Virus Schmallenberg

 


Informace o nákaze
:

234384_379215_ovceSchmallenberg virus byl poprvé prokázán na podzim r. 2011 na farmě skotu v blízkosti německého města Schmallenberg, po kterém je virus také pojmenován. Postižená zvířata se potýkala s krátkodobou horečkou a dočasně sníženou dojivostí. Zjistilo se, že stejné příznaky (a navíc silný průjem) byly zaznamenány už koncem léta u skotu v Nizozemsku. Od prosince 2011 se objevovaly také vrozené deformity u novorozených jehňat, kůzlat a telat, které jsou pro Schmallenberg virus a jemu příbuzné viry typické.

Schmallenberg virus má s původcem katarální horečky ovcí (bluetongue) mnoho společného, i když patří do jiné virové čeledi – Bunyaviridae. Schmallenberg virus postihuje skot, ovce, kozy a ostatní přežvýkavce a vyvolává zejména poruchy reprodukce. Způsob přenosu na zvířata je podobný jako u katarální horečky ovcí a stejně jako katarální horečka ovcí, tak i Schmallenberg virus se prvně a nečekaně objevil v západní Evropě. Infekce se velmi rychle rozšířila do dalších evropských zemí, včetně České republiky.  

Riziko přenosu na člověka je velice nízké a nebylo zatím potvrzeno. Stejně tak maso ani mléko z infikovaných zvířat nejsou pro člověka nebezpečné.

 

Přenos a vektoři:

Přenos viru je zřejmě, stejně jako u katarální horečky ovcí, zprostředkován krev sajícími členovci – tiplíky z rodu Culicoides a velmi nebezpečný je jeho přestup přes placentu na plod (transplacentární) přenos.

 

Klinické příznaky:

Infekci Schmallenberg virem u skotu provází krátké akutní onemocnění, které se projeví horečkou (> 40 °C), nechutenstvím, průjmem a dočasným pokles dojivosti až o 50 %. Dospělá zvířata toto onemocnění nijak neohrožuje na životě, ale přesto může způsobit významné ekonomické ztráty. Klinické příznaky odezní během 3 – 5 dní a užitkovost se vrátí k původní úrovni.

U dospělých ovcí a koz infekce obvykle probíhá bez viditelných klinických příznaků.

Pokud dojde k infekci březích krav, ovcí či koz, může Schmallenberg virus přestoupit přes placentu a způsobit závažné poškození vyvíjejícího se plodu. Z tohoto hlediska se jeví jako nejzranitelnější období 4. – 8. týden březosti u ovcí a 8. – 14. týden březosti u krav. Až v 50 % případů (zvláště u jehňat) se pak u takto infikovaných plodů rozvíjejí typické vrozené vývojové vady. Mezi nejčastější nálezy patří nevratné deformity končetin (arthtogryposis), krku a páteře (skolióza), zkrácení dolní čelisti a vodnatelnost dutiny lebeční (hydroencephalus). Může docházet k potratům (abortům) v časné fázi březosti, což se v chovu projeví vyšším počtem jalových bahnic, nebo k mumifikaci plodů či k předčasným porodům málo životaschopných mláďat. U vícečetných březostí, resp. porodů, může nastat situace, kdy je postižen jen jeden plod a ostatní sourozenci se rodí „normální“ a zcela životaschopní. Deformity také mohou vést k častější potřebě asistence u porodů, případně až k provedení císařských řezů či fetotomií.

Při prvním vstupu Schmallenberg viru do početné populace vnímavých zvířat je však nutné počítat s jeho rychlým šířením a značným výskytem vývojových vad u novorozených mláďat, ale v následujících letech by už výskyt a ztráty měly být minimální až žádné.

 

Terapie a prevence:

Proti Schmallenberg viru neexistuje žádný specifický lék. Terapie může být pouze symptomatická a podpůrná (použití protizánětlivých preparátů a léčiv zabraňujících rozvoji druhotných bakteriálních infekcí).

V rámci prevence existuje vakcína. Vakcinace je opodstatněna pouze v chovech, kde se zatím infekce Schmallenberg virem nevyskytla, jelikož je předpoklad, že zvířata, která infekci Schmallenberg virem prodělala, získala dlouhodobou, možná i doživotní imunitu.  

Jako prevenci lze chovatelům doporučit, aby dobu připouštění zvířat plánovali tak, aby v období nejvyššího rizika transplacentárního přenosu viru zvířata (samice) nepřicházela do kontaktu s tiplíky. V našich klimatických podmínkách je nejvyšší aktivita tiplíků obvykle v období duben až říjen.

 

Informace Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) k Schmallenberg viru:
https://ecdc.europa.eu/sites/portal/files/media/en/publications/Publications/231112_TER_Risk_assessment_Schmallenberg_virus.pdf  

Informace Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) k Schmallenberg viru:
http://www.oie.int/fileadmin/Home/eng/Our_scientific_expertise/docs/pdf/A_Schmallenberg_virus.pdf

Informace Evropské komise a Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) k Schmallenberg viru:
https://ec.europa.eu/food/animals/animal-diseases/control-measures/other-diseases_en

 

Monitoring Schmallenberg viru v České republice

Státní veterinární správa (SVS) zavedla od začátku února 2012 na celém území České republiky pasivní monitoring. Jedná se o monitoring zaměřený na podezřelá zvířata, která vykazují klinické příznaky infekce. Do monitoringu byl zařazen skot, ovce a kozy a měl za cíl zjistit, zda se na území ČR Schmallenberg virus vyskytuje. Z dosavadních výsledků monitoringu plyne, že nákaza Schmallenberg virem se na území České republiky stále vykytuje.

Výsledky monitoringu Schmallenberg viru v České republice

První pozitivní případy nákazy Schmallenberg virem v České republice byly potvrzeny v prosinci roku 2012 (3 malformovaná jehňata na 3 hospodářstvích).

V roce 2013 bylo virologicky (PCR) potvrzeno 23 případů infekce Schmallenberg virem na 18 hospodářstvích v rámci pasivního monitoringu. Ve všech případech se jednalo o malformované plody (13 telat, 9 jehňat a 1 kůzle). V rámci aktivního monitoringu byli v roce 2013 vyšetřeni býci v inseminačních stanicích: celkem bylo vyšetřeno 544 plemenných býků, z nichž 384 bylo sérologicky pozitivních. Virologickým došetření nebyl u žádného z nich prokázán virus. 

V roce 2014 pokračoval pasivní monitoring Schmallenberg viru, který zahrnoval virologické vyšetření (PCR) všech podezřelých případů. V rámci tohoto pasivního monitoringu bylo vysloveno 5 podezření na nákazu Schmallenberg virem (3 x malformované tele, 1 x malformované kůzle a 1 x krátkodobé horečnaté onemocnění dospělého skotu se sníženou produkcí mléka). Ani u jednoho podezření nebyl virologicky potvrzen původce nákazy. Pouze u malformovaného kůzlete byly sérologicky potvrzeny protilátky (virologie nebyla provedena). 

Na podzim roku 2014 proběhl aktivní monitoring u mladého skotu (0-24 měsíců), který byl určen k obchodu do jiného členského státu nebo na export do třetí země. Cílem tohoto aktivního monitoringu bylo zjistit, zda se na území České republiky nákaza Schmallenberg virem ještě vyskytuje a zda virus ještě koluje na území České republiky. Výsledkem bylo zjištění, že z celkového počtu 389 kusů mladého skotu bylo 68 zvířat sérologicky pozitivních (17,5%). Virus je tedy stále aktivní a koluje mezi zvířaty. 

V roce 2015 bylo v rámci pasivního monitoringu vysloveno celkem 8 podezření na Schmallenberg virus z důvodu narození malformovaných mláďat (6x skot, 1x ovce a 1x koza). Ani v jednom případě nebyl u malformovaných mláďat virologicky (PCR) potvrzen původce.

Kromě pasivního monitoringu Schmallenberg viru probíhalo v průběhu roku 2015 ve Státních veterinárních ústavech vyšetřování skotu určeného zejména pro vývoz (export) do třetích zemí.

V rámci toho bylo vyšetřeno:

  • Sérologicky (ELISA): 11 449 zvířat – 2 178 pozitivních (19 %)
  • VNT: 494 zvířat – 86 pozitivních (17,5 %)
  • Virologicky (PCR): 43 338 zvířat – vše negativní

V roce 2016 bylo v rámci pasivního monitoringu vysloveno celkem 12 podezření na Schmallenberg virus z důvodu narození malformovaných mláďat (10x skot na 4 hospodářstvích, 2x ovce na jednom hospodářství). Ve dvou případech byl u malformovaných telat virologicky (PCR) potvrzen původce – jeden případ v Jihočeském kraji a druhý v Plzeňském kraji.     

Kromě pasivního monitoringu Schmallenberg viru probíhalo v průběhu roku 2016 ve Státních veterinárních ústavech vyšetřování skotu určeného zejména pro vývoz (export) do třetích zemí.

V rámci toho bylo vyšetřeno:

  • Sérologicky (ELISA): 20 815 zvířat – 3 682 pozitivních (17,7 %)
  • VNT: 39 zvířat – 11 pozitivních (28,2 %)
  • Virologicky (PCR): 38 673 zvířat – 23 pozitivních (0,06 %)

 

Pozitivní případy Schmallenberg viru v České republice v rámci pasivního monitoringu

 

 

Pokračováním v používání stránek, souhlasíte s použitím cookies. Další informace

Nastavení cookie na této webové stránce jsou nastaveny na "povoleny cookies", aby vám umožnily nejlepší procházení. Budete-li i nadále používat tuto webovou stránku bez změny nastavení souborů cookie nebo klepnutí na tlačítko "Souhlasím" dole, dáváte souhlas.

Zavřít