V posledních dnech Státní veterinární správa (SVS) zaznamenává množící se dotazy a probíhající diskusi zejména na sociálních sítích ohledně nákaz vyvolaných koňskými herpesviry (EHV-1 až EHV-5). Níže uvedený text přináší základní informace o herpesvirové infekci koní a preventivní doporučení pro chovatele.
Herpesviróza koní na rozdíl od řady jiných nákaz nepatří mezi tzv. nebezpečné nákazy povinné hlášením. Na rozdíl od řady jiných nákaz zde neexistuje povinnost daná evropskou ani národní legislativou výskyt nákazy hlásit SVS. Nepřijímají se proto ani žádná mimořádná veterinární opatření, na rozdíl od nákaz povinných hlášením. Legislativa taktéž nestanovuje povinnou vakcinaci zvířat.
Herpesviry se běžně vyskytují v populacích koní po celém světě. Jen ve Státním veterinárním ústavu Praha (SVÚ), v němž se nachází národní referenční laboratoř pro infekční nákazy koní, bylo v loňské roce metodou PCR na herpesvirus vyšetřeno 138 koní, v 11 případech byl výsledek vyšetření pozitivní (EHV-1, 2, 4). V dosavadním průběhu letošního roku bylo provedeno 75 vyšetření, ve třech případech s pozitivním výsledkem (EHV-1). Jedná se o orientační čísla. Vyšetření provádí i řada jiných tuzemských i zahraničních laboratoří.
Minimalizování rizika nákazy je především na chovatelích. Existuje několik různých druhů vakcín proti herpesvirovým infekcím. Jednoznačně sice nákaze nezabrání, ale minimalizují klinické příznaky, případně snižují vylučování viru. Chráněnost zvířat před novým onemocněním po prodělané infekci i po vakcinaci většinou nepřetrvává déle než 6 měsíců, proto je nezbytná opakovaná revakcinace podle doporučení výrobce.
Kromě vakcinace je důležité také dodržování správné chovatelské praxe a biologické bezpečnosti v chovech, a to zejména při přemísťování koní či nákupu nových jedinců do stáje (především důsledné dodržování karantén).
Hlavní způsoby přenosu viru:
- Přímý kontakt: Kapénková infekce – inhalace vykašlaných kapének, kontakt s nosním sekretem nemocného koně.
- Nepřímý přenos: Prostřednictvím kontaminovaného krmiva, vody, podestýlky, napaječek, hřebel, koleček, ohlávek nebo oblečení a rukou ošetřovatelů.
- Plodová voda a plod: Při potratu klisny dochází k uvolnění obrovského množství viru, což je nejrizikovější moment pro nákazu ostatních koní.
Klíčová rizika a šíření:
- Latentní infekce: Virus může v těle koně „spát“ v gangliu trojklanného nervu a aktivovat se při stresu (přeprava, závody, změna prostředí), kdy začne kůň virus opět vylučovat, i když nevypadá nemocně.
- Inkubační doba: Obvykle 4–6 dní, ale může být jen 24 hodin.
- Rizikové prostředí: Společné výběhy, stáje s vysokou fluktuací zvířat, závody
Prevence přenosu:
- Karanténa nově příchozích koní minimálně na 28 dní.
- Nedoporučuje se sdílení vybavení (napáječky, kbelíky, kartáče).
- Důsledná hygiena (mytí rukou) ošetřujícího personálu mezi manipulací s různými koňmi.
- Pravidelná vakcinace.
- Zvláštní pozornost je třeba věnovat chovům s březími klisnami.
Doporučení pro případ výskytu EHV v chovu:
V případě potvrzení EHV by měly být minimalizovány pohyby koní. SVS proto doporučuje v takový moment žádné nové koně nepřijímat, nejezdit s koňmi z hospodářství na externí tréninky a celkově minimalizovat přesuny koní. Doporučuje se, aby omezení pohybu platilo nejméně 28 dní po posledním případu v daném chovu koní.
Koně, u kterých je herpesviróza potvrzená, nebo na ni existuje důvodné podezření (horečka, kontakt s nakaženými, klinické příznaky), by měli být umístěni do izolace odděleně od ostatních koní a neměli by s nimi přijít do žádného kontaktu. Izolovaní koně by měli být ustájeni ideálně samostatně, aby měli klid na léčbu.
Při ošetřování koní by měla být zavedena taková pravidla a opatření, která zamezí či výrazně sníží možnost šíření viru nepřímou cestou. Tedy konkrétně je vhodné používat při ošetřování pozitivních zvířat jednorázové či extra vyčleněné oblečení, osobní ochranné pomůcky a rukavice. Obuv po odchodu od pozitivního zvířete je třeba očistit a vydezinfikovat. Ošetřovat koně by měla vyhrazená osoba, případně se o ně personál stará až po ošetření zdravých koní. Tito koně by měli mít vlastní ohlávky, kbelíky, kartáče i deky a je třeba jim denně měřit teplotu. Krmivo i voda musí být podávány do samostatných nádob, které se každý den čistí a dezinfikují. Podestýlka z boxů izolovaných koní se ukládá a likviduje odděleně.
Ostatní koně v hospodářství, kteří jsou zatím bez příznaků, by neměli opustit areál a neměli by jezdit na závody, tréninky či jiné akce. Mohou být využíváni uvnitř areálu, ale nesmějí přijít do styku s koňmi z jiných hospodářství. U všech zdravých koní je nutné sledovat jejich zdravotní stav, a pokud se objeví příznaky onemocnění, musí být daný kůň ihned přesunut do izolace. Vybavení nesmí být mezi koňmi půjčováno a ve stájích je nutné udržovat pořadí práce od zdravých k potenciálně nemocným. Návštěvy a vyjížďky jsou dovolené, na vyjížďkách by se i zdraví koně měli aktuálně vyvarovat přímého kontaktu s koňmi z jiných hospodářství.
Použití virocidních dezinfekčních prostředků a tepla může virus zničit, takže prázdné boxy, vybavení a přepravníky, které byly v kontaktu s nemocnými koňmi by měly být důkladně vymyty, vyčištěny a poté dezinfikovány schváleným virocidním prostředkem. Podestýlka by měla být odstraněna a zničena. Textilní materiály, jako jsou deky či bandáže, je vhodné prát na co nejvyšší teplotu a sušit odděleně od vybavení ostatních koní.
Jako jeden z nejefektivnějších způsobů prevence nákazy SVS doporučuje vakcinaci proti nákaze, samozřejmě po konzultaci s ošetřujícím soukromým veterinárním lékařem.
SVS zároveň sděluje, že nic nebrání provozovatelům ustájení koní zahrnout do smluvních podmínek ustájení např. i požadavek na povinnou vakcinaci proti různým infekčním chorobám koní (jejichž očkování je dostupné a povolené). Toto doporučujeme do budoucna zvážit a konzultovat se soukromým veterinárním lékařem.
Detailní odborné informace k herpesvirovým nákazám u koní jsou k dispozici také na webu České hipiatrické společnosti: https://www.cehis.cz/herpesviry-ehv1
Petr Vorlíček
tiskový mluvčí SVS
Post
