovatelé provádějící svody nezávisle na zařízení.

 

D. Nákazy a jejich tlumení

Vzhledem k terminologickému sjednocení právních předpisů EU a vnitrostátních právních předpisů ČR pro nákazy, byl v celém textu veterinárního zákona nahrazen dosud používaný výraz „zdolávání nákaz“ výrazem „tlumení nákaz“.

V návaznosti na nové nařízení (EU) 2016/429 se určuje, že Státní veterinární správa (§ 10) je v ČR orgánem příslušným k výkonu dozoru ve smyslu čl. 26 až 28 nařízení (EU) 2016/429 a příslušného nařízení komise v přenesené působnosti a vykonává státní veterinární dozor zaměřený na včasné odhalení nebezpečných nákaz uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

Problematika hlášení nákaz Komisi a členským státům je nově komplexně upravena nařízením (EU) 2016/429 a příslušnými dalšími nařízeními Komise. Do ustanovení § 10a zákona se dále vkládá související kompetence Ústřední veterinární správy hlásit výskyt nákaz také Světové organizaci pro zdraví zvířat (OIE/WOAH).

Orgánem příslušným k vypracování návrhů programů ozdravování některých nebezpečných nákaz zvířat (§ 10b) se stanovuje Ústřední veterinární správa, která také předkládá Komisi návrhy programů ozdravování zvířat ke schválení v souladu s čl. 31 nařízení (EU) 2016/429 a zprávy v souladu s čl. 34 tohoto nařízení.

  • § 13 týkající se MVO (mimořádných veterinárních opatření) se přizpůsobuje novému nařízení, přičemž ustanovení, která jsou v nařízení obsažena, byla z textu zákona vypuštěna. V případě podezření z výskytu nebezpečné nákazy popř. potvrzení výskytu nebezpečné nákazy postupuje KVS v souladu s nařízením (EU) 2016/429 a nařízeními Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 (pravidla pro prevenci a tlumení určitých nákaz) a (EU) 2020/689 (pravidla pro dozor, eradikační programy a status území prostého nákazy pro některé nákazy uvedené na seznamu a nově se objevující nákazy) nebo podle předpisů Evropské unie upravujících opatření v případech nemocí přenosných ze zvířat na člověka (tzv. zoonózy). Znamená to, že nový právní rámec se na zoonózy vztahuje, ale nejsou jím dotčena zvláštní pravidla stanovená pro zoonózy v jiných předpisech, aplikovaných přednostně. Znamená to, že např. při potvrzování výskytu salmonel se přednostně postupuje podle nařízení EP a Rady (ES) č. 2160/2003, které umožňuje vycházet ze vzorku odebraného chovatelem.

Dosavadní ustanovení § 17 se zrušuje, neboť při změně nebo ukončování opatření k tlumení nákazy budou příslušné orgány postupovat podle nařízení (EU) 2016/429.

 

E. Obchodování se zvířaty a živočišnými produkty s členskými státy

Nařízení (EU) 2016/429 a k němu vydaná nařízení Komise již neodlišují tzv. obchodování mezi členskými státy, ale stanoví podmínky přemísťování zvířat nebo živočišných produktů. Podle nařízení se tedy mají úřední kontroly provádět shodně, pokud jde o vnitrostátní kontroly, tak i v rámci obchodování mezi členskými státy.

V § 28 je dále nově zakotvena kompetence krajských veterinárních správ plnit úkoly stanovené nařízením, které se týkají oznamování přemísťování zvířat, vodních živočichů nebo živočišných produktů z vodních živočichů jiných než živých vodních živočichů nebo živočišných produktů v případě jejich přemístění do jiného členského státu.

 

F. Státní správa ve věcech veterinární péče

Elektronická evidence vzorků v rámci metodiky kontroly zdraví

Nová právní úprava ukládá schváleným veterinárním lékařům povinnost využívat ve stanovených případech webovou aplikaci sloužící k elektronické evidenci vzorků odebraných soukromými veterinárními lékaři schválenými krajskou veterinární správou pro provádění vyšetření, zdravotních zkoušek a povinných preventivních a diagnostických úkonů stanovených v Metodice kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace (§ 61).

Fyzioterapie a rehabilitace zvířat

V § 64d jsou stanoveny kompetence osob k provádění fyzioterapie a rehabilitace zvířat. Dosud bylo stanoveno vyhláškou 342/2012 Sb. Novelou je upřesněno, že provádět fyzioterapii a rehabilitaci malých zvířat je oprávněna osoba se středoškolským vzděláním s maturitní zkouškou podle § 59a odst. 1 písm. f) pouze v případě, že získá profesní kvalifikaci „Fyzioterapeut a rehabilitační pracovník malých zvířat“. K tomu blíže https://www.narodnikvalifikace.cz/kvalifikace-1879-Fyzioterapeut_a_rehabilitacni_pracovnik_malych_zvirat.

Seznam nákaz

Příloha č. 2 k veterinárnímu zákonu v současnosti uvádí výčet nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, které jsou považovány za nebezpečné, a jejich původců.

Příloha 2 zahrnuje:

  • nákazy uvedené v příloze prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1882 – toto nařízení uvádí definice kategorií nákaz A, B, C, D a E a stanoví, že pravidla pro prevenci a tlumení nákaz určená pro nákazy uvedené na seznamu nákaz podle čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429 se použijí na kategorie nákaz uvedených na seznamu pro druhy uvedené na seznamu a pro skupiny druhů uvedených na seznamu, jež jsou zmíněny v tabulce v příloze prováděcího nařízení,
  • ostatní nákazy považované z odborných důvodů v podmínkách ČR za nebezpečné,
  • nákazy uvedené v rozhodnutí Světové organizace pro zdraví zvířat č. XXXI ze dne 27. května 2004 o jednotném seznamu nákaz a o zavedení nového systému jejich hlášení

Nákazy kategorie „A“ jsou definovány jako vysoce přenosné nákazy s nejvážnějšími dopady na zdraví zvířat, veřejné zdraví, hospodářství, společnost nebo životní prostředí v Unii. Běžně se v Unii nevyskytují a jakmile jsou zjištěny, je nutné přijmout okamžitá opatření k eradikaci.

Nákazy kategorie „B“ jsou středně až vysoce přenosné nákazy endemické povahy, vyskytující se na celém území nebo na části území Unie, s významným dopadem na hospodářství Unie. Při výskytu je nutné je tlumit ve všech členských státech za účelem eradikace v celé Unii.

Nákazy kategorie „C“ jsou takové, u nichž je potřeba přijmout opatření s cílem zamezit jejich šíření do oblastí (členských států) úředně prostých nebo ozdravujících od dané nákazy.

Nákazy kategorie „D“ jsou definovány jako nákazy, u nichž je možné snížit riziko šíření (v důsledku jejich zavlečení do Unie nebo přemísťování zvířat mezi členskými státy) pomocí opatření týkajících se přemísťování zvířat a produktů.

Nákazy kategorie „E“, nad nimiž je nutné vykonávat dozor – každý členský stát si stanoví podmínky pro dozor v souvislosti s pravidly stanovenými AHL.

Příloha č. 3 k veterinárnímu zákonu nově obsahuje seznam nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka pro účely poskytování náhrady nákladů a ztrát.

Na rozdíl od dosavadní právní úpravy se seznam nákaz pro účely poskytnutí náhrady nákladů a ztrát chovatelům a dalším subjektům stanoveným veterinárním zákonem nově zakotvuje ve zvláštní příloze k tomuto zákonu. Jedná se o náhradu nákladů a ztrát, které vznikly v důsledku provádění mimořádných veterinárních opatření nařízených k tlumení některé z vyjmenovaných nebezpečných nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, uvedených v příloze, a k ochraně před jejich šířením, anebo při nálezu původce této nákazy nebo nemoci.

 

G. Změny v oblasti veterinární hygieny a vedlejších živočišných produktů

Změna definice ochranné lhůty (§ 3 odst. 1 písmeno t)).

Doba, po kterou mohou v těle zvířete a jeho produktech přetrvávat zbytky (rezidua) léčiva  tzv. ochranná lhůta je nově definována odkazem na evropskou legislativu. Znění bylo změněno tak, aby byly zahrnuty i látky zhodnocené na základě akceptovatelného denního příjmu (ADI), které nemají stanoveny limity zmíněné v původním znění definice.

Potraviny vrácené z obchodní sítě (§ 18 odst. 4).

Nově se povinnost vyžádat si souhlas a podmínky zpracování vrácených potravin vztahuje na veškeré živočišné produkty ve všech fázích uvádění na trh (dříve potraviny živočišného původu vráceny z obchodní sítě – obchodní síť není nijak definována).

Generické ochranné lhůty (§ 19 odst. 2).

Ochranné lhůty pro maso, mléko, vejce a ryby (28 dnů pro maso, 7 dnů pro mléka a vejce a 500 stupňodnů pro ryby) pro případ použití léčivých přípravků mimo rozhodnutí o jejich registraci se ruší. Nová pravidla pro ochranné lhůty jsou zde odkazem na evropskou legislativu (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6). Dále je doplněn odkaz na evropskou legislativu v případě podezření nebo zjištění nesouladu se stanovenými pravidly pro používání nebo rezidua povolených, zakázaných nebo nepovolených látek s farmakologickým účinkem (nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2090). 2

Domácí porážka skotu (§ 21 odst. 2).

Počet kusů skotu poraženého domácí porážkou se omezuje na 3 kusy skotu mladšího 72 měsíců ročně. Jedná se o změnu, kdy stanovený limit 3 kusy skotu za rok se týká i zvířat mladších 12 měsíců.

Osoby zprostředkovávající uvádění živočišných produktů na trh (§ 22 odst. 2 a 3).

Termín „osoba zprostředkovávající“ byl nahrazen výrazem „osoba, která se podílí na uvádění na trh“. Jedná se pouze o jazykovou úpravu, která nikterak nemění smysl a dosavadní užívání tohoto ustanovení (z právní praxe vyplynula nezbytnost zamezit zaměňování zprostředkovatele podle veterinárního zákona s podobně znějícím označením dle občanského zákoníku).

Prodej malého množství vajec v automatu (§ 27a).

Nově je umožněno prodávat malá množství vajec přímo chovatelem i prostřednictvím prodejního automatu. Tento automat je nutné registrovat (obdobně jako u prodeje malého množství syrového mléka). Prodej potravin prostřednictvím automatu, který není činěn přímo chovatelem, nespadá do kompetence SVS.

Zahrabání koně v zájmovém chovu na vlastním pozemku (§ 40).

Bylo upřesněno, že zahrabávaní kadáverů zvířat na vlastním pozemku se netýká pouze koní jako doposud, ale koňovitých obecně, tedy i například oslů, mul nebo poníků. Dále pak došlo k upřesnění, co je považováno za zvíře v zájmovém chovu v případě zahrabání kadáveru chovatelem na vlastním pozemku – mezi zájmová zvířata v tomto případě nepatří například kadávery šelem nebo jiných savců patřících mezi druhy vyžadující zvláštní péči. Ruší se povinnost chovatele označit místo zahrabání kadáveru koně po dobu 10 let.

Ostatní novelizační body:

V § 53 odstavci 5 je ošetřeno právo kontrolované osoby na druhé odborné stanovisko, kdy se v případě kontroly prodeje na dálku vzorek pro druhé odborné stanovisko neposkytuje.

  • § 53 odstavec 7 ošetřuje poskytování náhrad za odebrané vzorky. Jsou zde vyjmenovány případy, kdy se náhrada poskytuje – vzorky odebrané při prodeji potravin živočišného původu, které splňují legislativní požadavky nebo vzorky pořízené při kontrolním nákupu, které nelze vrátit kontrolované osobě, a které splňují legislativní požadavky. O náhradu musí kontrolovaná osoba požádat dle stanovených legislativních pravidel.

V § 53b je nově umožněno zastírat skutečnou totožnost inspektora při kontrolním nákupu a při převzetí zásilky je provozovatel kurýrní společnosti povinen inspektorovi takto pořízenou zásilku předat za stanovených podmínek.

  • § 53c ošetřuje kontrolní nákup. Uvádí, že při provádění kontrolního nákupu nedochází k uzavření smlouvy mezi jednotlivými stranami. Skutečnost, že se jednalo o kontrolní nákup musí být do stanovené lhůty oznámena kontrolované osobě. Dále je zde uvedena povinnost vrátit kontrolní nákup v dané lhůtě kontrolované osobě, pokud to povaha předmětu umožňuje. Jsou zde ošetřeny náklady spojené s vrácením předmětu kontrolního nákupu. Občanský zákoník se v tomto případě nepoužije.

 

H. Vývoz kontrolovaného zboží do třetích zemí

V § 38b, odst 1. přibyla pro vývozce nová povinnost, a sice že k vývozu zvířat označovaných podle zvláštních právních předpisů (zákon č. 154/2000 Sb.) předloží vývozce k žádosti o vydání veterinárního osvědčení identifikační doklady zvířat, jsou-li podle plemenářského zákona vydány.

Novinkou je dále ustanovení § 38b, odst. 2, které uvádí časové lhůty, ve kterých je potřeba žádat o vydání veterinárního osvědčení k vývozu.

O vydání veterinárního osvědčení je vývozce povinen požádat ve lhůtě nejméně

a) 2 pracovních dnů přede dnem předpokládaného odeslání zvířat, jde-li o zvířata, u kterých již byly provedeny zdravotní zkoušky nezbytné pro vydání veterinárního osvědčení, nebo živočišných produktů nebo krmiv, u nichž již byla provedena požadovaná laboratorní vyšetření nezbytná pro vydání veterinárního osvědčení, nebo zárodečných produktů, nebo

b) 5 pracovních dnů přede dnem předpokládaného odeslání zvířat, živočišných produktů nebo krmiv v ostatních případech,

V § 38b, odst. 11, 12 a 13 jsou nově uvedeny podrobnosti k držení zvířat v karanténě před jejich vývozem do zemí mimo EU.

 

I. Různé

V § 70 se prodloužila lhůta pro podání žádosti k poskytnutí nákladů a ztrát (za utracení či poražení zvířat v rámci nařízených opatření k tlumení nákaz) z 6 týdnů na 8 týdnů. 

Odkaz na původní článek