První čtyři prováděcí vyhlášky k novele veterinárního zákona jsou na světě od 27. června, kdy vyšly ve Sbírce zákonů pod čísly 200 až 203/2003. Jsou to „hygienické“ vyhlášky a první z nich je č. 200 o veterinárních požadavcích na vaječné výrobky. Již v § 1 je jasné o co jde i v této legislativní normě, a co bylo jejím cílem a jí podobných – „Tato vyhláška upravuje v souladu s právem Evropských společenství veterinární podmínky výroby vaječných výrobků a jejich uvádění do oběhu“.
Dalšími vyhláškami jsou č. 201/2003 o veterinárních požadavcích na čerstvé drůbeží maso, králičí maso, maso zvěře ve farmovém chovu a maso volně žijící zvěře. Dále č. 202/2003 o veterinárních požadavcích na čerstvé maso, mleté, masné polotovary a masné výrobky a posléze vyhláška č. 203/2003 o veterinárních požadavcích na mléko a mléčné výrobky.
Všechny vyhlášky podrobně stanoví aspekty získávání surovin, jejich zpracovávání, přepravy, řeší hygienické požadavky na výrobní a zpracovatelské provozy a personál i veterinární kontroly.
Ve všech jsou zmíněny tolik diskutované podmínky pro schvalování podniků – podlahy v provozech a skladech musejí být z nepropustného materiálu, snadno čistitelné a dezinfikovatelné, odolávající hnilobě, které jsou položené tak, aby voda mohla snadno odtékat. Voda musí být odváděna do kanalizačních vpustí opatřených mřížkou a sifonáží proti pronikání pachů. Stěny hladké, odolné a nepropustné se světlým omyvatelným povrchem do výše nejméně 2 m, v chladírnách nebo mrazírnách a ve skladech nejméně do výše skladování zboží. Spojnice mezi podlahou a stěnami musí být zaoblené nebo podobným způsobem upravené tak, aby to usnadňovalo čištění. Dveře z odolného materiálu, po obou stranách hladké a nepropustné. A tak by se dalo pokračovat.
U vaječné vyhlášky je zajímavé například to, že při skladování vaječných výrobků nesmí být překročeny teploty pro hluboce zmrazené výrobky – 18 °C, zmrazené – 12 °C, pro zchlazené 4 °C a pro koagulovaná (tj. vařená) vejce taktéž. Teplota se přitom musí trvale zaznamenávat a při přepravě musí být tyto teploty dodrženy, o čemž je možné se přesvědčit na registračním teploměru, kterým musí být každé vozidlo vybaveno.
Vyhláška č. 201 o čerstvém mase drůbeže, králíků farmově chovaných zvířat či volně žijící zvěře je tak podrobná, že stanoví jakého původu mohou zvířata být a za jakých podmínek může být maso získáváno. Stanoveny jsou i podmínky porážky – ihned po omráčení se provede vykrvení s výjimkou případů porážení podle náboženského rituálu. Tím se u nás rozumí například možnost košer porážky.
Volně žijící zvěř se pochopitelně neporáží, ale povolenými způsoby loví. Označování zdravotní nezávadnosti pak vždy probíhá pod kontrolou úředního veterinárního lékaře.
Vyhláška č. 202/2003 věnující se čerstvému masu, mletému, polotovarům a výrobkům řeší veškeré podmínky pro obchodování, přičemž vyjmenovává, že masem se kromě obvykle chovaných druhů hospodářských zvířat rozumí i maso bizoní a buvolí. Podrobný je mj. též § 22 o mletém mase, které musí být čerstvé, pokud jde o vepřové, musí být vyšetřeno na trichinely (svalovce), a to trávicí metodou.
Vyhláška č. 203/2003 o mléku pečlivě vyjmenovává hned v úvodu podmínky pro výrobu konzumního tepelně ošetřeného mléka nebo výrobků z mléka, a to jen z hospodářství pravidelně veterinárně kontrolovaných a odpovídajících všem hygienickým požadavkům. Odtud se odvíjí pak vše ostatní. Proti návrhu stanovení bodu mrznutí mléka na – 0,520 °C došlo ke změně a vyhláška stanoví tuto hodnotu na – 0,515 °C, z čehož jistě čtvrtina producentů, která nebyla spokojena s přísnější normou bude mít radost.
U nás je pak možné získávat a obchodovat mléko krav, buvolích krav, ovcí a koz. Přesně jsou popsány hygienické podmínky dojení, dále nároky na prostory, zařízení a používání nástrojů a samozřejmě i podmínky pro výrobu.
Ke všem vyhláškám lze říci, že orgány státního veterinárního dozoru mají možnost při kontrolách ukládat nápravná opatření, sankce a v krajním případě mohou i navrhnout odejmutí schválení provozu, což ve svém důsledku může pro provoz znamenat konec.
Post
