Zveřejněno: 09.12.2016

SVS podporuje zodpovědné užívání veterinárních antibiotik

 

Velmi často medializovaným tématem se v posledních letech zaslouženě stala problematika antibiotik (antimikrobik) a zodpovědného přístupu k jejich používání. V mediálních výstupech se bohužel občas objevují určité nepřesnosti. Následující text stručně shrnuje postoj Státní veterinární správy (SVS) k této problematice a základní fakta o antibiotikách ve veterinární oblasti. SVS dlouhodobě podporuje veškeré aktivity směřující k rozumnému užívání veterinárních antibiotik. Nevhodné či nadměrné užívání antibiotik může vést k tomu, že se vůči nim mohou stát bakterie odolné, což přináší riziko pro lidi i pro zvířata. 

Antibiotika, která jsou v chovech užívána k zachování dobrého zdravotního stavu a užitkovosti, přináší řadu pozitiv. Minimalizují například četnost výskytu infekčních onemocnění zvířat a s tím spojené ekonomické dopady. Používání antibiotik však přináší i řadu rizik. V České republice je, tak jako ve zbytku Evropské unie, od roku 2006 zakázáno používat antibiotika coby stimulátory růstu v krmivech pro zvířata.

Možná rizika pro lidské zdraví plynou jak z možného „přenosu rezistencí“ mezi jednotlivými mikroorganismy, tak z případných zbytků neboli reziduí antibiotik v potravinách živočišného původu. Úřední veterinární lékaři si tato rizika bezpochyby uvědomují. Mimo jiné sledují výskyt nadlimitních hodnot antibiotik ve všech kategoriích potravin živočišného původu v rámci tzv. monitoringu cizorodých látek (reziduí a kontaminantů). Monitorováno je rovněž užívání antimikrobiálních látek v chovech. „Celý systém má směřovat k tomu, aby byla veterinární antibiotika používána s plnou odpovědností a pouze v odůvodněných případech“, říká Zbyněk Semerád, ústřední ředitel SVS.

V loňském roce bylo v rámci monitoringu cizorodých látek vyšetřeno celkem 931 vzorků (meziročně o 50 více) živočišných komodit na rezidua antimikrobik. Z toho byl maximální limit reziduí překročen ve čtyřech vzorcích). V roce 2014 bylo „nadlimitních“ osm vzorků. V dosavadním průběhu letošního roku byl limit překročen v sedmi případech. Z dlouhodobého hlediska se v této oblasti situace výrazně zlepšuje. Další, řádově stovky vzorků, jsou vyšetřovány na jatkách při každém sebemenším podezření na nedodržení ochranné lhůty nebo předchozí léčbu zvířat.

Z dlouhodobého hlediska patří většina komodit mezi bezproblémové, ať už se jedná o králíky, farmovou zvěř, mléko, ryby, drůbež, koně či ovce. Podobně dobrý stav je i u vajec, kde bylo nadlimitní množství antibiotik detekováno pouze jednou za posledních několik let. Naopak, jak již vyplývá z výše uvedeného, nejčastěji jsou problémy zjišťovány u prasnic a dojnic, ojediněle také u výkrmového skotu a prasat. V případě nedodržení pravidel správného používání antimikrobik následují tvrdé sankce a vyloučení potraviny z oběhu. Maximální povolené limity pro antibiotika (pro jejich rezidua v potravinách) jsou nastaveny tak, aby nevyvolaly nežádoucí účinky na lidské zdraví po celý život. Na jejich stanovení se podílí zejména Evropská léková agentury (EMA), Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a národní lékové agentury, u nás je to Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv v Brně (ÚSKVBL).

SVS rovněž kontroluje chovatele a soukromé veterinární lékaře z hlediska vedení evidence a dodržování ochranných lhůt u léčiv. Chovatelé zvířat (vyrábějící živočišné produkty určené k výživě člověka) musí po podání léku dodržet ochrannou lhůtu stanovenou v rozhodnutí o registraci léku. Je třeba ještě podotknout, že jediná legální cesta, jak se chovatel může k antimikrobikům dostat, je přes ošetřujícího veterinárního lékaře. Ten je seznámen se zdravotním stavem zvířat a je tím, kdo rozhodne o případném použití léku. Všechna antimikrobika jsou tak vydávána až na základě předpisu veterinárního lékaře

Z mezinárodních srovnání vyplývá, že z pohledu celkové spotřeby antimikrobik v oblasti veterinární medicíny se Česká republika řadí ke státům s průměrnou spotřebou a lze pozorovat obecně klesající trend. V České republice se rovněž díky opatřením na úrovni Ministerstva zemědělství (MZe), chovatelů a veterinárních lékařů zlepšuje zdravotní stav zvířat a některá ekonomicky i medicínsky závažná onemocnění zvířat se daří z chovů postupně „vymýtit“. Systematicky se od roku 2013 zabývá opatřeními ke snižování používání antimikrobik v chovech v ČR pracovní skupina MZe, jejíž činnost vede k řadě praktických výstupů. Začátkem letošního roku iniciovalo MZe zahájení spolupráce s Ministerstvem zdravotnictví na aktualizovaném akčním plánu v oblasti antimikrobiální rezistence.

 

Mgr. Petr Pejchal

oddělení vnější komunikace


 

DALŠÍ PŘÍSPĚVKY

 

Zveřejněno: 15.01.2019

Africký mor prasat v ČR; aktuální informace ke dni 3. 1. 2019

 

V České republice potvrzen historicky první výskyt afrického moru prasat v populaci prasat divokých. Vyšetření prokázala nákazu u dvou kusů uhynulých divokých prasat na Zlínsku. V následujícím článku naleznete aktualizované informace o vývoji nákazové situaci a činnosti SVS v souvislosti s případem. Naleznete zde také důležité související dokumenty.

 

Zveřejněno:

SVS před Vánoci zkontrolovala více než 1000 stánků s kapry, závad meziročně mírně přibylo

 

Tak jako každoročně i před loňskými Vánocemi kontrolovali veterinární inspektoři, zda pouliční prodejci kaprů dodržují platné předpisy. Jejich kontrolou prošla před svátky více než jedna tisícovka prodejních míst. Z toho alespoň jednu závadu zjistili ve třech procentech případů. Nejčastějším nedostatkem bylo nenahlášení prodejního místa příslušné krajské veterinární správě.

 

Zveřejněno: 11.01.2019

Publikace SVS shrnuje pravidla zpracování vlastní produkce a „prodeje ze dvora“

 

Státní veterinární správa zveřejňuje na svém webu publikaci určenou především chovatelům hospodářských zvířat, kteří chtějí prodávat malé množství vlastních produktů prvovýroby přímo konečným spotřebitelům (tzv. ze dvora), nebo se rozhodli svoji produkci sami dále zpracovávat nebo si porazit zvíře pro vlastní spotřebu.