CS / EN
18.10.2002

Bude novela veterinárního zákona včas?

Vstup naší republiky do EU se blíží, proto by bylo škoda, aby novela veterinárního zákona nebyla přijata včas. To znamená, že by bylo dobré, abychom si všichni, kdo se jí budeme zabývat, uvědomili, že novela byla vypracována především tak, aby byla plně v souladu s veterinární legislativou EU, a že by bylo nanejvýš vhodné, aby nabyla účinnosti 1. dubna 2003. Je totiž potřeba, aby začala platit minimálně půl roku před vstupem ČR do EU.

Pokud je možné návrh novely charakterizovat hodně stručně, lze zmínit alespoň že novela reflektuje krajské uspořádání, to znamená, že budou zřízeny krajské veterinární správy, které budou mít své inspektoráty zpravidla v místech dosavadních okresních veterinárních správ.

Dále například, že dopravci a přepravci zvířat budou muset být registrováni a pak třeba i to, že veterinární lékaři budou moci vykonávat svou profesi na základě osvědčení Komory veterinárních lékařů a ne tak, jak tomu bylo dosud – na základě registrace udělené Státní veterinární správu.

Potraviny živočišného původu, které neodpovídají zdravotní nezávadnosti, se nadále mají posuzovat jako nepoživatelné. Zákon už nezná už pojem „podmíněně poživatelné“, jedině poživatelné a nepoživatené. Důležité je stanovení ochranných lhůt pro doplňkové látky, popřípadě léčivé přípravky, které zanechávají nežádoucí rezidua. Nebyla-li výrobcem takovýchto látek ochranná lhůta uvedena, mohou být zvířata k výrobě potravin pro lidi využívána po uplynutí nejméně 28 dnů, jde-li o maso drůbeže a savců, včetně vnitřností a tuků, 7 dnů, jde-li o mléko a vejce; 500 stupňodnů, jde-li o maso ryb (počet stupňodnů se získá násobením průměrné denní teploty vody počtem dnů).

Důležité je ustanovení o náhradách nákladů a ztrát, které vznikly v důsledku provádění mimořádných veterinárních opatření, a to za podmínky, že tato neprodleně uplatňovaná opatření zahrnují nejméně karanténu zvířat v hospodářství a zákaz jejich přemísťování od doby vzniku podezření z výskytu nebezpečné nákazy a po potvrzení jejího výskytu.

Náhrada chovateli zahrnuje například náklady na utracení nebo nutnou porážku, za neškodné odstranění kadáverů, popřípadě produktů. Dále za utracené nebo nutně poražené zvíře, zničení kontaminovaných krmiv a zařízení, očistu, dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, za ztráty způsobené výpadkem produkce apod., bylo-li při výskytu nákazy nařízeno očkování, nehradí chovatel vynaložené náklady.

Náhrada se ale neposkytne, když chovatel například nesplnil povinnost uvědomit krajskou veterinární správu o podezření výskytu nebezpečné nákazy. Připomínám, že tak může učinit prostřednictvím soukromého veterinárního lékaře. Náhrada se poskytuje ve výši prokázaných účelně vynaložených nákladů a způsobených ztrát. Jde-li o náhradu za utracené nebo nutně poražené zvíře, poskytuje se ve výši obvyklé ceny zdravého zvířete v místě a době vzniku škody a odečítá se, co bylo chovateli poskytnuto za zužitkovatelné části těla zvířete. Snižuje se o 20 % ceny zvířete, bylo-li zvíře utraceno nebo nutně poraženo v důsledku nebezpečné nákazy, pro kterou se doporučuje preventivní očkování, a chovatel této možnosti nevyužil.

Podle ústředního ředitele Státní veterinární správy ČR Josefa Holejšovského by bylo žádoucí, aby novela byla přijata v takové podobě, aby mohla sloužit ještě několik let po vstupu naší republiky do Evropské unie.

Odkaz na původní článek