Nejčastější dotazy – Ptačí chřipka, omezení venkovního chovu drůbeže

SVS přijala celostátní mimořádná veterinární opatření zakazující chov drůbeže pod širým nebem z důvodu přibývajících ohnisek vysoce patogenní ptačí chřipky v chovech drůbeže v České republice (ČR) a z důvodu nepříznivé nákazové situace v Evropě a rizika dalšího šíření do ČR. Informace o nákazové situaci v Evropě jsou uvedeny zde. Cílem přijatých opatření je zamezení zavlečení nákazy do chovů, a také ochrana zdraví zvířat a lidí. Současný cirkulující subtyp vysoce patogenní ptačí chřipky H5N1 je totiž potencionálně přenosný na člověka (má tzv. zoonotický potenciál).

Pokud není možné drůbež držet uvnitř budovy, je možné ji ponechat venku, ale v omezeném prostoru tak, aby bylo zajištěno, že nepřijde do kontaktu s volně žijícími ptáky (zejména s vodním ptactvem). Krmivo a voda musí být umístěny v budovách anebo pod přístřešky. Stelivo, krmivo a voda musí být skladováno způsobem, aby se zabránilo kontaminaci trusem volně žijících ptáků.

Chovatel drůbeže, která nepodléhá evidenci podle plemenářského zákona č. 154/2000 Sb., nemusí nikam hlásit, že drůbež nemůže uzavřít.

Chovatelé, kteří chovají ve svém hospodářství drůbež podléhající evidenci podle plemenářského zákona, a nemohou drůbež uzavřít, mají povinnost o této skutečnosti neprodleně informovat místně příslušnou krajskou veterinární správu nebo Městskou veterinární správu v Praze (dále jen krajská veterinární správa). Kontakty jsou uvedeny zde.

Výjimku ze zákazu chovu pod širým nebem mají dle nařízení holubi a běžci (pštrosi, aj.). Tyto druhy lze držet venku, ale platí pro ně povinnost, že krmivo a voda musejí být podávány uvnitř budov nebo pod přístřešky. Zákaz chovu se dále nevztahuje na pávy, papoušky, andulky, dravce aj., jelikož se nejedná o drůbež. Nevztahuje se tedy na zoo ani na záchranné stanice apod.

Za drůbež jsou považováni ptáci, kteří jsou chováni v zajetí pro účely:

a) produkce: masa, konzumních vajec, jiných produktů;

b) zazvěření pernaté zvěře;

c) šlechtění ptáků používaných pro typy produkce uvedené v písmenech a) a b).

Definice „drůbeže“ vyplývá z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, jde o tzv. „právní rámec pro zdraví zvířat“.

Délka trvání platnosti tohoto nařízení bude záviset na nákazové situaci vysoce patogenní ptačí chřipky v ČR a sousedních státech.

Ptačí chřipka je nákaza, která se vyznačuje sezónností (jaro, podzim, zima) související s jarní a podzimní migrací volně žijících ptáků, kteří jsou přirození přenašeči virů ptačí chřipky (zejména vodní ptactvo) a jsou tak zdrojem viru pro chovanou drůbeže.

Chovaná drůbeže (zejména hrabavá) je na rozdíl od volně žijících ptáků vysoce vnímavá k této nákaze a dochází u ní často k náhlým úhynům (zejména po infekci subtypem H5N1). Oproti tomu u vodních volně žijících ptáků (kachny, husy) nákaza často proběhne bez příznaků, pták neuhyne a stává se zdrojem viru pro drůbež. Infikovaní ptáci vylučují virus trusem a respiračními sekrety. Virus se šíří přímým kontaktem infikovaných ptáků, zejména trusem nebo kontaminovanou podestýlkou, krmivem a vodou. Vzhledem k odolnosti virů, včetně jejich schopnosti přežít po dlouhá období při nízkých teplotách, mohou být také přenášeny na chovatelské pomůcky, oblečení, obuv a snadno se tak šířit z chovu do chovu.

Subtyp vysoce patogenní chřipky H5N1 je považován za potenciálně rizikový i pro člověka. V Evropě byl zaznamenán přenos nákazy na člověka v roce 2021 ve Spojeném království. Mimo Evropu (Čína, Kambodža, Vietnam) jsou potvrzovány případy onemocnění u lidí častěji a jsou způsobené výlučně přímým stykem člověka s nakaženými ptáky. V ČR se přenos na člověka nikdy nepotvrdil. Nikde ve světě nebyl dosud zaznamenán přenos prostřednictvím konzumace drůbežího masa či vajec.

Největší riziko pro šíření nákazy představují právě nekomerční malochovy (produkty a ptáci jsou využívány pouze pro vlastní potřebu), které nemají zákonem stanovená pravidla biologické bezpečnosti a nepodléhají pravidelným veterinárním kontrolám k ověření, že jsou tato pravidla dodržována. Jelikož nepodléhají státnímu veterinárnímu dozoru, nejsou u nich kontrolovány ani přesuny zvířat a živočišných produktů, kterými může být nákaza rozšířena do dalších chovů. 

Chovatelé, kteří chovají drůbež jako podnikatelé, mají z veterinárního zákona povinnost chránit chovy před nebezpečnými nákazami zvířat – umístěním vhodných zařízení, která zabraňují průniku volně žijících zvířat (např. zasíťováním otvorů, umístěním sítí, plašičů), vytvářením vhodných podmínek pro nakládání zvířat k přepravě a k jejich vykládání a pro zabezpečení skladů krmiv před zvířaty; při výskytu nebezpečné nákazy anebo při podezření z jejího výskytu vstupními a vjezdovými dezinfekčními prostředky; podáváním vody a krmiva drůbeži a ptákům chovaným v zajetí uvnitř zařízení, hal nebo pod přístřešky a odděleným chovem vodní drůbeže od ostatní drůbeže a ptáků chovaných v zajetí a dbát na to, aby o zvířata pečovaly osoby, které k tomu mají potřebné znalosti a zkušenosti.

Chovatelé jako podnikatelé chovají drůbež pro účely podnikání, jsou ze zákona povinni hlásit příslušné krajské veterinární správě pokles v příjmu potravy a vody o více než 20 %; pokles v produkci vajec o více než 5 % po dobu delší než 2 dny, nebo úmrtnost vyšší než 3 % týdně.

Nekomerční malochovy výše uvedená zákonná opatření splňovat nemusejí a existují pro ně doporučení, a proto jsou považovány za rizikové z důvodu vzniku a šíření vysoce patogenní ptačí chřipky.

Převážná většina ohnisek vysoce patogenní ptačí chřipky byla v předchozích letech v ČR potvrzena právě v nekomerčních malochovech, kde dochází běžně ke společnému chovu vodní a hrabavé drůbeže a k možnému přístupu drůbeže na přilehlé vodní plochy, kde se vyskytuje i vodní volně žijící ptactvo. U vodní drůbeže může nákaza navíc probíhat bezpříznakově, a ta je tak skrytým přenašečem viru a zdrojem nákazy pro hrabavou drůbež, která je k nákaze velice citlivá.

V roce 2021 bylo v ČR potvrzeno celkem 48 ohnisek vysoce patogenní ptačí chřipky, z toho 31 v malochovech a 17 ohnisek v komerčních chovech drůbeže. V roce 2022 bylo doposud potvrzeno celkem 16 ohnisek, z toho 13 v malochovech a 3 v komerčních chovech drůbeže.

Potvrzení nákazy v ČR má negativní dopad nejen na zdraví zvířat a lidí, ale má také negativní ekonomické důsledky (utrácení zvířat, likvidace živočišných produktů (vejce), čištění a dezinfekce v ohnisku). Mezi další ekonomické důsledky paří omezení přemísťování drůbeže a jiných ptáků chovaných v zajetí v a do/z uzavřeného pásma (ochranné pásmo a pásmo dozoru) zřízeného kolem ohniska nákazy a omezení v přemísťování mimo ČR. Je-li v uzavřených pásmech kolem ohniska chována drůbež na maso, musí její přesun na porážku povolit příslušná krajská veterinární správa. Maso z drůbeže chované v okruhu cca 3 km kolem ohniska (tzv. ochranné pásmo) smí být navíc uvedeno na trh pouze v ČR nebo použito do výrobků zpracovaných metodami zaručeně inaktivujícími virus ptačí chřipky.

,,Status země prosté vysoce patogenní ptačí chřipky u drůbeže“ je nákazový status, udělovaný Světovou organizací pro zdraví zvířat, který umožnuje ČR obchodování s drůbeží a drůbežími produkty s třetími zeměmi (státy mimo Evropskou unii). Ztráta tohoto nákazového statusu tak znamená negativní ekonomické dopady související s mezinárodním obchodem, jelikož ČR patří mezi velké vývozce zejména násadových vajec do třetích zemí. ČR o tento nákazový status, který získala v červnu 2022, přišla z důvodu nově zjištěného ohniska vysoce patogenní ptačí chřipky na začátku prosince 2022.

Zákaz venkovního chovu z důvodu rizika šíření vysoce patogenní ptačí chřipky uplatnila nejen ČR, ale rovněž i jiné evropské státy např. Chorvatsko, Francie, Maďarsko a Nizozemsko.