Mám vlastní včely a chci prodávat med ve svém blízkém okolí (tzv. prodej ze dvora)

 

Chovatel včel může prodávat med od vlastních včel, který nebyl získán v podniku schváleném a registrovaném, popřípadě jen registrovaném krajskou veterinární správou pro výrobu potravin a to za těchto podmínek:

  1. Smí být prodáván výhradně med, který pochází ze stanoviště/stanovišť včel chovatele, který tento med prodává
  2. Celkové množství takto prodaného medu nesmí překročit 2 tuny za rok
  3. Tento prodej medu může provozovat jak chovatel včel fyzická osoba, fyzická osoba podnikatel nebo právnická osoba, podstatné je pouze to, aby tato osoba opravdu chovala včelstva, jejichž med prodává
  4. Možnost prodeje medu není limitována počtem včelstev, který má chovatel registrován
  5. Med lze prodávat:
    • Na stanovišti včelstev
    • V domácnosti/v bydlišti chovatele včel
    • Na místě, kde se včely nacházejí (kočovné stanoviště, pokud je stanoviště registrováno v Ústřední evidenci hospodářských zvířat)
    • V tržnici nebo na tržišti
    • Do místního maloobchodu, který med prodává přímo spotřebiteli a nachází se na území ČR. Za místní maloobchody jsou považována také zařízení stravovacích služeb (např. restaurace, hostince apod.)
  6. Použije-li chovatel med v jím provozovaném zařízení stravovacích služeb, nemusí tento med označit stanoveným způsobem
  7. Je-li med prodáván v tržnici nebo na tržišti nebo v maloobchodní prodejně, musí být označen v souladu s požadavky na balené potraviny
  8. Ten, kdo prodává nebo dodává med formou „ze dvora“ je povinen zajistit, aby byl doprovázen obchodním dokladem s výjimkou případů, kdy k prodeji dochází ve vlastním hospodářství nebo ve své domácnosti
  9. Ten kdo si med zakoupí, ho nesmí dále uvádět na trh (med nelze prodávat obchodníkům/zprostředkovatelům tj. společnostem, které ho prodají teprve konečnému spotřebiteli)
  10. Med musí být dodáván, přeléván a skladován v obalech, určených pro potraviny
  11. Je možné prodávat pouze a výhradně med, nikoliv výrobky z medu nebo med s přídavkem jakékoliv jiné potraviny (meruňky v medu, medové tyčinky, medové perníčky apod.)
  12. Internetová nabídka např. formou internetové reklamy s uvedením sdělení, že med si lze vyzvednout na adrese chovatele, na stanovišti včelstev nebo na hospodářství chovatele je v souladu s pravidly pro prodej „ze dvora“
  13. Prodej na dálku (např. prostřednictvím internetu) nelze považovat za prodej „ze dvora“, a je pro něj vyžadována registrace u dozorového orgánu.
 

Chci provádět domácí porážku prasete (zabijačku) nebo domácí porážku skotu

 

Jatečná zvířata s výjimkou skotu staršího 72 měsíců, koní, oslů a jejich kříženců mohou být poražena v hospodářství chovatele, jsou-li jejich maso a orgány určeny pouze pro spotřebu v domácnosti chovatele (domácí porážka). Toto maso a orgány podléhají veterinárnímu vyšetření, stanoví-li tak krajská veterinární správa se zřetelem k nákazové situaci.

Chovatel může doma porazit prase a získané produkty spotřebovat ve své domácnosti bez nutnosti informovat o tom Státní veterinární správu.

Chovatel skotu, který chce ve svém hospodářství porazit skot musí 3 dny před provedením porážky krajské veterinární správě zaslat ohlášení  s uvedením data porážky. Porážky skotu podléhají namátkovým a nediskriminačním kontrolám, při kterých se sleduje zejména to, zda nedochází k týrání zvířete a jak bylo naloženo s nepoživatelnými částmi těla poraženého zvířete. Chovatel skotu musí navíc splnit své povinnosti ohledně registrace individuálně označovaných zvířat.

 

 

Mám vlastní slepice, králíky, včely, ryby a chci prodávat jejich produkty ve svém blízkém okolí

 

Chovatel může prodávat produkty od zvířat z vlastního chovu, které nebyly získány v podniku schváleném a registrovaném, popřípadě jen registrovaném krajskou veterinární správou pro výrobu potravin a to za těchto podmínek:

  1. maso drůbeže, králíků a nutrií (musí být vykucháno, u králíků a nutrií nesmí být oddělená hlava), týdně lze prodat maximálně 10 kusů krůt, kachen nebo hus a maximálně 35 kusů ostatní drůbeže, králíků a nutrií. Maso musí být uloženo při teplotě maximálně 4 °C, maso nutrií musí být vyšetřeno na přítomnost larev trichinel v akreditované laboratoři, trávicí metodou. Spotřebitel musí být prokazatelně informován, že maso není veterinárně vyšetřeno – určeno po tepelné úpravě ke spotřebě v domácnosti spotřebitele
  2. čerstvá nebalená vejce lze prodávat v maximálním množství 60 kusů jednomu konečnému spotřebiteli, jsou-li vejce prodávána v tržnici nebo na tržišti. V případe dodávky vajec chovatelem do maloobchodní prodejny, která se nachází na území České republiky, je možné prodat maximálně 600 kusů vajec týdně. Chovatel, který použije vejce v jím provozovaném zařízení stravovacích služeb, nemusí vejce označovat kódem producenta na skořápce. Chovatel, který chová nejvíce 50 nosnic a prodává jejich vejce ve svém hospodářství, v tržnici nebo na tržišti, které se nacházejí na území České republiky, také nemusí vejce označit kódem producenta, jsou-li jméno a adresa chovatele uvedeny v místě prodeje. Povinnost třídit nebalená čerstvá vejce podle jakosti a hmotnosti se nevztahuje na prodej v tržnici nebo na tržišti, které se nacházejí na území České republiky, prodej v hospodářství a na chovatele, který použije vejce v jím provozovaném zařízení stravovacích služeb.
  3. včelí produkty lze prodávat v maximálním množství 2 tuny za rok; jsou-li prodávány v tržnici nebo na tržišti nebo dodávány do místní prodejny musí být označeny v souladu s předpisy na označování potravin.
  4. živé ryby nebo jiné živočichy pocházející z akvakultury z vlastního chovu lze prodávat přímo spotřebiteli nebo je lze uvádět na trh  při poskytování stravovacích služeb přímo v hospodářství, kde bylo spotřebiteli umožněn jejich odchyt, odlov nebo nákup v živém. Ryby lze prodávat pouze živé (usmrcovaní a další opracovaní ryb musí být nahlášeno příslušné krajské veterinární správě 7 dní předem online formulářem, za dodržení hygienických požadavků jak na zacházení s potravinou, tak s odpady).

Chovatel může výše uvedené produkty buď prodávat ve své domácnosti, ve svém hospodářství (med i na stanovišti včel), v tržnici nebo na tržišti, které se nacházejí na území České republiky, nebo je může dodávat do maloobchodu, který se nachází na území České republiky a zásobuje přímo konečného spotřebitele.

 

Mám dojnice (krávy, ovce, kozy) a chci prodávat jejich mléko ve svém blízkém okolí

 

Chovatel může prodávat mléko od zvířat z vlastního chovu, a to za těchto podmínek:

  1. chovatel musí požádat místně příslušnou krajskou veterinární správu o vydání souhlasu s prodejem syrového mléka
  2. syrové mléko lze prodávat v místnosti oddělené od stájí, vybavené chladicím zařízením, ve které je na viditelném místě upozornění „Syrové mléko, před použitím tepelně opracovat nebo pasterovat“.
  3. syrové mléko a smetanu lze prodávat pomocí prodejního automatu (automat musí být registrován u místně příslušné krajské veterinární správy)
  4. mléko musí splňovat všechny požadavky na mléko určené pro lidskou spotřebu
 

Chci si otevřít řeznictví (prodej masa, výroba malého množství masných výrobků)

 

Při výrobě a prodeji masných výrobků je nutné splnit požadavky legislativy ČR, především zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., a jejich prováděcích vyhlášek (vyhlášky č. 128/2009 Sb., 69/2016 Sb., aj.) a dále některá ustanovení předpisů Evropské unie (nařízení (ES) č. 178/2002, č. 852/2004, č. 853/2004, 1069/2009, 2073/2005, 1169/2011aj.). Jedná se hlavně o následující povinnosti:

  1. Provozovatel musí požádat místně příslušnou krajskou veterinární správu o registraci prodejny a zahájit činnost až po obdržení vyrozumění o provedené registraci
  2. Při úřední kontrole bude hodnoceno, zda jsou prostory a vybavení provozovny vhodné pro prováděné činnosti. Zda jsou zavedeny postupy pro zajištění dodržování veterinárních a hygienických požadavků a zabezpečení toho, aby při výrobě a zpracování potravin nedocházelo k šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka
  3. Provozovatel musí zpracovat systémy založené na analýze rizika a kritických kontrolních bodech (HACCP) nebo jiný systém zajišťující dostatečnou kontrolu nad produkcí bezpečných potravin (správnou výrobní praxi)
  4. Činnosti prováděné v provozovně musí být popsány v provozním řádu, postupy pro úklid musí být popsány v sanitačním řádu
  5. Provozovatel musí provádět soustavně vlastní kontroly hygienických podmínek výroby včetně stanovených mikrobiologických kritérií, odběru vzorků a jejich kontrolních vyšetření, vést záznamy o výsledcích těchto vyšetření
  6. Maso a masné výrobky musí být správně označeny tj. především podle zákona č. 110/1997 Sb., a jeho prováděcích vyhlášek a také podle nařízení (ES) 1169/2011
  7. Nepoživatelné části těl zvířat tzv. vedlejší živočišné produkty, musí být správně zlikvidovány tj. v souladu s nařízení (ES) č. 1069/2009
  8. Musí být zavedeny systémy a postupy pro sledovatelnost surovin (článek 18 nařízení EP a Rady (ES) č. 178/2002) zejména vést dokumentaci o osobách.:
    1. kterým byly dodány výrobky (kromě konečných spotřebitelů)
    2. které dodaly surovinu nebo jakoukoli látku, která je určena k přimísení do potraviny nebo u níž se předpokládá, že do ní bude přimísena
 

Chci provozovat malou výrobnu sýrů, případně dalších mléčných výrobků (minimlékárnu)

 

Záleží na tom, jaké suroviny, v jakém množství budou zpracovávány a jak budou výrobky uváděny na trh.

  1. Provoz, který bude zpracovávat pouze mléko z vlastního chovu a produkovat mléko a mléčné výrobky pro vlastní prodejnu, resp. pro prodej vlastních produktů prostřednictvím prodejního automatu nebo na tržišti a tržnici, resp. jen 35% produkce bude prodávat jinému maloobchodnímu zařízení, bude pouze registrován (podrobnosti uvedeny ve vyhlášce č. 128/2009 Sb.)
  2. Provoz, který zpracovává (i) jiné mléko, než z vlastního chovu nebo pokud má výrobce záměr uvádět produkty z mléka z vlastního chovu na trh jiným způsobem než je uvedeno v předchozím odstavci, musí být schválen a registrován v souladu s požadavky článku 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě.

Náležitosti žádosti o schválení a registraci jsou uvedeny v § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a v § 32 vyhlášky č. 289/2007 Sb., o veterinárních a hygienických požadavcích na živočišné produkty, které nejsou upraveny přímo použitelnými předpisy Evropských společenství.

§ 32 odst. 2 vyhlášky č. 289/2007 Sb. stanoví, že některé skutečnosti, které jsou nezbytné pro posouzení žádosti, mohou být poskytnuty formou příloh.

Krajská veterinární správa požaduje, aby formou příloh k žádosti byl vždy předložen provozní a sanitační řád (dle § 33 vyhlášky č. 289/2007 Sb.) a dokumentace ke zdroji pitné vody, doklad o podnikání (doklad o podnikání v zemědělství při zpracování vlastní produkce nebo živnostenský list na živnost mlékárenskou při zpracování nakupovaných hlavních surovin (mléka)), dokumentace o postupech založených na principech analýzy rizika a správné výrobní praxe.

Z hlediska bezpečnosti potravin je nezbytné splnit zejména tyto požadavky:

  1. Provozovatel smí zahájit činnost až po obdržení vyrozumění o provedené registraci nebo schválení.
  2. Provozovatel musí zajistit, aby prostory a vybavení provozovny byly vhodné pro prováděné činnosti, aby byly zavedeny postupy pro zajištění dodržování veterinárních a hygienických požadavků a zabezpečeno, aby při výrobě a zpracování potravin nedocházelo k šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka.
  3. Provozovatel musí zpracovat systémy založené na analýze rizika a kritických kontrolních bodech (HACCP) nebo jiný systém zajišťující dostatečnou kontrolu nad produkcí bezpečných potravin (správnou výrobní praxi).
  4. Činnosti prováděné v provozovně musí být popsány v provozním řádu, postupy pro úklid musí být popsány v sanitačním řádu.
  5. Provozovatel musí provádět soustavně vlastní kontroly hygienických podmínek výroby včetně stanovených mikrobiologických kritérií, odběru vzorků a jejich kontrolních vyšetření, vést záznamy o výsledcích těchto vyšetření. O vhodné četnosti odběru vzorků rozhodne provozovatel potravinářského podniků ve svých postupech založených na HACCP.
  6. Vyrobené potraviny musí být správně označeny tj. především podle nařízení (ES) 1169/2011 zákona č. 110/1997 Sb. a příslušných prováděcích vyhlášek a také podle právních předpisů o ekologickém zemědělství, jedná-li se o biopotraviny.
  7. Nepoživatelné potraviny tzv. vedlejší živočišné produkty, musí být správně zlikvidovány tj. v souladu s nařízení (ES) č. 1069/2009.
  8. Musí být zavedeny systémy a postupy pro sledovatelnost surovin (článek 18 nařízení EP a Rady (ES) č. 178/2002) zejména vést dokumentaci která umožní identifikovat osoby:
    1. kterým byly dodány výrobky (kromě konečných spotřebitelů)
    2. které dodaly surovinu nebo jakoukoli látku, která je určena k přimísení do potraviny nebo u níž se předpokládá, že do ní bude přimísena
  9. Zpracovávané mléko musí splňovat všechny požadavky na mléko určené pro lidskou spotřebu.
Postup při schvalování a registraci (30,2 KB)

Úřední postup SVS při schvalování a registraci malých mlékáren

 

Chci provozovat jatky

 

Požadavky na jatky jsou stanoveny zejména v nařízení (ES) č. 853/2004 příloze III a v § 23 zákona č. 166/1999 Sb. (veterinární zákon).  Jatky musí být vždy schváleny místně příslušnou krajskou veterinární správou a činnost smí provozovat až poté, co toto schválení obdrží.

Místně příslušná krajská veterinární správa může na základě žádosti provozovatele povolit podle vyhlášky č. 128/2009 Sb. výjimky z některých strukturálních požadavků potravinářským podnikům s malým objemem výroby.

Úmysl zřídit jatky doporučujeme vždy předem konzultovat s místně příslušnou krajskou veterinární správou.

 

Chci nakupovat potraviny v zemích EU a vozit je do ČR

 
  1. V případě, že potraviny budou pouze nakupovány a prodávány a jejich majitel nevlastní žádný prostor ani jiné zařízení, kde by docházelo ke skladování případně další úpravě potravin na území ČR, je nezbytné požádat krajskou veterinární správu o registraci osoby podílející se na obchodování.
  2. V případě, že nakoupené potraviny budou osobou, která uskutečnila obchod i skladovány, případně dále upravovány, je nezbytné požádat krajskou veterinární správu o registraci případně schválení.
  3. Každý, kdo přijme ze země EU zásilku potravin živočišného původu je povinen předem oznámit krajské veterinární správě definované informace týkající se zásilky. Oznámení se provádí prostřednictvím on-line formuláře.

Při obchodování s potravinami živočišného původu, musí tyto komodity splňovat požadavky legislativy ČR, především zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., a jejich prováděcích vyhlášek a předpisy Evropské unie. Jedná se hlavně o následující povinnosti:

 

Jaký je současný stav zdravotní nezávadnost potravin z hlediska obsahu chemických škodlivin včetně látek působících negativně na hormonální systém člověka?

 

Potraviny živočišného původu jako případný zdroj chemických farmakologicky aktivních látek a těžkých kovů jsou v České republice pod přísným, systematickým dozorem. Potraviny uváděné zde na trh, splňují v naprosté většině současné limity, pokud jde o přítomnost cizorodých látek. Riziko zneužívání hormonálních látek k růstově stimulačním účelům u hospodářských zvířat je v České republice v současné době minimální. Problematika endokrinních modulátorů je však velice rozsáhlá a komplexní. Negativní účinky v organizmu mohou látky vyvolávat například až díky potencování svých účinků ve směsích s dalšími látkami a izolované hodnocení samotné látky nemusí takové účinky identifikovat. Člověk je vystaven působení chemických škodlivin, včetně endokrinních modulátorů, z řady zdrojů, včetně potravin rostlinného a živočišného původu, vody, životního prostředí, z domácího prostředí, z humánních léčivých přípravků, nebo z kosmetických výrobků. Problém nelze vidět jednostranně, je třeba ho řešit formou dlouhodobých opatření v souladu s principy politiky „Jedno zdraví“.

 

Proč ČR (EU) má takřka striktní zákaz na používání hormonů pro zvířata, zatímco v USA je možné je používat ve formě pelet za uchem? Dle stránek USA – FDA (Úřad pro potraviny a léčiva) se používá množství pouze takové, aby negativně neovlivnilo zdraví konzumentů, tedy je stanovená ADI (tolerovatelná denní dávka). Pokud máme ADI pro pesticidy a aditiva, proč nemůžeme vzít stejné vědecké zdroje, které potvrzují bezpečnost v USA?

 

Záležitost používání/zákazu hormonálních přípravků řeší směrnice rady 96/22/ES ze dne 29. dubna 1996, o zákazu používání některých látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem a beta-sympatomimetik v chovech zvířat. Podstatou opatření je, že nelze spolehlivě stanovit bezpečnou hranici obsahu syntetických hormonů v potravinách konzumovaných celoživotně člověkem všech věkových skupin. Syntetické hormony (a jejich metabolity) použité jako růstové stimulátory u hospodářských zvířat a následně se vyskytující rezidua v potravinách mohou mít/mají negativní vliv na hormonální rovnováhu lidského organismu.

U zvířat, kterým byla aplikována hormonální látka za účelem stimulace růstu (produkce), vznikají výrazné patologické změny na mléčné žláze, na pohlavních orgánech, ledvinách játrech a jinde. I z hlediska pohody zvířat (welfare) je takto vybuzená produkce nad rámec fyziologických schopností nežádoucí. Proč v USA ano a ne v EU? Také v USA je použití syntetických hormonů výrazně omezeno, regulováno a kontrolováno. EU volí vyšší ochranu spotřebitele a na základě vědeckých studií nedovoluje použití syntetických hormonů zvířat pro produkci potravin (s výjimkou omezených případů popsaných v uvedené směrnici). Také do zemí EU se nesmí ze třetích zemí vozit produkty ze zvířat nedovoleně ošetřených hormonálními látkami.

1