CS / EN
16.02.2007

Aféry vznikají, zanikají a ožívají

Letos to byl, a stále ještě asi chvíli bude, problém s bakterií Listerie monocytogenes, který znejisťuje zákazníky při nákupu potravin.

Určitě je možné potvrdit, že všechna zjištění nadlimitního množství listerií nebyla taková, aby mohla přímo ohrozit lidské zdraví. To by muselo asi dojít k pomnožení listerií o několik řádů více. Nicméně ve všech případech došlo buď k nepropuštění do tržní sítě, popřípadě stažení dotyčných šarží. Takovýto postup státního veterinárního dozoru je obvyklý, a je i účinný. A pokud jde o možný způsob onemocnění listeriózou, je třeba si uvědomit, že tato bakterie se nachází všude v okolním prostředí a v příznivých podmínkách se také může pomnožit v různých potravinách, například i při špatně skladovaných potravinách doma v ledničce.

Loni sužovala veřejnost obava z ptačí chřipky, neboli aviární influenzy. Zajisté určité problémy jsme zaznamenali, bylo nalezeno čtrnáct labutí, které na ptačí chřipku uhynuly. Do chovů drůbeže však díky veterinárním opatřením a pochopení chovatelů nebyla tato nákaza zavlečena. A pochopitelně nebylo ohroženo zdraví lidí. Člověk by mohl onemocnět jedině tehdy, kdyby, řečeno s určitou nadsázkou chodil „spát s nemocnými slepicemi“, a to opravdu u nás nepřipadá v úvahu. A to nemluvíme o již prakticky zapomenuté světové aféře okolo onemocnění SARS v předchozích letech, které však do Evropy prakticky nezasáhlo.

Velkým problémem byla i bovinní spongiformní encefalopatie, neboli BSE – nemoc šílených krav, která je spojována s novou variantou Creutzfelt Jakobovy nemoci u lidí, které podlehlo dosud kolem dvou set lidí, většina ve Velké Británii. Tento problém trochu ožil na základě zprávy, že v Rakousku „zemřela žena na BSE“. Už sám titulek je špatný, neboť BSE opravdu člověk onemocnět nemůže, natož na tuto nemoc zemřít. K této zprávě je třeba dodat, že vůbec není ani jasné, zda šlo o novou variantu Creutzfeldt Jakobovy choroby. Pravda, veřejnost již pozapomněla, že riziko onemocnění touto nemocí v Evropě prakticky neexistuje, protože se veškerý skot starší než 30 měsíců na jatkách na BSE vyšetřuje. Navíc se preventivně odstraňují a likvidují hlavy skotu s očima, mozkem a mandlemi, celá mícha a kus střeva.

Co mají tyto aféry společného? To, že se týkají jídla a jistého archetypálního, či spíš atavistického strachu z toho, že prostřednictvím závadného jídla je možné i umřít. A strach z neznámých a pouhým okem neviditelných bakterií, virů, či prionů, to je z různých důvodů velmi snadno využitelný či zneužitelný fenomén. A když se jeden problém podaří seriózně a i nákladně vyřešit, či zažehnat, hle objeví se nový, popřípadě ožije starý.

Určitě je při této příležitosti vhodné připomenout, že ti, kdo chtějí být správně informováni, mají možnost se obrátit přímo na místně příslušnou veterinární správu, popřípadě na Státní veterinární správu ČR, nebo na její webové stránky.

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR

Odkaz na původní článek