Katarální horečka ovcí (Bluetongue)

 

Informace o nákaze

Katarální horečka ovcí na sebe poprvé upoutala zvýšenou pozornost v roce 2006, když se v Nizozemí objevil sérotyp 8. Do té doby se mělo za to, že nákaza se týká pouze Afriky, případně jižních států Evropy. Z Nizozemí se pak nákaza postupně rozšířila do okolních států, na sever a východ Evropy a v roce 2008 taky do České republiky.

Od roku 2013 je Česká republika uvedené nákazy prostá.   

Katarální horečka ovcí je infekčním onemocněním přežvýkavců a není přenosné na člověka. Původcem katarální horečky ovcí je orbivirus, který patří do čeledi Reoviridae. V současné době je známo 24 zřetelně rozpoznatelných sérotypů BTV1 až BTV24, přičemž některé z nich nejsou nijak epizotologicky významné. V Evropě dnes největší problém způsobují sérotypy BTV1, BTV2, BTV4, BTV8 a BTV16.  

V rámci diferenciální diagnostiky je třeba vyloučit nákazy, jako jsou slintavka a kulhavka, příměť pysková, mor malých přežvýkavců a zhoubná katarální horečka (hlavnička). 

Klinické příznaky

U skotu  mohou být klinické příznaky nevýrazné, a  proto se stává významným zdrojem viru  a hraje významnou roli v jeho přenášení. Sérotyp BTV8 se ale vyznačuje schopností způsobit u skotu  projevy  klinických příznaků.  Onemocnění se projeví vezikulárními (puchýřky) a ulcerózními (vředy) změnami v dutině ústní a jako vezikulární  a ulcerativní  dermatitida (zánět kůže), dále koronitidou (otok a zčervenání kůže v oblasti přechodu rohoviny paznehtů a kůže), lakrimací (slzení) a salivací (slinění). Příznaky mohou být podobné jako u ovcí, viz. níže.

Nápadný je pokles produkce mléka. Morbidita (nemocnost) a mortalita (úmrtnost) je nízká. Morbidita se pohybuje kolem 2 % a mortalita kolem 0,3 %.

U ovcí  jsou příznaky výraznější (zvláště u jehňat). Průběh může být perakutní až chronický. V případě perakutního průběhu ovce uhyne za 7 – 9 dní od nakažení, a to důsledkem prudkého plicního edému, z nozder vytéká pěnovitý sekret a dochází k udušení. U chronického průběhu může ovce také uhynout během 3 až 5 týdnů od nakažení, a to vlivem následných bakteriálních komplikací, které způsobují hlavně pasterely a následkem  celkovému vyčerpání organizmu. Mírný průběh se obvykle v poslední fázi chronického stádia onemocnění zvýrazňuje a urychluje. Virus poškozuje cévní endotel a tím se vytvářejí v krevním řečišti sraženiny, důsledkem toho vzniká kongesce (městnání krve), edém (otok), hemoragie (krvácení), zánět a nekróza (odumření tkáně). Inkubační doba je u ovcí 4 – 6 dní. Prvním příznakem po uplynutí inkubační doby je stoupající tělesná teplota,  40,5 až 42°C. Za dva dny od počátku zvýšené teploty dochází k otokům pysků, nozder, líce, víček a mezisaničí, někdy také uší. Dále ke kongesci dutiny ústní, nosní, spojivky a v oblasti paznehtů. Z nozder vytéká zvýšené množství sekretu, který se později stává mukopurulentní (sore muzzle – hnisavá tlama). Zvířata jsou apatická. Protože je dutina ústní značně bolestivá, ovce při přijímání potravy drží krmení chvíli v tlamě bez žvýkání a to proto, aby došlo k provlhčení a tím k změkčení krmiva. Při žvýkání může docházet k výtoku pěny z koutků pysků. Na sliznici dutiny ústní a nozder jsou vidět drobné krváceniny. Tam, kde dochází ke tření zubů o jazyk  a sliznice pysků je možné zjistit ulcerace. Může dojít k otoku jazyka, který se stane cyanotickým (blue tongue) a k jeho vyčnívání z dutiny ústní. Zvířata se pohybují obtížně důsledkem zánětlivých změn v oblasti paznehtů, kde můžeme pozorovat červeno-fialový oteklý pás na rozhraní rohoviny a kůže. Morbidita je kolem 3,5 % a mortalita cca 1,5 %.

 

Přenos

Virus katarální horečky ovcí je šířen vektorem, kterým je hmyzí přenašeč – tiplík rodu Culicoides.
Na jihu Evropy přenáší nákazu teplomilný druh tiplíka Culicoides imicola, který vyžaduje dlouhodobě průměrnou teplotu nad 12°C. Virus pro množení v přenašečích vyžaduje teplotu nad 15°C. Culicoides imicola se nevyskytuje v ČR, protože potřebuje ke svému vývoji vyšší teploty, ale vyskytují se zde další potencionální přenašeči, nejčastěji C. obsoletus, C. pulicaris groups a C.impunctat. 

Virus může být šířen semenem býků, které obsahuje infikované erytrocyty (červené krvinky) nebo leukocyty (bílé krvinky). Experimentální studie prokázala, že 30 % jalovic inseminovaných BTV kontaminovaným semenem se staly viremické.

Více informací ohledně katarální horečky ovcí najdete na stránkách Komise:
http://ec.europa.eu/food/animals/animal-diseases/control-measures/bluetongue_en

Legislativa vztahující se ke katarální horečce ovcí:

 

Aktuální nákazová situace v Evropě

Postiženými státy z pohledu výskytu katarální horečky ovcí jsou kromě států jižní Evropy (Itálie, Španělsko, Portugalsko a Řecko) Francie, Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko, Slovinsko, Maďarsko a část Rakouska. Díky výskytu nákazy v Maďarsku a Rakousku se do uzavřeného pásma dostalo i Slovensko, i když tam zatím nebylo potvrzeno žádné ohnisko.

Aktuální mapa Evropy s uzavřenými pásmy:

https://ec.europa.eu/food/sites/food/files/animals/docs/ad_control-measures_bt_restrictedzones-map.jpg

Seznam uzavřených pásem v jednotlivých členských státech:

https://ec.europa.eu/food/sites/food/files/animals/docs/ad_control-measures_bt_restrictedzones_en.pdf

Ohniska katarální horečky ovcí v roce 2017 (stav k 14. 8. 2017)

Zdroj: ADNS

 

 

Archiv – Výskyt katarální horečky ovcí v České republice

 

 

 

Pokračováním v používání stránek, souhlasíte s použitím cookies. Další informace

Nastavení cookie na této webové stránce jsou nastaveny na "povoleny cookies", aby vám umožnily nejlepší procházení. Budete-li i nadále používat tuto webovou stránku bez změny nastavení souborů cookie nebo klepnutí na tlačítko "Souhlasím" dole, dáváte souhlas.

Zavřít