Kampylobakterióza

 

Bakterie rodu Campylobacter  mohou u člověka způsobit onemocnění gastrointestinálního traktu zvané kampylobakterióza. Vzhledem k tomu, že každý rok v Evropské unii oficiálně onemocní touto chorobou více než 230 000 lidí, patří toto onemocnění k nejčastěji hlášeným alimentárním onemocněním v EU. Má se však za to, že skutečný počet případů se pohybuje kolem 9 miliónů ročně. Veřejné výdaje na boj s kampylobakteriózou a v důsledku poklesu produktivity práce způsobeného tímto onemocněním v EU představují podle odhadů EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) přibližně 2,4 miliardy EU ročně. V České republice postihne toto onemocnění ročně zhruba 20 000 obyvatel, ale opět se jedná o nahlášené případy, čili skutečný počet lidí postižených tímto onemocněním bude pravděpodobně daleko vyšší.

Kampylobakterióza je akutní průjmová gastroenteritida doprovázená kolikovými bolestmi břicha a horečkou. Původcem tohoto alimentárního onemocnění jsou termotolerantní kampylobaktery a mezi hlavní lidské patogeny řadíme Campylobacter jejuni a Campylobacter coli. Jedná se o gram-negativní, mikroaerofilní, malé spirálkovitě zahnuté tyčinky s charakteristickým vývrtkovitým pohybem. Infekční dávka je u zdravého člověka přibližně 102 – 103 bakterií. Inkubační doba je nejčastěji udávána 2 – 5 dní.

Po požití kontaminované potravy pronikají bakterie do tenkého střeva, kde se množí. Bakterie přilnou ke střevní sliznici v přední části tenkého střeva a produkují toxin, který proniká do lymfatického a krevního oběhu. U některých postižených osob se onemocnění vyvíjí až v hemoragickou enteritidu s možností vzniku vředů v tlustém střevě. U tekutin (voda, mléko) je průchod žaludkem rychlý a tím se zvyšuje množství živých buněk, které pronikají do tenkého střeva, kde se pomnožují.

Všechny druhy rodu Campylobacter rostou při 37°C, C. jejuni a C. coli mají optimum mezi 42°C a 45°C a nerostou při 28°C. Mohou však přežít v mléce a vodě při 4°C a rovněž v chlazené a mražené drůbeži. Mrazením je v potravinách počet kampylobakterů redukován, ale ne eliminován a bakterie mohou za příznivých podmínek přežívat i několik měsíců. Na vyšší teplotu jsou ale velmi citlivé a pasterační teploty je spolehlivě ničí. Stejně tak i většina desinfekčních látek včetně chlorových preparátů, proto je chlorování pitné vody vhodnou obranou proti tomuto onemocnění. Dále jsou bakterie ničeny solí o koncentraci nad 1,5%.

Termotolerantní bakterie rodu Campylobacter se vyskytují ve střevním traktu domácích (drůbež, prasata, skot) i volně žijících teplokrevných zvířat často bez klinických příznaků onemocnění. Těmito bakteriemi může být člověk infikován buď přímo (např. přímým kontaktem se zvířetem) nebo nepřímo kontaminovanou vodou či potravinou. Nejčastějším zdrojem infekce je konzumace nedostatečně tepelně upraveného kuřecího masa nebo potravin určených k přímé spotřebě, které byly v kontaktu se syrovým kuřecím masem. Zabránit riziku či snížit riziko, jež představují kontaminované potraviny, je možné prostřednictvím bezpečné manipulace se syrovým masem a dalšími syrovými potravinovými složkami, vařením a správnou hygienou v kuchyni.

„Doporučuje se neomývat nakoupená kuřata pod proudem tekoucí vody, která vytváří kontaminovaný aerosol, který potřísní okolí. Základním pravidlem prevence před všemi alimentárními nákazami je striktní oddělení kuchyňských pomůcek a nástrojů používaných pro práci se syrovým masem a vejci a pomůcek pro zpracování pokrmů, které jsou určeny k přímé konzumaci,“ uvedl vedoucí Národní referenční laboratoře pro kampylobaktery (NRL) doc. MVDr. Jan Bardoň, Ph.D., MBA. „Mytí rukou a očista pracovních ploch by měla být samozřejmostí,“ dodává.

Vyšší výskyt onemocnění u malých dětí, je kromě jejich nevyzrálého imunitního systému dán právě špatnou hygienou rodičů při práci se syrovými produkty, což vede k sekundární kontaminaci předmětů a pokrmů, se kterými děti přijdou do styku. Dodržování hygienických pravidel je významnou prevencí onemocnění i v případě kontaktu s domácími mazlíčky, zejména štěňaty a koťaty, která mohou být dalším zdrojem infekce především pro děti. „Nesmíme zapomínat ani na málo známý zdroj infekce, kterým je kontaminace vod rybníků a jezer kampylobaktery z trusu divokých ptáků. Koupání ve vodních nádržích se tak může stát další cestou nákazy,“ upozorňuje Bardoň.

Je prokázáno, že kuřecí brojleři jsou nejčastějším původcem lidské kampylobakteriózy. V roce 2015 byl výskyt kampylobaktera v čerstvém drůbežím mase potvrzen u  46,7% vzorků odebraných na jatkách, ve zpracovnách či prodejnách (data od 14 členských států, celkový počet vzorků byl 6 707).

Výskyt kampylobakterů u zvířat i v potravinách v České republice sleduje Národní referenční laboratoř pro kampylobaktery (NRL) na Státním veterinárním ústavu (SVÚ) Olomouc. Výsledky vyšetření na Campylobacter spp. ze slepých střev brojlerů prováděného v rámci povinného monitoringu zoonóz na drůbežích porážkách jsou zřejmé z grafů 1 a 2.

Graf č. 1: Výsledky vyšetření na Campylobacter spp. ze slepých střev brojlerů v letech 20082016

 

Graf č. 2: Zastoupení Campylobacter jejuni a coli ze slepých střev brojlerů v roce 2016

Česká republika a Slovenská republika jsou jediné dva státy v EU, které v případě alimentárních infekci (kampylobakterióza, salmonelóza apod.) aplikují aktivní systém vyhledávání těchto nákaz. Některé státy EU u kampylobakteriózy hlásí jen ty případy, kdy byl pacient pro těžký průběh hospitalizován, a tak tisíce doma léčených průjmů nejsou nikde evidovány. Česká republika se ve skutečnosti počtem případů nemocných nikterak významně nevymyká situaci v sousedních státech, byť podle některých nedávno ne úplně šťastně interpretovaných dokumentů, to může vypadat, že je státem s nejvyšším výskytem kampylobakteriózy u lidí v Evropě. Počty hlášených infekcí jsou však výrazně ovlivňovány systémem sledování, úrovní laboratorní diagnostiky a přístupem k odběru vzorků od pacientů s průjmovým onemocněním v jednotlivých státech. Absolutní porovnávání těchto údajů mezi státy je proto zavádějící. Vyšší hlášená čísla také mohou znamenat: „kdo hledá, ten najde“.

Na závěr je vhodné dodat, že NRL v Olomouci testuje také rezistenci bakterií k antibiotikům, je zapojena do několika mezinárodních studií, ve kterých spolupracuje na této problematice s dalšími Evropskými zeměmi.

 

 

Pokračováním v používání stránek, souhlasíte s použitím cookies. Další informace

Nastavení cookie na této webové stránce jsou nastaveny na "povoleny cookies", aby vám umožnily nejlepší procházení. Budete-li i nadále používat tuto webovou stránku bez změny nastavení souborů cookie nebo klepnutí na tlačítko "Souhlasím" dole, dáváte souhlas.

Zavřít