CS / EN
20.11.2004

Jak je to s vrtohlavostí v ČR

Pokud jde o vrtohlavost ovcí a střečkovitost skotu a koní, tak lze považovat tyto projevy napadení larvami různých druhů střečků u nás za opravdu málo časté. Spíš jen v učebnicích a v kabinetech škol lze spatřit obrázky či preparáty s larvami střečků tu v mozku postiženého zvířete, tu pod kůží, či usazené v žaludku.

O co jde? Několik různých druhů střečků – létavého hmyzu připomínajícího mouchy či ovády – naklade do těla hostitele vajíčka, ze kterých se vyvinou larvy, které jeho tělem složitě putují. Někteří střečkové vajíčka nakladou do nosní dutiny, jiní pod kůži. Larvy se pak krevním řečištěm a vlastním přičiněním dostanou tu do mozku, například malých přežvýkavců, či posléze pod kůži zpravidla na hřbetě skotu či koní. „Zralé “ larvy se pak provrtají ven a tím i znehodnocují kůži, že je k dalšímu zpracování nevhodná.

Zkrátka, napadení střečky chovaná zvířata trápí a jeho důsledky jsou nepříjemné nepřímo i pro chovatele. Proto se také v chovech hospodářských zvířat používají léčivé odčervující přípravky, které se aplikují především u zvířat, která se pasou. Potom se odčervuje dvakrát ročně. Před vyhnáním na pastvu a pak na podzim po návratu z pastvy. Nyní je právě vhodná doba, kdy je nejvyšší čas navrátilce z luk odčervit.

Střečkovitostí může trpět i spárkatá zvěř lesní, tj. srnci a jeleni. Nevyzpytatelné projevy střečkovitého srnce kdysi popsal, myslím, spisovatel Jan Vrba; srnec byl znám v honitbě tím, že „tančil“ krok vpřed, dva kroky vzad. Až po jeho odlovení se zjistilo, že měl v mozku larvy střečků. Proto dnes myslivci dávají do korýtek u krmelců srnčí a jelení zvěři odčervovací přípravky.

Člověka střečci neohrožují ani přímo, ani nepřímo, to znamená, že ani mu nekladou vajíčka pod kůži či do nosu, ani nehrozí nebezpečí z případného požití střeččí larvy z masa. Pokud se o střečkovitosti či vrtohlavosti u lidí hovoří, je to zpravidla, kvůli nevyzpytatelnému chování některých, čili jen v přeneseném slova smyslu.

Odkaz na původní článek