Přestože v České republice nedošlo v uplynulých měsících ani k vyslovení podezření na aviární influenzu, počítá Státní veterinární správa ČR i nadále se všemi eventualitami.
V souladu s nařízeními a doporučeními Evropské komise probíhalo a i nadále probíhá v ČR vyšetřování náhlých úhynů ptáků. Zmapovali jsme situaci v chovech drůbeže a vytipovali jsme oblasti, ve kterých by mohlo z hlediska možných tahů ptáků vzniknout zjara určité riziko. Jsou jimi oblast Novomlýnských nádrží na jižní Moravě a některé oblasti Čech s větším množstvím volně chované vodní drůbeže.
Rizika aviární influenzy pro lidi, kteří mají co do činění s drůbeží, tj. pro chovatele a ošetřovatele v zemích EU, jsou podle odborníků malá. Vyplynulo to z jednání v polovině prosince (12. 12.) v Bruselu, kterého se účastnili šéfové veterinárních správ a hlavní hygienici členských zemí, tedy i ČR a odborníci z FAO, WHO a OIE ( Food nad Agriculture Organisation, World Health Organisation a Mezinárodního úřadu pro nákazy zvířat). Za ČR se účastnil ústřední ředitel SVS ČR Milan Malena a Josef Vitásek, ředitel odboru ochrany zdraví zvířat a Jan Kynčl ze Státního zdravotního ústavu.
Odborníci konstatovali, že pro lidi pracující v drůbežárnách a ostatních chovech drůbeže je v případě výskytu nákazy riziko nakažením všemi typy H5N1 malé. Riziko nakažení jinými subtypy, jako například vysoce patogenním H7N7 je vyšší, ale jedině za předpokladu přímého kontaktu s nemocnými ptáky, avšak příznaky u člověka jsou v tomto případě mnohem mírnější.
Nadále pak Evropská komise doporučuje sledovat nákazovou situaci, vyhodnocovat reálná rizika a v případě výskytu samozřejmě omezit kontakt s nemocnými ptáky a samozřejmě v případě vzplanutí nákazy používat ochranných pomůcek.
Z uvedeného je podle Milana Maleny zřejmé, že ani Komise, ani Státní veterinární správa ČR na zimu neusíná, naopak počítá s možným případným jarním nebezpečím ptačí chřipky a je připravena na všechny eventuality.
Post
