Zveřejněno: 09.12.2016

SVS podporuje zodpovědné užívání veterinárních antibiotik

 

Velmi často medializovaným tématem se v posledních letech zaslouženě stala problematika antibiotik (antimikrobik) a zodpovědného přístupu k jejich používání. V mediálních výstupech se bohužel občas objevují určité nepřesnosti. Následující text stručně shrnuje postoj Státní veterinární správy (SVS) k této problematice a základní fakta o antibiotikách ve veterinární oblasti. SVS dlouhodobě podporuje veškeré aktivity směřující k rozumnému užívání veterinárních antibiotik. Nevhodné či nadměrné užívání antibiotik může vést k tomu, že se vůči nim mohou stát bakterie odolné, což přináší riziko pro lidi i pro zvířata. 

Antibiotika, která jsou v chovech užívána k zachování dobrého zdravotního stavu a užitkovosti, přináší řadu pozitiv. Minimalizují například četnost výskytu infekčních onemocnění zvířat a s tím spojené ekonomické dopady. Používání antibiotik však přináší i řadu rizik. V České republice je, tak jako ve zbytku Evropské unie, od roku 2006 zakázáno používat antibiotika coby stimulátory růstu v krmivech pro zvířata.

Možná rizika pro lidské zdraví plynou jak z možného „přenosu rezistencí“ mezi jednotlivými mikroorganismy, tak z případných zbytků neboli reziduí antibiotik v potravinách živočišného původu. Úřední veterinární lékaři si tato rizika bezpochyby uvědomují. Mimo jiné sledují výskyt nadlimitních hodnot antibiotik ve všech kategoriích potravin živočišného původu v rámci tzv. monitoringu cizorodých látek (reziduí a kontaminantů). Monitorováno je rovněž užívání antimikrobiálních látek v chovech. „Celý systém má směřovat k tomu, aby byla veterinární antibiotika používána s plnou odpovědností a pouze v odůvodněných případech“, říká Zbyněk Semerád, ústřední ředitel SVS.

V loňském roce bylo v rámci monitoringu cizorodých látek vyšetřeno celkem 931 vzorků (meziročně o 50 více) živočišných komodit na rezidua antimikrobik. Z toho byl maximální limit reziduí překročen ve čtyřech vzorcích). V roce 2014 bylo „nadlimitních“ osm vzorků. V dosavadním průběhu letošního roku byl limit překročen v sedmi případech. Z dlouhodobého hlediska se v této oblasti situace výrazně zlepšuje. Další, řádově stovky vzorků, jsou vyšetřovány na jatkách při každém sebemenším podezření na nedodržení ochranné lhůty nebo předchozí léčbu zvířat.

Z dlouhodobého hlediska patří většina komodit mezi bezproblémové, ať už se jedná o králíky, farmovou zvěř, mléko, ryby, drůbež, koně či ovce. Podobně dobrý stav je i u vajec, kde bylo nadlimitní množství antibiotik detekováno pouze jednou za posledních několik let. Naopak, jak již vyplývá z výše uvedeného, nejčastěji jsou problémy zjišťovány u prasnic a dojnic, ojediněle také u výkrmového skotu a prasat. V případě nedodržení pravidel správného používání antimikrobik následují tvrdé sankce a vyloučení potraviny z oběhu. Maximální povolené limity pro antibiotika (pro jejich rezidua v potravinách) jsou nastaveny tak, aby nevyvolaly nežádoucí účinky na lidské zdraví po celý život. Na jejich stanovení se podílí zejména Evropská léková agentury (EMA), Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a národní lékové agentury, u nás je to Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv v Brně (ÚSKVBL).

SVS rovněž kontroluje chovatele a soukromé veterinární lékaře z hlediska vedení evidence a dodržování ochranných lhůt u léčiv. Chovatelé zvířat (vyrábějící živočišné produkty určené k výživě člověka) musí po podání léku dodržet ochrannou lhůtu stanovenou v rozhodnutí o registraci léku. Je třeba ještě podotknout, že jediná legální cesta, jak se chovatel může k antimikrobikům dostat, je přes ošetřujícího veterinárního lékaře. Ten je seznámen se zdravotním stavem zvířat a je tím, kdo rozhodne o případném použití léku. Všechna antimikrobika jsou tak vydávána až na základě předpisu veterinárního lékaře

Z mezinárodních srovnání vyplývá, že z pohledu celkové spotřeby antimikrobik v oblasti veterinární medicíny se Česká republika řadí ke státům s průměrnou spotřebou a lze pozorovat obecně klesající trend. V České republice se rovněž díky opatřením na úrovni Ministerstva zemědělství (MZe), chovatelů a veterinárních lékařů zlepšuje zdravotní stav zvířat a některá ekonomicky i medicínsky závažná onemocnění zvířat se daří z chovů postupně „vymýtit“. Systematicky se od roku 2013 zabývá opatřeními ke snižování používání antimikrobik v chovech v ČR pracovní skupina MZe, jejíž činnost vede k řadě praktických výstupů. Začátkem letošního roku iniciovalo MZe zahájení spolupráce s Ministerstvem zdravotnictví na aktualizovaném akčním plánu v oblasti antimikrobiální rezistence.

 

Mgr. Petr Pejchal

oddělení vnější komunikace


 

DALŠÍ PŘÍSPĚVKY

 

Zveřejněno: 15.07.2019

SVS stahuje z trhu uzené šproty v oleji, mohou obsahovat úlomky kovu

 

SVS nařídila stáhnout z preventivních důvodů z prodeje šarži více než 24.000 konzerv uzených šprotů v oleji od lotyšského výrobce. Důvodem je nález úlomku kovu v jedné z konzerv spotřebitelem v České republice.

 

Zveřejněno: 12.07.2019

Veterinární inspektoři se v letním období zaměřují na farmářské trhy

 

SVS v rámci svého dozoru kontroluje prodej potravin živočišného původu také na populárních farmářských trzích. Přestože se počet závad při tomto druhu prodeje z dlouhodobého hlediska snižuje, je v porovnání s jinými oblastmi veterinárního dozoru stále poměrně vysoký.

 

Zveřejněno: 03.07.2019

Pravidla pro dovoz potravin živočišného původu pro osobní spotřebu ze zahraničí

 

Pro období letních dovolených Státní veterinární správa (SVS) připomíná, jaká pravidla platí při dovozu tzv. „svačinek“, tedy produktů živočišného původu pro osobní spotřebu ze třetích zemí do EU. Pro dovoz svačinek platí v rámci EU harmonizovaný přístup. Do EU není možné dovážet pro osobní spotřebu maso, masné výrobky, salámy, šunky, klobásy a rovněž mléko, mléčné výrobky, máslo, sýry, jogurty, aj.