Pamětníci války i návštěvníci bývalé NDR dobře ví, co byl umělý med – „kunsthönig“- , ale není nad pravý včelí med.
Přes ztráty, které našim včelstvům způsobila dlouhá zima i povodně, lze přece jen v jarních květech spatřit tento pilný hmyz. S určitostí je možné potvrdit vysokou kvalitu českého medu, je tomu i z důvodu odpovídající odborné úrovně českých včelařů. Český med je žádán i v zahraničí.
Na našem trhu je, jak je z nabídky v obchodech patrné, medu dostatek. Zákazník se může z etikety přesvědčit, že může být různého původu. Může si koupit opravdu český med, ale na etiketě musí být jednoznačně uvedena země původu, popřípadě je zde uvedena směs medů, kde však není, bohužel, povinné uvádět podíl jednotlivých medů.
Pro přesnost lze uvést, že v ČR se označování země původu na etiketě řídí vyhláškou č. 76/2003 Sb. v platném znění. To znamení, že se med se označuje zemí původu, jedná –li se o směs medů, pak se označuje „směs medů ze zemí EU“ popřípadě „směs medů ze zemí EU a mimo EU“ bez ohledu na podíl jednotlivých složek. Vyplývá to ze Směrnice 2001/110/EU.
Kdo tedy chce pravý český med, musí pečlivě číst etiketu, popřípadě se přímo obrátit na včelaře.
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR
Post
